Eric Clapton

kytarista, zpěvák a hudební skladatel

Eric Patrick Clapton CBE (* 30. března 1945) je anglický rockový a bluesový kytarista, zpěvák a skladatel, obecně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších kytaristů všech dob.[1] Clapton se umístil na druhém místě v seznamu "100 nejlepších kytaristů všech dob" časopisu Rolling Stone[2] a na čtvrtém v seznamu "Top 50 kytaristů všech dob" společnosti Gibson.[3] V roce 2009 se stal také pátým nejlepším hráčem na elektrickou kytaru podle ankety "10 nejlepších hráčů na elektrickou kytaru" časopisu Time.[4]

Eric Clapton CBE
Clapton vystupuje v Royal Albert Hall v květnu 2017.
Clapton vystupuje v Royal Albert Hall v květnu 2017.
Základní informace
Rodné jménoEric Patrick Clapton
PřezdívkaSlowhand
Narození30. března 1945 (77 let)
Anglie Ripley, Anglie
ŽánryRock · blues
PovoláníHudebník · zpěvák · skladatel · hudební producent
NástrojeKytara · zpěv
Aktivní roky1962–současnost
VydavatelPolydor · Atco · RSO · Warner Bros. · Duck · Reprise · Surfdog
Příbuzná témataThe Yardbirds · John Mayall & the Bluesbreakers · Cream · Blind Faith · Plastic Ono Band · Delaney, Bonnie & Friends · Derek and the Dominos · J. J. Cale · B.B. King
OceněníRock and Roll Hall of Fame (1992, 1993 a 2000)
komandér Řádu britského impéria (2004)
Cena Grammy za celoživotní dílo (2006)
Silver Clef Award
Manžel(ka)Pattie Boydová (1979–1983)
Melia McEnery (od 2002)
Partner(ka)Yvonne Kelly (1983–1985)
Lory Del Santo (1985–1989)
DětiConor Clapton
Webericclapton.com
Významný nástroj
Blackie
Brownie
Eric Clapton Stratocaster
Gibson Les Paul Sunburst Standard
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po dlouhém angažmá v řadě různých místních kapel, se Clapton v roce 1963 připojil k The Yardbirds, kde nahradil zakládajícího kytaristu Topa Tophama. Clapton, nespokojený se změnou zvuku Yardbirds, kteří se od blues rocku přeorientovali na rádiový pop rock, odešel hrát v roce 1965 do skupiny Bluesbreakers Johna Mayalla. Po odchodu z Mayallovy skupiny, zformoval trio Cream s bubeníkem Gingerem Bakerem a baskytaristou Jackem Brucem. Clapton zde uplatnil své kytarové ambice a na koncertech prováděl dlouhé bluesové improvizace založené na psychedelickém popu.[5] Po rozpadu Cream v listopadu 1968, založil blues rockovou skupinu Blind Faith, ve které hráli Ginger Baker, Steve Winwood a Ric Grech. Tato skupina nahrála jedno album a absolvovala jedno turné, brzy se však rozpadla. Clapton se v roce 1970 vydal na sólovou dráhu.

Vedle své sólové kariéry spolupracoval také s Delaney & Bonnie a Derek and the Dominos, se kterými nahrál "Laylu", jednu ze svých charakteristických písní. Během několika dalších desetiletí pokračoval v nahrávání řady úspěšných sólových alb a písní, včetně coveru z roku 1974 "I Shot the Sheriff" od Boba Marleyho[5] dále alba Slowhand (1977) a August (1986). Po smrti svého syna Conora v roce 1991 vyjádřil Clapton svůj zármutek v písni "Tears in Heaven", která se objevila na albu Unplugged. V roce 1996 opět bodoval v hitparádě Top 40 s R&B crossoverem "Change the World". Roku 1998 vydal píseň "My Father's Eyes", jež byla oceněna cenou Grammy. Od roku 1999 nahrál několik tradičně bluesových a bluesrockových alb. Jeho posledním studiovým albem je Happy Xmas (2018). Od roku 1999 uspořádal několik hudebních festivalů a benefičních koncertů pod názvem Crossroads Guitar Festival.

Clapton je držitelem 18 cen Grammy a také Brit Award za mimořádný přínos hudbě.[6][7] V roce 2004 mu byl udělen Řád britského impéria za zásluhy o hudbu.[8] Získal čtyři ceny Ivora Novella od Britské akademie písničkářů, skladatelů a autorů, včetně ceny za celoživotní dílo. Je jediným trojnásobným členem Rock and Roll Hall of Fame, uveden jako sólový umělec a jako člen skupin Yardbirds a Cream.

Za svoji kariéru Clapton prodal více než 280 milionů nahrávek po celém světě, což z něj činí jednoho z nejprodávanějších hudebníků všech dob.[9] V roce 1998 Clapton, coby zotavený alkoholik a narkoman, založil Crossroads Center na ostrově Antiqua, zdravotnické zařízení pro zotavující se osoby užívající návykové látky.[10]

BiografieEditovat

 
Barcelona, 1974
 
1975

Eric Clapton byl vychováván svými prarodiči, o kterých si dlouhou dobu myslel, že jsou jeho pravými rodiči a vlastní matka jen sestrou. Otec byl kanadský voják a muzikant Edward Fryer. Clapton se s ním nikdy nesetkal, ale napsal o něm alespoň písničku My father's eyes , která vyšla na albu Pilgrim (1998). Díky rodinným poměrům se z Claptona stal introvert, který dlouho hledal vlastní identitu a proto se uzavíral do světa hudby.

V patnácti letech ho ovlivnily syrové černošské bluesové nahrávky Muddy Waterse, Chucka Berryho a dalších. Prarodiče mu koupili první kytaru a už během studia na střední umělecké škole si vydělával hraním po hospodách. V roce 1963 založil první skupinu Roosters, kde hráli například pozdější členové skupiny Manfred Mann Paul Jones, Tom McGuinness nebo Brian Jones, který později přešel k Rolling Stones.

Skupina neměla dlouhého trvání a Clapton ještě téhož roku přešel k The Yardbirds. Společně nahráli tři alba, ale v roce 1965 Clapton odešel a přidal se k Johnu Mayallovi a jeho The Bluesbreakers, kde naplno uplatnil umění bluesového hraní a získal si tam značnou popularitu. Po vydání velmi úspěšného alba Bluesbreakers with Eric Clapton (1966) jeho styl hraní začali kopírovat i ostatní hudebníci. Publikum uchvátil výrazný a osobitý hráčský styl odposlouchaný od černošských kytaristů, doplněný o vlastní zvuk spočívající v dlouhých „houslových“ tónech, díky nimž získal svou přezdívku slowhand.

Během působení v této skupině se seznámil s hudebníky Jackem Brucem a Gingerem Bakerem s kterými v roce 1966 založil skupinu The Cream, s kterou přišel velký komerční úspěch a stal se hvězdou první velikosti. V té době začaly Claptonovy psychické problémy, kdy záchvaty malomyslnosti a malou sebedůvěru řešil alkoholem a drogami.

Koncem roku 1968 se skupina rozpadla a Clapton hrál se skupinami Blind Faith (hned po první vydané desce skončil tento projekt fiaskem) a v rhythm’n’bluesovém duu Delaney & Bonnie. Hostoval na deskách svých přátel, spolupracoval s Harrisonem a stal se mj. členem doprovodné Lennonovy skupiny Plastic Ono Band.

Od roku 1970 se vydal na sólovou dráhu. Pod jménem Derek působil ve skupině Derek and the Dominos se kterou nahrál například jednu ze svých nejslavnějších písní Layla věnovanou, tehdy ještě manželce Georgea Harrisona Pattie Boydové (později se s ní oženil). Sestava Derek and the Dominos sice byla celkem úspěšná, ale Clapton propadl depresím a několikaleté drogové a alkoholové závislosti. I když se sotva udržel na nohou, na koncertech hrál jako o život. Na dva roky zmizel z veřejného života.

Od roku 1974 zvolnil pracovní tempo a začal nahrávat jednoduché, příjemné skladby. Vydal několik hudebně zajímavých alb, experimentoval na poli popové hudby i country.

 
Clapton a jeho skupina, 2007

Clapton byl téměř celou svou kariéru prezentován jako představitel bílého blues, ale bylo v něm i hodně z muzikanta schopného dělat pop. Je držitelem šesti cen Grammy za projekt MTV Unplugged z roku 1992.

Eric Clapton je jedním z kytaristů, jež proslavili kytary značky Fender Stratocaster

Mezi jeho poslední dvě vydaná alba se řadí "I Still do" [11]Poslední album pod názvem Happy Xmas vydal Clapton v roce 2018.[11]

20. července 2006 odehrál Eric Clapton svůj první koncert v Praze.[12] Druhý koncert v Praze se uskutečnil 19. června 2013.[13]


Osobní životEditovat

První Claptonovou manželkou byla Pattie Boydová, která k němu odešla během drogové závislosti svého prvního muže George Harrisona na začátku 70. let. Oddáni byli 27. března 1979, rozvedeni byli v červnu 1988.

V roce 1999 potkal Clapton v Los Angeles pětadvacetiletou umělkyni Meliu McEneryovou, když pracoval na albu s B. B. Kingem. Svatbu měli v roce 2002 v Claptonově rodném městě Ripley. Mají spolu tři dcery: Julii Rose (2001), Ellu May (2003) a Sophii (2005).

Další dceru Ruth (1985) má Clapton s bývalou přítelkyní Ivoone Kelleyovou. V srpnu 1986 se Claptonovi narodil syn Conor (matkou byla italská modelka Lory Del Santová). Hudebníkův život ovšem postihla tragédie, která ho velmi zranila. V roce 1991 se syn zabil po pádu z 53. patra newyorského mrakodrapu. Clapton se uzavřel do sebe a o této tragédii napsal asi svou nejznámější baladu „Tears in Heaven“.

V roce 2011 prodal více než 70 kytar a zesilovačů.[14][15] V říjnu 2012 prodal obraz Gerharda Richtera v Sotheby's za 34,2 milióny dolarů.[16][17]

DiskografieEditovat

Se skupinou The Yardbirds (19621965)Editovat

Se skupinou The Immediate All-Stars (1965)Editovat

  • Blues Anytime (1965)

S Johnem Mayallem & The Bluesbreakers (19651966)Editovat

Se skupinou Powerhouse (1966)Editovat

  • What's Shakin' (kompilace, 1966)

Se skupinou Cream (19661968, obnovení 2005)Editovat

Se skupinou Blind Faith (19681969)Editovat

Se skupinou Delaney & Bonnie (19691970)Editovat

  • On Tour with Eric Clapton (živá nahrávka 1970)

Se skupinou Derek and the Dominos (1970)Editovat

Sólová dráha (od roku 1970)Editovat

 
Eric Clapton v roce 1977

Živé nahrávkyEditovat

KompilaceEditovat

Hostující projektyEditovat

 
George Harrison a Eric Clapton ve Wembley v roce 1987

S Georgem HarrisonemEditovat

S ostatními hudebníkyEditovat

 
Tina Turner a Eric Clapton 18. června 1987

Hudba k filmůmEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. 55 - Eric Clapton: Little Steven. www.rollingstone.com [online]. Rolling Stone. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-18. 
  2. STONE, Rolling; STONE, Rolling. 100 Greatest Guitarists [online]. 2015-12-18 [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Gibson.com Top 50 Guitarists of All Time – 10 to 1. web.archive.org [online]. 2011-07-08 [cit. 2022-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-08. 
  4. The 10 Greatest Electric-Guitar Players - Photo Essays. TIME.com [online]. [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Eric Clapton | Rock & Roll Hall of Fame. www.rockhall.com [online]. [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. 
  6. Eric Clapton Songs, Albums, Reviews, Bio & More. AllMusic [online]. [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. History. BRIT Awards [online]. [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Ex-rebel Clapton receives his CBE. www.telegraph.co.uk [online]. [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. 
  9. Eric Clapton - Von Fans und Musikern verehrt - ZDFmediathek. web.archive.org [online]. 2020-12-14 [cit. 2022-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-12-14. 
  10. Eric Clapton | Bio, Pictures, Videos | Rolling Stone. web.archive.org [online]. 2011-09-19 [cit. 2022-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-09-19. 
  11. a b Eric Clapton | Album Discography. AllMusic [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Eric Clapton se vrací do Prahy. Lístky budou k mání od pondělí [online]. Lidovky.cz, 2012-10-12 [cit. 2012-10-13]. Dostupné online. 
  13. HNÁTEK, Václav. GLOSA: Eric Clapton se v Praze rozloučil se vší parádou [online]. idnes.cz, 2013-06-20 [cit. 2013-10-17]. Dostupné online. 
  14. Clapton v New Yorku draží přes 70 svých kytar [online]. Novinky.cz, 2011-03-08 [cit. 2012-10-13]. Dostupné online. 
  15. PERPETUA, Matthew. Eric Clapton Sells Over 70 Guitars at Charity Auction [online]. RollingStone.com, 2011-03-10 [cit. 2012-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Nový rekord: Síň Sotheby´s vydražila malbu současníka za 660 miliónů korun [online]. Novinky.cz, 2012-10-13 [cit. 2012-10-13]. Dostupné online. 
  17. Eric Clapton Fetches $34 Million for Gehrard Richter Painting [online]. RollingStone.com, 2012-10-13 [cit. 2012-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. http://musicserver.cz/clanek/30863/Novinka-Erica-Claptona-dorazi-na-pulty-v-zari/

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat