Wikipedie

Erasmus Hornick

Narozen 1520 v Antverpách, zemřel asi 1583 v Praze. Rytec a zlatník.

Erasmus Hornick I., také Hornich nebo Aßmus Hörnlein (1520 Antverpy – mezi 1.-15. říjnem 1583 Praha) byl rytec, zlatník a designér doby renesance a manýrismu, slezského původu.

Erasmus Hornick
Alegorie měsíce května, mědirytina
Alegorie měsíce května, mědirytina
Narození1520
Antverpy Nizozemsko
Úmrtí1.-15. říjen 1583
Praha Rakouské císařství
Národnostslezská
Vzdělánívyučen u Reyniera van Jaersvelt
Povolánízlatník, rytec, designér
RodičeMoritz Hornick, Maria Doydens
PodpisErasmus Hornick – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Podle etymologie příjmení mohl rod Hornicků pocházet z Německa, Pruska (Horn, Hornick, Hörnlein = Roh, Růžek), ale nejpravděpodobněji ze zemí České koruny (Horník, Hurník). Již starší literatura znala místo narození Antverpy a rok narození 1510, tvorbu kladla do let 1555-1583[1] Další bádání identifikovalo Erasmova otce Mauritia Hornicka, vratislavského obchodníka, činného ve službách polského krále Zikmunda I., a proto odvodilo jako místo narození Vratislav, přesídlení do Antverp pak kladlo do let 1540-1550.[2] Podle posledního archivního bádání se Erasmus narodil obchodníku Mauritiu Hornichovi a jeho nizozemské manželce Marii Doydensové v Antverpách, tam se také roku 1543 vyučil zlatníkem v dílně Reyniera van Jaersvelt (žil v letech 1604-1575). Následovala vandrovní léta a tovaryšská služba v Itálii a jižním Německu.[3] Jeho příbuzný Hans Hornick (psal své jméno také Hurník) a byl v Antverpách šperkařem.

Roku 1555 se Erasmus Hornick oženil v Augsburgu s Afrou Haugovou. V letech 1555-1559 tam pracoval jako tovaryš, proto nebyl v tamním cechu evidován.[4]. Do Norimberka přesídlil v roce 1559, kdy získal měšťanské právo. Pracoval opět jako zlatník a rytec a roku 1563 obdržel mistrovské právo. V letech 1565-1582 bydlel v Augsburgu a přátelsky se stýkal se sochařem Gregorem Erhartem a Hansem Holbeinem mladším. Roku 1570 se podruhé oženil, s Magdalénou Hartmannovou.

1. září roku 1582 nastoupil Erasmus Hornick jako komorní zlatník císaře Rudolfa II. na Pražském hradě s měsíčním platem 6 zlatých po dobu následujících pěti měsíců.[5] To byl poloviční plat, než jaký dostávali Paulus van Vianen či Jan Vermeyen. Silke Reiterová z toho usuzuje, že Hornick nepracoval jako zlatník, ale jen jako návrhář. Mezi první a druhou výplatou, tj. 1.-15. října 1583 zemřel.[6] Není jasné, kolik a které návrhy vytvořil v Praze.

Dílo editovat

  • Lichtenštejnský kodex, neúplné album návrhových kreseb; Univerzitní muzeum umění Princeton, chybějící listy v dalších světových sbírkách
  • Kodex č. 199, Bavorská státní knihovna Mnichov, 60 návrhů na zlatnické předměty (nádobí, flakóny, atp.) z knihovny bavorského kurfiřta Wilhelma
  • Kodex č. 30d v původní kožené vazbě, 1 titulní list a 99 kreslených návrhů na nádobí a náčiní; Univerzitní knihovna Hamburg
  • Juan de Borja: Empresas morales a la S. C. R. M. del Rey don Phelipe, nuestro seńor dirigadas... vytiskl Jiří Nigrin, císařská knihtiskárna Rudolfa II. v Praze 1581, [7]; nejstarší španělská kniha emblémů, které spolu s titulním listem v mědirytech vytvořil Hornick.
  • Přes 800 jednolistů grafických návrhů na stolní nádobí a náčiní, na šperky a galanterii, ale i figurální alegorie, personifikace či emblémy. Většina z nich je signována EH a provedena technikou mědirytu, další v leptu, vzácné jsou perokresby stínované křídou[8].

Sbírky editovat

Grafické návrhy nebo kresby se dochovaly v mnoha světových sbírkách: Univerzitní muzeum Princeton, Albertina Vídeň, Státní muzea Berlín, Britské muzeum a Victoria and Albert Museum Londýn, Bavorská státní knihovna Mnichov, Germánské národní muzeum Norimberk, Metropolitní muzeum New York (12 listů), Kanadská národní galerie v Ottawě (tři listy)[9], Uměleckoprůmyslové museum v Praze, aj.

Galerie editovat

  •  
    Práce měsíce února
  •  
    Práce měsíce dubna
  •  
    Návrh na konvici
  •  
    Kalíšky na vejce a slánka
  •  
    Návrh na džbán
  •  
    Návrh na kotlík
  •  
    Návrh na láhev

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Thieme-Becker, Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart, Band 17, Leipzig 1924, s. 521
  2. ↑ Jozef Duverger, Notes concernant les tapisseries du seizième siècle de château Wawel, in: Bulletin des Musées Royaux d'Art et d'histoire des Beaux-Arts de Belgique, roč. 45, svazek 6, 1973, s. 68
  3. ↑ Silke Reiter, Erasmus Hornick. Ein Goldschmied, Radierer und Zeichner des 16. Jahrhundert.Regensburg 2012, s. 31-32
  4. ↑ Helmut Seling, Die Kunst der Augsburger Goldschmiede 1529–1868; Meister-Marken-Beschauzeichen. München 2007, s. 776
  5. ↑ Jahrbuch der kunsthistorischen Sammlungen des Allerhöchsten Kaiserhauses, 1888, dvazek 7, s. 189, č. 5346
  6. ↑ Silke Reiter, Erasmus Hornick. Ein Goldschmied, Radierer und Zeichner des 16. Jahrhundert. 2012, s. 57
  7. ↑ faksimile Juan Borja, Empresas morales, vydal Wentworth Press 2018, ISBN 9780274675531
  8. ↑ Perokresba lustru z lichtenštejnského alba v aukci Christies 18.4.1989, lot 142
  9. ↑ https://www.gallery.ca/collection/artist/erasmus-hornick

Literatura editovat

  • John F. Hayward, The Goldsmith's Designs of the Bayerische Staatsbibliothek Reattributed to Erasmus Hornick, in: The Burlington Magazine, 1968, CX, č. 781, s. 201-207.
  • John F. Hayward, The Drawings and Engraved Ornament of Erasmus Hornick, in: The Burlington Magazine, 1968, CX, č. 784, s. 383-393.
  • Silke Reiter: Erasmus Hornick: Ein Goldschmied, Radierer Und Zeichner Des 16. Jahrhunderts. ‎Schnell & Steiner Regensburg 2012, ISBN 978-3795425777

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Erasmus_Hornick&oldid=22919887“