Gregor Erhart

německý sochař a řezbář působící v období mezi pozdní gotikou a renesancí, řazen do okruhu tak zvané "ulmské školy"

Gregor Erhart (* kolem 1470?, Ulm – 1540, Augsburg) byl německý gotický sochař, syn Michela Erharta z Ulmu.

Gregor Erhart
Narození1465
Ulm
Úmrtí1540
Augsburg
Povolánísochař, řezbář a umělec
RodičeMichel Erhart
Významná dílaMary Magdalene
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Gregor Erhart se vyučil v dílně svého otce v Ulmu a roku 1494 odešel do Augsburgu, kde patrně získal zakázku pro klášter a kostel St Moritz. Zde se oženil s Annou Daucher a žil s ní v domě svého švagra, řezbáře Adolfa Dauchera. Roku 1496 se stal sochařským mistrem a roku 1531 předal svou prosperující dílnu synovi Paulu Erhartovi. Zemřel roku 1540 ve věku 70 let.

Jeho bratrem byl Bernhard Erhart, bratrancem Hans Holbein starší.

Dílo editovat

 
Madona Ochranitelka, Frauenstein
 
Sv. Mikuláš
 
Sv. Maří Magdalena, Louvre

Jako tovaryš v dílně svého otce se podílel na oltáři Panny Marie v Mnichově-Thalkirchen (1485) a na hlavním oltáři v klášteru Blaubeuren (1493/94). Po osamostatnění ve vlastní dílně v Augsburgu se seznámil s italskou renesancí a jeho prvním dílem, které nese známky přechodu ke zjednodušení formy je Madona Ochranitelka z hlavního oltáře kostela v cisterciáckém opatství v Kaisheimu (1502-1504). Ve 2. desetiletí vytvořil sochu Madony Ochranitelky pro Frauenstein (Horní Rakousko) a sv. Máří Magdaleny (nyní Louvre). Vedle práce se dřevem se Gregor Erhart věnoval také kamenosochařství.

Řada děl Gregora Erharta se nedochovala (kamenný Krucifix pro Sankt Ulrich z roku 1498, oltář pro Sankt Moritz v Augsburgu (1502-1508), svatostánek pro stejný kostel (1502-08)) Vrcholem jeho práce měla být jezdecká socha císaře Maxmiliána pro klášter Sankt Ulrich, ke které existuje pouze bronzový model (Berlin, Deutsches Museum). Na skutečný význam a rozsah práce Gregora Erharta lze usuzovat pouze nepřímo, z analýzy jeho výtvarného stylu.

Známá díla editovat

  • Madona Ochranitelka, cisterciácké opatství v Kaisheimu (zničeno během II. světové války)
  • Madona Ochranitelka, Frauenstein
  • Madona s dítětem, St. Ulrich, Augsburg (nyní Městské muzeum Augsburg)
  • Sv. Máří Magdalena, Louvre
  • Vanitas, Kunsthistorisches Museum, Vídeň
  • Socha anděla, Bayerisches Nationalmuseum, Mnichov
  • Svatý Mikuláš s diakony, Bayerisches Nationalmuseum, Mnichov
  • Reliéfy na Höchstetter-Erker, Augsburg (Museum Augsburg)
  • Sochy a reliéfy, Sakramentshauses Donauwörth (1503)
  • Epitaf lékaře Occo, Augsburg (1503)[1]
  • Náhrobek - Philipp von Stain, Jettingen (1509)
  • Epitaf - Ulrich von Rechberg, Augsburg
  • Epitaf - Ulrich von Wolfersdorf, Eichstätt
  • Epitaf - Marquart Freer, Dinkelsbühl
  • Epitaf - Andreas Zierenberger und Vitus Meler, Augsburg
  • Epitaf - Bartholomäus Welser, Amberg bei Buchloe

Reference editovat

Literatura editovat

  • Barbara Maier-Lörcher, Meisterwerke Ulmer Kunst, Jan Thorbecke Verlag, Ostfildern 2004, ISBN 3-7995-8004-2, S. 112-113
  • Andrzej Dulewicz Encyklopedia sztuki niemieckiej, Warszawa 2002, ISBN 83-221-0738-2, ISBN 83-01-13637-5
  • Hans Koepf: Hans Multscher und die Ulmer Plastik. In: Schwäbische Kunstgeschichte. Band 3. Thorbecke, Konstanz 1963, S. 15-20
  • Otto, Gertrud, "Erhart, Gregor" in: Neue Deutsche Biographie 4, Duncker & Humblot, Berlin 1959, ISBN 3-428-00185-0, S. 582 f.On line

Externí odkazy editovat