Džadída

přístavní město v Maroku
(přesměrováno z El Jadida)

Džadída[2] (arabsky الجديدة‎, berbersky: ⴰⵍ-ⵊⴰⴷⵉⴷⴰ) --s bývalými jmény al-Breyja (arabsky البريجة‎), Mazagan (arabsky مازاگان‎, berbersky: ⵎⴰⵣⴰⴳⴰⵏ, Francouzský: Mazagan, Portugalština: Mazagão) a al-Mahdouma (arabsky المهدومة‎)-- je přístavní město na atlantském pobřeží Maroka, ve kterém žije bezmála 200 000 obyvatel. Patří k stejnojmenné provincii Al-Džadída v regionu Casablanca-Settat. V minulosti bylo součástí portugalské koloniální říše.

Džadída
ⴰⵍ-ⵊⴰⴷⵉⴷⴰ/الجديدة
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1 m n. m.
Časové pásmoUTC+0
StátMarokoMaroko Maroko
RegionCasablanca-Settat
Džadída
Džadída
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel194 934 (2014[1])
Světové dědictví UNESCO
Název lokalityMedína v As-Sawíre
Typkulturní dědictví
Kritériumii, iv
Odkaz753 (anglicky)
Zařazení2004 (28. zasedání)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.


Opevnění editovat

Historické opevnění centra města patří od roku 2004 mezi místa světového kulturního dědictví UNESCO. Na seznam památek chráněných UNESCEM bylo zařazeno jako výjimečný příklad prolnutí marockých a evropských vlivů. Za historicky zvláště významnou stavbu je považována cisterna pitné vody, která byla součástí prvního opevnění vybudovaného Portugalci - tzv. „Castelo Mazagao“, postaveném ještě ve stylu portugalských pozdně středověkých pobřežních pevností.

První stavby zde Portugalci začali stavět na přelomu 15. a 16. století, intenzivní fáze budování renesanční fortifikace města začala urychleně v roce 1541, po dobytí nedaleké portugalské pevnosti Santa Cruz na mysu Gué v oblasti dnešního Agádíru šarífou Abu Abdullahem Muhammadem I. z dynastie Saadů. Král Jan III., syn krále Manuela I. Šťastlivého, rozhodl o vybudování moderní pevnosti v „italském“ stylu a svěřil vedení skupiny nejlepších architektů země svému bratrovi Ludvíkovi (Luísovi, 1506-1555), který byl nadstandardně vzdělán jak v matematice, tak v architektuře.

K renomovaným pevnostním architektům podílejícím se na budování pevnosti patřil Benedetto da Ravenna, jenž předtím působil ve službách Karla V., Joao de Castilho, jeden z nejvýznamnějších stavitelů manuelské éry, Diego de Torralva, patřící k hlavním portugalským renesančním architektům, i budoucí královský stavitel portugalských pevností Miguel de Arruda či Francisco de Holanda, který se právě vrátil ze studijní cesty v Itálii podpořené královským stipendiem.

Pevnost se v této oblasti plánovala postavit přibližně 20 let, uvažovalo se o ní již na sklonku vlády krále Manuela. Až v letech 1541-1542 tu v rekordním čase bylo vybudováno město obklopené na svou dobu jedním z nejmodernějších opevnění. Pevnost má přibližně osmiúhelníkový tvar se čtyřmi dominantními rohovými bastiony.

Dějiny editovat

V letech 1502 až 1769 bylo město v držení Portugalců pod jménem Mazagão. V roce 1769 jej získal marocký sultán Mohammad III. a tím byla ukončena portugalská přítomnost v severní Africe. Evakuované portugalské obyvatelstvo bylo z velké části přesídleno do Brazílie, kde založilo obec Nova Mazagão (ve státě Amapá).

Hospodářství editovat

Z města probíhá vývoz mandlí, kukuřice, cizrny, ovčí vlny, vosku a vajec. Naopak je dovážena bavlna, cukr, čaj a rýže. Kvalita místních pláží je ovlivněna znečištěním z přístavů a továren u pobřeží.

Fotogalerie editovat

Partnerská města editovat



Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku El Jadida na anglické Wikipedii.

  1. Morocco: administrative units, extended [online]. GeoHive [cit. 2016-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (anglicky) 
  2. BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 28, 107. 

Literatura editovat

  • MOREIRA, Rafael. A Construção de Mazagão – cartas inéditas 1541-1542, Lisboa, 2011.Vydané dokumenty ke stavbě opevnění.
  • KYSILKOVÁ, Kristyna. Manuelská gotika a její vztah k pozdně gotické architektuře ve střední Evropě. Disertační práce, Praha, FA ČVUT, 2015, 287 s.
  • STANĚK Karel. K charakteru a významu portugalských aktivit v Maroku (1415-1769), rigorózní práce, FF UK, 2011.

Externí odkazy editovat