Otevřít hlavní menu

Ekonomika Československé socialistické republiky

Ekonomika Československé socialistické republiky byla jednou z nejsilnějších v rámci RVHP.[zdroj?] Vysoká úroveň zprůmyslnění, mechanizované zemědělství i ve srovnání s ostatními zeměmi kvalitní dopravní síť vedly k relativně vysokému životnímu standardu. Struktura ekonomiky však vysoce (až několikanásobně) převyšovala možnosti země a způsobovala jí tak v dlouhodobém horizontu škody hlavně v oblasti životního prostředí (vysoká energetická náročnost, nezohlednění vlivu průmyslu na životní prostředí). Též docházelo i vzhledem k nedostatečné organizace práce k nízké produktivitě a k postupnému technologickému zaostávání, které učinilo na konci 70. let 20. století československé výrobky na světových trzích jen stěží konkurenceschopné. Československá ekonomika byla i se svojí velkou výkonností pod úrovní efektivity ekonomik zemí Západní Evropy či Severní Ameriky.

Struktura hospodářstvíEditovat

Jedním z hlavních cílů tehdejších vlád ČSSR bylo zrovnoprávnit ČSR a SSR ve veškeré výrobě; v rámci toho probíhala velmi úspěšná industrializace Slovenska. Podařilo se tak zajistit, aby se slovenské kraje na ekonomice podílely zhruba 1/3, což odpovídalo podílu jejich rozlohy i obyvatelstva na území státu.

Hlavní roli v československém hospodářství hrál průmysl (59,7 % podle oficiálních statistik z roku 1985), zde byl významný hlavně těžký průmysl, strojírenství a výroba určená pro vojenský sektor. Produkce spotřebního zboží naopak trpěla velkými nedostatky a poptávka drtivě převyšovala nabídku. Vzhledem k přísné regulaci cen, která byla jedním z klíčových bodů tehdejšího socialistického zřízení, však nedocházelo k logickému zdražování nedostatkového zboží. 18,9 % tvořilo zemědělství a lesnictví, 21, 9 % pak různé druhy služeb, od dopravy až po telekomunikace.

Stejně jako tomu bylo v dalších zemích socialistického tábora tak i v Československu struktura národního hospodářství odrážela do velké míry sovětský model; byla centralizovaná a řízená vládou v čele s KSČ. Rozvoj hospodářství se do budoucna pečlivě plánoval; nejznámějšími byly tzv pětileté plány, neboli pětiletky, existovaly ale i jiné, dlouhodobější plány. Ty byly navržené na období patnácti až dvaceti let. ČSR i SSR měly od roku 1969 vlastní plánovací komise, přesto význam hlavního plánu byl klíčový i nadále. Nedostatkem těchto plánů však bylo nezohlednění typických ekonomických jevů, jako nabídka či poptávka, inflace či hospodářský cyklus.

Ekonomický růstEditovat

 
Růst HDP na obyvatele zemí východní Evropy včetně Československa (v dolarech 1990 Geary-Khamis)

Zatímco většina západoevropských ekonomik se po druhé světové válce začala přibližovat v HDP na osobu Spojeným státům, země východního bloku včetně Československa nikoliv.[1] HDP na obyvatele relativně klesal pod některé srovnatelné západoevropské ekonomiky:[2] Za první republiky nebyla ekonomika Československa nijak výjimečná. Maddison i Bairoch řadí pro rok 1929 Československo na 17. pozici v HDP na obyvatele a Prados de la Escosura dokonce na dvacáté místo.[3] Například jiné odhady uvádějí, že severozápadní Evropa mezi lety 1950 a 1990 vzrostla v HDP na obyvatele (v mezinárodních cenách) 2,69-krát (průměrně 2,5 % meziročně), kdežto Československo vzrostlo „jen“ 2,46-krát (průměrně 2,3 % meziročně) a USA vzrostlo 2,43-krát.[4]

HDP na obyvatele (1990 $)[2] 1938 1990
Rakousko $1,800 $19,200
Československo $1,800 $3,100
Finsko $1,800 $26,100
Itálie $1,300 $16,800

Podobně tomu bylo i v ohledu na paritu kupní síly na obyvatele,[5] ovšem relativní nárůst Československa je prakticky stejný jako SSSR či USA:[6]

HDP (v PPP) na obyvatele (1990 $)[5] 1950 1973 1990
Rakousko $3,706 $11,235 $16,881
Itálie $3,502 $10,643 $16,320
Československo $3,501 $7,041 $8,513(Československo)/
$8,895(Česko)/
$7,762(Slovensko)
Sovětský svaz $2,834 $6,058 $6,871
Maďarsko $2,480 $5,596 $6,471
Španělsko $2,397 $8,739 $12,210
USA $9,561 $16,689 $23,201

ReferenceEditovat

  1. Hardt, John Pearce; Kaufman, Richard F. (1995), East-Central European Economies in Transition, strana 16, M.E. Sharpe, ISBN 1-56324-612-0.
  2. a b Hardt, John Pearce; Kaufman, Richard F. (1995), East-Central European Economies in Transition, strana 17, M.E. Sharpe, ISBN 1-56324-612-0.
  3. https://e-archivo.uc3m.es/bitstream/handle/10016/4725/prados_international_EEH_2000_ps.pdf - International Comparisons of Real Product, 1820–1990: An Alternative Data Set
  4. https://www.nuffield.ox.ac.uk/users/Broadberry/EuroGDP2.pdf - AGGREGATE AND PER CAPITA GDP IN EUROPE, 1870-2000: CONTINENTAL, REGIONAL AND NATIONAL DATA WITH CHANGING BOUNDARIES
  5. a b Maddison, Angus (2006), The World Economy, strana 185 OECD Publishing, ISBN 92-64-02261-9
  6. http://www.ggdc.net/maddison/historical_statistics/horizontal-file_02-2010.xls - Angus Maddison: Historical Statistics of the World Economy: 1-2008 AD

Související článkyEditovat