Dub na Bílé hoře

legendární památný strom

Dub na Bílé hoře (nazývaný i Tisíciletý dub na Bílé hoře) byl údajně posvátný strom, který je zmiňován v řadě starých pověstí. Existenci stromu nelze spolehlivě prokázat, dostupné informace se dochovaly pouze ve formě pověstí a toponym (např. Indikační skica z roku 1840 obsahuje jméno W dubu nedaleko od obory).

Zdroje k infoboxuPamátný strom (zaniklý)
Dub na Bílé hoře
dubová ratolest
dubová ratolest
Druhdub
Quercus
Zánik10. století
Poloha
KrajPraha
OkresPraha
ObecPraha
ObvodPraha 6
KatastrLiboc
Souřadnice
Dub na Bílé hoře
Dub na Bílé hoře
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PověstiEditovat

Podle jedné z pověstí stál strom v místě dnešního letohrádku Hvězda, tehdy posvátném pohanském místě, kde se scházeli stařešinové kvůli vážným rozhodnutím a které se používalo jako obětiště obilí a chleba zvěři a ptactvu. V době založení Břevnovského kláštera byl dub zničen bleskem a jeho třísky byly rozebrány lidmi jako talismany, které nosili s sebou, nebo zakopali pod práh domu (motiv úschovy úlomků z padlého významného stromu můžeme najít i v příbězích, které se týkají Žižkova dubu nebo Erbenovy borovice).

Jiná pověst prezentuje dub v užší souvislosti s klášterem. Při stavbě prý došlo dřevo a jediný mohutný dub v blízkém okolí rostl právě na Bílé hoře. Starý strom ale hlídal čert, na kterého neplatilo ani vykrápění a zaříkávání mnichů. Ti se vrátili s nepořízenou zpět do kláštera k modlitbám. Krátce po jejich návratu byl přivezen nový zvon do klášterní kaple. To si mniši vyložili jako boží znamení a zvoněním kombinovaným s modlitbou čerta zahnali, dub pokáceli, rozřezali a použili na krovy.[1]

HistorieEditovat

Existence posvátného háje bývá zpochybňována na základě historických záznamů, které sice les uvádějí, ale pohanské obětiště nezmiňují. Stejně tak je zpochybňována existence dubu, s odůvodněním, že před založením Hvězdy stála na jejím místě tvrz.[2] V tomto ohledu ovšem pověst s historickými fakty v rozporu není, protože podle jejího znění dub zanikl při založení kláštera v roce 993, to znamená v 10. století. Letohrádek Hvězda byl ale vystavěn v letech 15551558, přičemž tvrze v Českých zemích byly zakládané teprve od 13. století – více než 200 let po údajném zániku stromu.

Památné a významné stromy v okolíEditovat

ReferenceEditovat

  1. RŮT, Pavel. Pražské tajemno. Praha: Volvox globator, 2005. ISBN 80-85769-16-6. 
  2. Magická hvězda. Koktejl. 1997, čís. 9.