Dušan Karpatský

český překladatel ze slovanských jazyků

Dušan Karpatský[1] (28. únor 1935 Trebišov, Slovensko1. února 2017 Praha[2]) byl slavista[3], přední český překladatel ze slovanských jazyků, především pak ze srbochorvatštiny.[4] Roku 2003 obdržel z rukou Pavla Dostála, ministra kultury ČR, státní cenu za překladatelské dílo.[5]

Dušan Karpatský
Narození 28. února 1935
Trebišov
Úmrtí 1. února 2017 (ve věku 81 let)
Praha
Povolání filolog, spisovatel, překladatel a literární historik
Alma mater Univerzita Karlova
Témata slovanské jazyky, srbochorvatština a balkanistika
Ocenění Státní cena za literaturu a překladatelské dílo (2003)
Gratias Agit (2007)
Cena Josefa Jungmanna
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život a díloEditovat

Dle matričního záznamu se narodil původně jako Dušan Rosenzweig, Slovence původem z Užhorodu.[6] Druhou světovou válku prožil v jihočeském Sepekově.[7] Dušanův otec se konce druhé světové války nedožil, zemřel v roce 1940. Jeho příjmení Karpatský zvolila Dušanova matka po druhé světové válce.[7] Po studiu na rakovnickém gymnáziu vystudoval češtinu a srbochorvatštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.[8] Svůj v pořadí první překlad z chorvatštiny do češtiny zveřejnil v roce 1958.[7] Jeho publikační činnost zahrnuje překlady více jek stovky knih, sedm divadelních her a jedenáct rozhlasových her.[7]

Při udílení ceny Josefa Jungmanna byl v říjnu roku 2016 uveden do překladatelské síně slávy Obce překladatelů.[9][10]

Na zprávu o jeho úmrtí reagovala s velikým ohlasem chorvatská média.[11][12][13][14][15][16]

Bibliografie (výběr)Editovat

České překlady ze srbo-/chorvatštinyEditovat

Za svůj život přeložil do češtiny velikou řadu významných jihoslovanských autorů, mezi které náleží výběrově kupříkladu Meša Selimović, Marija Jurić Zagorka, Marijan Matković, Ranko Marinković, Slobodan Novak, Ivan Aralica, Ivo Brešan, Pavao Pavličić, Ivo Andrić, Miroslav Krleža, Adin Ljuca, Raymond Rehnicer, Saša Skenderija, Ediba Jaganjace etc.[17]

Židovská literaturaEditovat

Překládal srbochorvatsky psanou židovskou literaturu a překlady zveřejňoval v Židovské ročence (ŽR).[7]

  • Povídky Danila Kiše Psi a knihy (ŽR 1993–1994)[7]
  • a Muž bez vlasti (ŽR 2001–2002); [7]
  • novela Alberta Goldsteina Pověst o bludném Jonáši (ŽR 2002–2003);[7]
  • pro Židovskou ročenku také napsal studii Židé v literatuře Bosny a Hercegoviny (ŽR 1999–2000).[7]

Literární vědaEditovat

  • Slovník spisovatelů Jugoslávie
  • (Malý) labyrint literatury (vydaný poprvé v roce 1982 pod cizím jménem)[7]
  • Koráb korálový (2007, spoluautor)
  • Listář (2014)
  • Epistolar (Záhřeb)[18]

GastronomieEditovat

  • Jugoslávská kuchyně (1988), Nostalgická kuchařka (1994), Lahůdky od Jadranu (2002)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Karpatský, Dušan | Hrvatska enciklopedija. www.enciklopedija.hr [online]. [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. 
  2. TELEVIZE, Česká. Zemřel překladatel Dušan Karpatský. www.ceskatelevize.cz [online]. 2017-02-01 [cit. 2017-02-02]. Dostupné online. (česky) 
  3. KARPATSKÝ, Dušan, prom. fil. | KDO JE KDO v české slavistice. www.slaviste.cz [online]. [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. 
  4. Dušan Karpatský In: Obec překladatelů
  5. Státní ceny mají Kabeš a Karpatský. iDNES.cz [online]. 2003-10-24 [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. 
  6. SLOMEK, Jaromír. Pár facek od Seiferta [online]. tyden.cz, 2015-05-08 [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. 
  7. a b c d e f g h i j jd. Kalendarium (Dušan Karpatský známý a naznámý). Roš chodeš, Věstník židovských náboženských obcí v českých zemích a na Slovensku. 03. 2019, roč. 81, čís. 5779, s. 23. Ke stažení ve formátu *.pdf. Dostupné online. ISSN 68 121074 68. 
  8. Dušan Karpatský. www.databaze-prekladu.cz [online]. [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. 
  9. Do překladatelské Síně slávy vstoupil Dušan Karpatský se Sarajevskou princeznou | Kultura. Lidovky.cz [online]. 2016-10-07 [cit. 2017-02-01]. Dostupné online. 
  10. Překladatelé ocenili Dušana Karpatského a převod polského románu. Deník.cz. 2016-10-06. Dostupné online [cit. 2017-02-01]. (česky) 
  11. Umro Dušan Karpatský, najistaknutiji češki kroatist. politikaplus.com. Dostupné online [cit. 2017-02-02]. (anglicky) 
  12. U Pragu umro najistaknutiji češki kroatist Dušan Karpatský. Direktno.hr. Dostupné online [cit. 2017-02-02]. (anglicky) 
  13. http://www.glasistre.hr/vijesti/kultura/umro-dusan-karpatsky-najistaknutiji-ceski-kroatist-544072
  14. Odlazak poznatog češkog kroatista i književnog povjesničara: Umro je Dušan Karpatsky / Novi list. novilist.hr [online]. [cit. 2017-02-02]. Dostupné online. (hr_HR) 
  15. Umro Dušan Karpatský, najistaknutiji češki kroatist. www.tportal.hr. Dostupné online [cit. 2017-02-02]. 
  16. UMRO DUŠAN KARPATSKÝ Neslužbeni veleposlanik hrvatske kulture u Češkoj više nije među nama. jutarnji.hr. Dostupné online [cit. 2017-02-02]. (anglicky) 
  17. Najuglednij češki kroatist Dušan Karpatský proslavlja 80. rođendan [online]. hazud.hr [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  18. DERK, Denis. Dušan Karpatsky predstavlja "Epistolar" i u Zagrebu [online]. vecernji.hr [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • (česky) RUBÁŠ, Stanislav (ed.). Slovo za slovem: S překladateli o překládání. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 450 s. Kapitola Dušan Karpatský (174-192 S.). Autobiografické rozhovory se 27 českými překladately. 
  • (česky) ŠUSTROVÁ, Petruška. Služebníci slova. 1. vyd. Praha: Pulchra, 2008. 328 s. Kapitola Dušan Karpatský (135-142 S.). Autobiografické rozhovory se 40 českými překladately. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat