Motolský hřbitov
Motolský hřbitov (lesní hřbitov, urnový háj) se nachází v Praze 5 v městské čtvrti Motol v ulici Plzeňská v sousedství Krematoria Motol. Včetně staveb má rozlohu 12 hektarů a spolu s krematoriem je ve správě příspěvkové organizace Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy, Hřbitovní správa Motol.
Motolský hřbitov | |
---|---|
![]() Vstupní brána Motolského hřbitova | |
Lokalita | |
Stát | ![]() |
Obec | Motol |
Adresa | Praha 5-Motol |
Zeměpisné souřadnice | 50°3′51,38″ s. š., 14°19′32,1″ v. d. |
Odkazy | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie a popis
editovatRoku 1937 vznikl původní návrh architekta Aloise Mezery na stavbu krematoria v Motole, nebyl však přijat. Realizován byl až návrh architekta Josefa Karla Říhy v letech 1951–1954. Zároveň se stavbou krematoria byl založen hřbitov koncipovaný jako lesní hřbitov. Rozkládá se na zalesněném návrší v Přírodním parku Košíře-Motol, protéká jím Motolský potok.[1] Slouží výhradně k ukládání zpopelněných ostatků. Součástí je urnový háj, dvě rozptylové loučky s rybníčkem uprostřed, vsypové loučky, čestné pohřebiště popravených obětí III. odboje, kolumbária a pohřebiště vojáků Wehrmachtu.
V areálu je umístěna socha Dohasínající krása od Viléma Amorta (1864–1913) z roku 1913, na vstupní bráně pískovcová plastika Bol od Miloslava Hejného (1925–2013) z roku 1955.[2]
-
Pískovcová plastika Bol od Miloslava Hejného na vstupní bráně
-
Socha Dohasínající krása od Viléma Amorta
Čestné pohřebiště hrdinů III. odboje
editovatV roce 1965 byly správě Motolského hřbitova Vězeňskou službou předány urny, které se do té doby nacházely v Pankrácké věznici. Tyto urny byly deponovány do společného šachtového hrobu vpravo za branou hřbitova. Dokument nalezený v roce 1999 prokázal, že se zde nacházejí urny s popelem popravených politických vězňů. Čestné pohřebiště politických vězňů bylo s pietou otevřeno a vysvěceno 20. května 2000. V roce 2012 byl památník doplněn o dvě tmavě šedé mramorové desky se jmény 38 politických vězňů.[3][2]
Na ukazateli vedoucímu k památníku (po vstupu hlavní bránou vpravo) je nápis:
„Nespěcháš-li, zajdi alespoň na chvíli za těmi, kteří se svobody nedožili, zemřeli za tebe, zemřeli za nás.“
-
Ukazatel vedoucí k památníku
-
Společné pohřebiště
-
Desky se jmény
-
Desky
-
Památník instalovaný v roce 2000 a dvě šedé mramorové desky přidané v roce 2012 se jmény politických vězňů
Pohřbené osobnosti
editovat- Alberto Vojtěch Frič (1882–1944), cestovatel, spisovatel, etnograf, botanik, fotograf
- Věra Galatíková (1938–2007), herečka
- Vlastimil Hála (1924–1985), hudební skladatel a trumpetista
- František Hamza (1868–1930), lékař a spisovatel
- František Kriegel (1908–1979), lékař, politik
- Nina Popelíková (1920–1982), herečka
- Ota Sklenčka (1919–1993), herec
- Ing. Jiří Šindler - 33násobný startér Velké Pardubické
- Milan Štěrba (1973–2008), voják AČR padlý v Afghánistánu
- Michal Velíšek (1973–2005), televizní střihač
- Stella Zázvorková (1922–2005), herečka
-
Hrob Alberta Vojtěcha Friče
-
Hrob Stelly Zázvorkové
-
Hrob Vlastimila Hály
-
Hrob Věry Galatíkové
Galerie
editovat-
Budova krematoria
-
Rozptylová loučka
-
Rybníček a rozptylová loučka
-
Kolumbária
-
Motolský hřbitov, část V
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Pohřební ústav hl.m.Prahy: Historie. [cit. 2016-11-19] Dostupné z WWW.
- ↑ a b Motolský hřbitov. Hřbitovy a pohřební služby Praha [online]. [cit. 2025-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2025-04-08]. Dostupné online.
Literatura
editovat- KOVAŘÍK, Petr. Klíč k pražským hřbitovům. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 369 s. ISBN 80-7106-486-6. S. 132–133.
- SVOBODOVÁ, Markéta. Krematorium v procesu sekularizace českých zemí 20. století: ideové, stavební a typologické proměny. 1. vyd. Praha: Artefactum, 2013. 182 s. Epigraphica & sepulcralia. Monographica; 2. ISBN 978-80-86890-51-7. S. 125–127.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Motolský hřbitov na Wikimedia Commons
- Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.: Praha 5 – Památník obětem komunismu. 2016.