Otevřít hlavní menu

Drahotuše (nádraží)

železniční stanice

Drahotuše (dřívější název: Drahotusch)[1] jsou železniční stanice, která se nachází na trati 270, původní železniční trať společnosti c.k. privilegované Severní dráhy císaře Ferdinanda (SDCF) v městské části Hranice IV-Drahotuše. Je součástí II. tranzitního železničního koridoru.

Drahotuše
Drahotuše, nádraží (1).jpg
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Olomoucký
Městská část Drahotuše
Souřadnice
Drahotuše (nádraží)
Drahotuše (nádraží)
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 334722
Tratě 270
V provozu od 1880
Zabezpečovací zařízení ESA 11
Dopravních kolejí 5
Nástupišť (hran) 3 (4)
Prodej jízdenek Ne
Návazná doprava Ne
Služby ve stanici Bezbariérové WCSchodiště
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Výstavba probíhala v roce 1844 do roku 1847. Výstavbu trati řídil Karl Hummel. V letech 1960–1963 byla trať elektrizována.

Výstavba II. koridoru ČD probíhala v letech 1999–2001 a v roce 2012 byl zaveden pravostranný provoz.[2]

Zabezpečovací zařízení železniční stanice Drahotuše je dálkově řízeno z Centrálního dispečerského pracoviště Přerov (CDP Přerov). [3]

V roce 1909 byla uvedena do provozu tříkilometrová úzkokolejná dráha z kamenolomu v Hrabůvce s nákladištěm ve stanici Drahotuše. Provoz byl ukončen v roce 1972 a v rámci výstavby II. koridoru byly násypky a zbytky kolejí zlikvidovány.[4][5]

TratěEditovat

StaniceEditovat

Železniční zastávka s malou dřevěnou čekárnou byla zřízena v roce 1880. Stanice byla křižovací mezi úseky Lipník a Hranice. V roce 1909 byla postavena podél trati podle plánů architekta Franze Bobrowského výpravní budova, služební obytný dům pro čtyři rodiny, přízemní lampárna a jihovýchodně od výpravny obytný dům pro osm rodin.[6] V letech 19992002 byla ve stanici (východně) postavena provozní budova a podchod se zděnou výtahovou šachtou na ostrovní nástupiště.[7]

Výpravní budovaEditovat

V roce 1909 byla vybudována výpravní budova podle plánu architekta Franze Bobrowského. Výpravní patrová budova, která je obdélného půdorysu se středním dvouosým rizalitem na uliční straně, je postavena podle typizovaného projektu (Spezialplan No 2077) z omítaného zdiva v pozdním secesním slohu, krytá valbovou střechou. V patře třípokojový byt a dvoupokojový byt s kuchyněmi a společným příslušenstvím na chodbě.[8][6] V pozdějších letech byl přistavěn přízemní přístřešek. Z původních členěných omítaných fasád se dochovalo (k roku 2012) na přednádražním průčelí a boční východní straně členění pásovou bosáží, v patře zdobení čabrakami parapetních výplní oken a řadou vpadlých čtverců a obdélníků v kombinacích s hladkých a strukturovaných omítek. Na východní straně pod korunní římsou v hladké čabrace je dochován secesní nápis v češtině bez diakritiky. Drážní a západní strana s přístavkem je hladce omítnutá. Původní okna byla nahrazena plastovými.[7]

Obytný důmEditovat

Pro zajištění kvalifikované a spolehlivé pracovní síly a především jejich dosažitelnost, byly pro zaměstnance dráhy stavěny obytné domy v blízkosti železnice. V roce 1909 byl postaven podle typizovaného plánu (Normalplan 167a,b) služební obytný dům pro čtyři rodiny v pozdně secesním slohu krytý valbovou střechou s kazetovým podbitím. Obytný dům měl v každém patře dva dvojpokojové byty s velkou kuchyní a vlastním příslušenstvím. Centrální schodiště elipsovitého půdorysu bylo osvětleno termálním oknem. Dochovány (k 2012) detaily kovového zábradlí centrálního schodiště. Fasáda byla omítnutá v kombinaci s plochami hladkých a strukturovaných omítek s řadami vpadlých čtverců. V současné době (k roku 2012) je hladce omítnutá s vyměněnými plastovými okny.

Obytný dům pro osm rodin (Spezialplan No 2011) byl postaven jihovýchodně od výpravny (čp. 249 styk ulic K nádraží a Jana Nerudy). Dům krytý valbovou střechou s kazetovým podbitím měl ryzalit ve střední ose se vstupem na schodiště. V každém patře byly dva jednopokojové a dva dvojpokojové byty s kuchyní a vlastním příslušenstvím (situováno kolem schodiště). Fasáda byla omítnutá v kombinaci s plochami hladkých a strukturovaných omítek s řadami vpadlých čtverců.[9] V současné době (k roku 2012) je hladce omítnutá s vyměněnými plastovými okny.

LampárnaEditovat

Mezi výpravní budovou a obytným domem pro čtyři rodiny byla postavena přízemní lampárna s valbovou střechou, ve které byly prováděny opravy lamp a svítidel. Lampárna byla postavena podle typového plánu (Spezialplan No 2279). Zahrnovala sklad lamp, sklad petroleje, příruční sklad a místnost kasáren. V pozdějších letech byla lampárna prodloužena na dvojnásobek své délky a z uliční strany přistavěna krátká kolmá křídla. V současné době (k roku 2012) je hladce omítnutá s vyměněnými plastovými okny.[7]

Služby ve staniciEditovat

V železniční stanici jsou cestujícím poskytovány tyto služby: bezbariérové WC, odbavení cestujících se provádí ve vlaku.[10] V blízkosti je zastávka autobusové dopravy.

Turistické trasy asi 300 m východním směrem ulicí K nádraží:[11]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: NPÚ, ÚPS v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-66-0. S. 119. 
  2. Od nového jízdního řádu (9. 12. 2012) zavádí SŽDC na trati Břeclav – Přerov – Bohumín pravostranný provoz. www.szdc.cz [online]. [cit. 2017-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-17. 
  3. POLACH, Vlastimil. Centrální dispečerské pracoviště Přerov – pilotní projekt. automa.cz [online]. Časopis Automa [cit. 2017-06-19]. Dostupné online. 
  4. Úzkokolejky Drahotuše–Hrabůvka lom, Zrušené a zaniklé železnice v ČR. 2010-06-26, [CIT. 207-07-10]. Dostupné online.
  5. BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2012. 198 S. s. ISBN 978-8085034-66-0. OCLC 835386702 S. 119. 
  6. a b KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží (Architektura a stavební vývoj) I. díl. Litoměřice: [s.n.], 2003. 162 s. ISBN 80-902706-7-0, ISBN 80-902706-8-9. S. 158. 
  7. a b c Borovcová ... c.d., s. 121
  8. Borovcová... c.d., s. 38
  9. Borovcová ... c.d., s. 60
  10. Vše o stanici | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2017-07-10]. Dostupné online. 
  11. Drahotuše. Mapy.cz [online]. [cit. 2017-07-10]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava : NPÚ, ÚOP v Ostravě 2012.198 S. ISBN 978-80-85034-66-0
  • 160 let Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava 2001

Externí odkazyEditovat