Dolní Bolíkov

část obce Cizkrajov v okrese Jindřichův Hradec
Tento článek je o části obce Cizkrajov. O katastrálním území Dolní Bolíkov-Nová Ves, které patří k obci Český Rudolec, pojednává článek Nová Ves (Český Rudolec).

Dolní Bolíkov (německy Wölking[3]) je malá vesnice na jihozápadní Moravě, místní část obce Cizkrajovokrese Jindřichův Hradec. Leží zhruba 4,5 km severně od Slavonic v nadmořské výšce 479 m, po obou stranách Bolíkovského potoka, který se po 5 km vlévá z pravé strany do Moravské Dyje.

Dolní Bolíkov
Kaple svatého Jana Nepomuckého
Kaple svatého Jana Nepomuckého
Lokalita
Charaktervesnice
ObecCizkrajov
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel86 (2021)[1]
Katastrální územíDolní Bolíkov (1,04 km²)
PSČ378 81
Počet domů61 (2011)[2]
Dolní Bolíkov
Dolní Bolíkov
Další údaje
Kód části obce17876
Kód k. ú.617873
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V Dolním Bolíkově dříve žilo převážně německé obyvatelstvo s českou a židovskou menšinou, po roce 1945 byli němečtí obyvatelé nuceně vysídlení a na jejich místo přišli čeští obyvatelé z vnitrozemí. Do roku 1974 se jednalo o samostatnou obec.

Historie editovat

Ves je v historických pramenech poprvé uváděna v roce 1358.[4] Podle lánového rejstříku bylo ve vsi před třicetiletou válkou 24 usedlostí. Tři mlýny jsou na Bolíkovském potoce ve vsi uváděny v pramenech již v roce 1368, zde je také zmínka o tvrzi. V roce 1600 je doložena písemně i existence papírny, postavené v druhé polovině 16. století, která byla později - po polovině 19. století přestavěna na mlýn. Byla to podle historiků jedna z nejstarších papíren na Moravě.

V roce 1810 byly v lese severozápadně od obce na Bolíkovském potoce založeny železárny. Jako palivo používaly dřevěné uhlí produkované v okolních lesích a železnou rudu dovážely z ložisek nedaleko Moravských Budějovic. V té době patřily mezi nejvýznamnější železárny na Moravě. Provoz byl v sedmdesátých letech 19. století zastaven po vyčerpání zásob rudy. V lokalitě jsou zachovány zbytky kamenného zdiva. V okolí je možné vidět zbytky zvláštní modré strusky zvané šmelc. Modré zabarvení strusky je dané použitím dřevěného uhlí při tavbě rudy.

V obci na Bolíkovském potoce působila od druhé poloviny 16. století do poloviny 19. století papírna, jedna z nejstarších na Moravě, která zanikla po polovině 19. století a byla přeměněna na mlýn. V zámečku severně od obce byla zřízena v první polovině 19. století chemická výrobna, kde se vyráběla např. kyselina sírová kyselina olověná a další chemikálie. V roce 1900 byl ve vsi i c. k. poštovní úřad. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno v roce 1930, osada Nová Ves, která v té době k obci patřila, potom v roce 1931.

Dolní Bolíkov po osvobození v květnu 1945 náležel pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od r. 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto uspořádání trvalo až do poloviny roku 1960, kdy byl Dolní Bolíkov s moravským Slavonickem po územní reorganizaci začleněn pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj. V roce 1974 byl Dolní Bolíkov v rámci integrace obcí připojen do obce Cizkrajov. Po zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci spadá od roku 2003 pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji

Doprava editovat

Vesnicí vede silnice II/406 a podél jejího východního okraje také železniční trať Kostelec u Jihlavy – Slavonice, na které se nachází zastávka Dolní Bolíkov.

Škola editovat

V 19. století v rámci zdejší židovské obce zde působila židovská škola, která zanikla ve druhé polovině 19. století. Expozitura české obecné školy byla v obci zřízena ve třicátých letech 20. století, neboť pro její zřízení byl v té době dostatečný počet českých žáků a vhodné prostory. Po okupaci pohraničí na podzim roku 1938 však zanikla a po roce 1945 již nebyla obnovena.

Pamětihodnosti editovat

  • Zbytky tvrze Dolní Bolíkov připomínané již v roce 1358
  • Kaple svatého Jana Nepomuckého pozdně klasicistní stavba na horním konci návsi ze druhé čtvrtiny 19. století
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi z první poloviny 18. století
  • Kamenný kříž na návsi z roku 1884
  • Vodní mlýn
  • Synagoga zbořená kolem roku 1900
  • Židovský hřbitov z konce 18. století při cestě do Vlastkovce

Literatura editovat

  • Bohumír Smutný: К dějinám papírny v Dolním Bolíkově. Vlastivědný věstník moravský. Rok vydání: 1991. Ročník: 43. Číslo: 3, strana 327. Moravská zemská knihovna, ISSN 0323-2581

Fotogalerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 34. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 212. 

Literatura editovat

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 727–731. 

Externí odkazy editovat