Dolní Bolíkov

část obce Cizkrajov v okrese Jindřichův Hradec

Dolní Bolíkov (německy Wölking)[2] je malá vesnice na jihozápadní Moravě, místní část obce Cizkrajovokrese Jindřichův Hradec. Leží zhruba 4,5 km severně od Slavonic v nadmořské výšce 479 m, po obou stranách Bolíkovského potoka, který se po 5 km vlévá z pravé strany do Moravské Dyje. V současné době je ve vsi osídleno 64 domů. V roce 2011 měla 78 obyvatel.[3]

Dolní Bolíkov
Kaple svatého Jana Nepomuckého
Kaple svatého Jana Nepomuckého
Lokalita
Charaktervesnice
ObecCizkrajov
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský kraj
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel78 (2011)[1]
Katastrální územíDolní Bolíkov (1,04 km²)
PSČ378 81
Počet domů61 (2011)[1]
Dolní Bolíkov
Dolní Bolíkov
Další údaje
Kód části obce17876
Kód k. ú.617873
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o části obce Cizkrajov. O katastrálním území Dolní Bolíkov-Nová Ves, které patří k obci Český Rudolec, pojednává článek Nová Ves (Český Rudolec).

V Dolním Bolíkově dříve žilo převážně německé obyvatelstvo s českou a židovskou menšinou, po roce 1945 byli němečtí obyvatelé nuceně vysídlení a na jejich místo přišli čeští obyvatelé z vnitrozemí. Do roku 1974 se jednalo o samostatnou obec. Ve vsi je vlaková zastávka na železniční trati Kostelec u Jihlavy - Slavonice.

HistorieEditovat

Ves je v historických pramenech poprvé uváděna v roce 1358.[4] Podle lánového rejstříku bylo ve vsi před třicetiletou válkou 24 usedlostí. Tři mlýny jsou na Bolíkovském potoce ve vsi uváděny v pramenech již v r. 1368, zde je také zmínka o tvrzi. V roce 1600 je doložena písemně i existence papírny, postavené v druhé polovině 16. století, která byla později - po polovině 19. století přestavěna na mlýn. Byla to podle historiků jedna z nejstarších papíren na Moravě.

V roce 1810 byly v lese severozápadně od obce na Bolíkovském potoce založeny železárny. Jako palivo používaly dřevěné uhlí produkované v okolních lesích a železnou rudu dovážely z ložisek nedaleko Moravských Budějovic. V té době patřily mezi nejvýznamnější železárny na Moravě. Provoz byl v 70. letech 19. století zastaven po vyčerpání zásob rudy. V lokalitě jsou zachovány zbytky kamenného zdiva. V okolí je možné vidět zbytky zvláštní modré strusky zvané "šmelc". Modré zabarvení strusky je dané použitím dřevěného uhlí při tavbě rudy.

V obci na Bolíkovském potoce působila od 2. poloviny 16. století do poloviny 19. století papírna, jedna z nejstarších na Moravě, která zanikla po polovině 19. století a byla přeměněna na mlýn. V zámečku severně od obce byla zřízena v 1. polovině 19. století chemická výrobna, kde se vyráběla např. kyselina sírová kyselina olověná, a další chemikálie. V roce 1900 byl ve vsi i c.k. poštovní úřad. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno v roce 1930, osada Nová Ves, která v té době k obci patřila, potom v roce 1931.

Dolní Bolíkov po osvobození v květnu 1945 náležel pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od r. 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto uspořádání trvalo až do poloviny r. 1960, kdy byl Dolní Bolíkov s moravským Slavonickem po územní reorganizaci začleněn pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj. V roce 1974 byl Dolní Bolíkov v rámci integrace obcí připojen do obce Cizkrajov. Po zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci spadá od r. 2003 pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji

ŠkolaEditovat

V 19. století v rámci zdejší židovské obce zde působila židovská škola, která zanikla ve 2. polovině 19. století. Expozitura české obecné školy byla v obci zřízena ve 30. letech 20. století, neboť pro její zřízení byl v té době dostatečný počet českých žáků a vhodné prostory. Po okupaci pohraničí na podzim roku 1938 však zanikla a po roce 1945 již nebyla obnovena.

PamětihodnostiEditovat

LiteraturaEditovat

  • Bohumír Smutný: К dějinám papírny v Dolním Bolíkově. Vlastivědný věstník moravský. Rok vydání: 1991. Ročník: 43. Číslo: 3, strana 327. Moravská zemská knihovna, ISSN 0323-2581

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 34. 
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 180. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 212. 

LiteraturaEditovat

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3.  str. 727 - 731

Externí odkazyEditovat