Cizkrajov

obec v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji

Obec Cizkrajov (německy Sitzgras[4]) se nachází na jihozápadní Moravě v okrese Jindřichův Hradec, přibližně 4 km severovýchodně od Slavonic. Včetně místních částí Dolní Bolíkov, Holešice a Mutná v ní žije 521[1] obyvatel. Obcí protéká Bolíkovský potok, který se na hranicích území obce z pravé strany vlévá do Moravské Dyje. V místní části Dolní Bolíkov je zastávka na železniční trati Kostelec u Jihlavy – Slavonice. V obci žilo do nuceného vysídlení po roce 1945 převážně německé obyvatelstvo s českou menšinou. V lese nad vesnicí Mutná se nachází v minulosti zdejším německým obyvatelstvem hojně navštěvované poutní místo Montserrat.

Cizkrajov
Pohled na Cizkrajov od Montserratu
Pohled na Cizkrajov od Montserratu
Znak obce CizkrajovVlajka obce Cizkrajov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecDačice
Obec s rozšířenou působnostíDačice
(správní obvod)
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel521 (2023)[1]
Rozloha25,76 km²[2]
Nadmořská výška477 m n. m.
PSČ378 81
Počet domů223 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduCizkrajov 55
378 81 Slavonice
oucizkrajov@dac.cz
StarostaDavid Rosenkranz
Oficiální web: www.cizkrajov.cz
Cizkrajov
Cizkrajov
Další údaje
Kód obce546054
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Nejstarší název obce byl pravděpodobně odvozen od osobního slovanského jména Cuzkraj (Cuzdrah: cusdrah, cuzkray, čižkraj).[5][6] Roku 1259 je zmiňován Zusicray de Zeretic (Cuzkraj ze Žerotic), v roce 1301 již Hartlibus de Zuscray (Hartlieb[7] z Čížkraj), v roce 1345 název obce Czisgras a v roce 1366 Czyzkrayz. Od konce 14. století se objevuje název obce ve tvaru: německy Sitzgras, česky Čížkrajov.[8]

Historie a vývoj do současnosti editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1301, kdy je také zmiňován Hartlieb z Čížkraj. Cizkrajov býval samostatným vladyckým statkem s tvrzí. V době před třicetiletou válkou bylo v obci 33 usedlostí, což dokládá lánový rejstřík z té doby. Na území obce byly podle vceňovacího operátu dva mlýny, a také vrchnostenský dvůr. Desátky se odváděly panství Dačice a faře v Cizkrajově. Připojením na síť ZME Brno byla obec elektrifikována v roce 1936. Po roce 1945 byly v obci postaveny hospodářské objekty JZD, kulturní dům, prodejna potravin Jednoty, hasičská zbrojnice, bytové domy a řada nových rodinných domů.

Škola editovat

Škola je zmiňována poprvé již v generální vizitaci z r. 1622. Školu vydržoval farář pouze pro několik žáků, vyučovalo se po soukromých domech. Budova pro jednotřídní školu byla postavena v roce 1840, později přibyla druhá třída a r. 1891 třetí. V r. 1893 byla přikoupena další budova naproti stávající škole a dvě třídy byly umístěny do této budovy. Od r. 1868 byla při škole zřízena hospodářská škola pro žáky od 14 do 20 let. Do Cizkrajova byly přiškoleny obce Dolní Bolíkov, Holešice, Mutná a Mutišov. Po vzniku Československé republiky byla v obci zřízena r. 1919 jednotřídní česká menšinová škola, pro kterou byla v r. 1929 postavena nová budova. Okupace pohraničí nacistickým Německem znamenala konec českého školství v r. 1938. Po osvobození v květnu 1945 byla v obci už jen česká základní škola. V roce 1979 však byla škola v obci zcela zrušena a žáci byli převedeni do Slavonic. Otevření se pro 1. až 5. ročník opět dočkala v r. 1993, ale v roce 2007 byla opět, tentokrát z ekonomických důvodů, uzavřena (následkem mediálně sledovaného případu náhrady škody žákovi, který při školní činnosti utrpěl zdravotní újmu a po deseti letech zemřel[9]) a žactvo bylo převedeno do okolních škol v Dačicích a ve Slavonicích.[10]

Pamětihodnosti editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Cizkrajově.

Části obce editovat

Obec Cizkrajov se skládá ze čtyř částí na čtyřech katastrálních územích.

Galerie editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 28. 
  5. Denkschriften der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften, Philosophisch-Historische Klasse, Akademie der Wissenschaften in Wien, 1860: Die Bildung der slavischen Personennamen von Franz Miklosich, s. 328.
  6. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 146.
  7. Hartlieb, Althochdeutsch, význam harti = „hart; stark“ a leiba = „Erbe; Hinterlassenschaft“ nebo liob = „lieb“.
  8. Ernst Schwarz: Die Ortsnamen der Sudetenländer als Geschichtsquelle, Walter de Gruyter GmbH & Co KG, 2019, str. 330.
  9. Po deseti letech v bezvědomí zemřel Filip Němec mamince v náručí [online]. idnes.cz [cit. 2013-10-19]. Dostupné online. 
  10. NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 642–646. 

Související články editovat

Literatura editovat

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3.  str. 718 - 721

Externí odkazy editovat