Dlouhá turecká válka

Dlouhá turecká válka, zvaná též třetí turecká válka, třináctiletá válka nebo patnáctiletá válka, byl ozbrojený konflikt mezi osmanskou říší a habsburskou monarchií na území Uher a Balkánu v letech 1593 až 1606; název patnáctiletá válka se používá, pokud se do ní zahrnuje i předchozí turecké tažení v letech 1591–1592, které dobylo Bihać. Válka skončila v zásadě nerozhodně mírem v Žitavské Toroni 11. listopadu 1606, který vydržel dalších 60 let.

Dlouhá turecká válka
konflikt: Osmansko-habsburské války
{{{alt}}}
Alegorie turecké války – vyhlášení války před Konstantinopolí
trvání: 29. července 1593 – 11. listopadu 1606

(13 let, 3 měsíce, 1 týden a 6 dní)

místo: Maďarsko, Valašsko, Balkán
výsledek: nerozhodný, Žitvatorocký mír
strany
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská

Uherské království Uherské království
Chorvatské královstvíChorvatské království Chorvatské království
Sedmihradské knížectvíSedmihradské knížectví Sedmihradské knížectví
Valašské knížectvíValašské knížectví Valašské knížectví
Moldavské knížectvíMoldavské knížectví Moldavské knížectví
Španělská monarchieŠpanělská monarchie Španělská monarchie
Záporožská SičZáporožská Sič Záporožská Sič
Ocilo.svg srbští hajduci
Papežský státPapežský stát Papežský stát
Řád sv. Štěpána, papeže a mučedníka Řád sv. Štěpána
Safíovská říšeSafíovská říše Safíovská říše

Osmanská říšeOsmanská říše Osmanská říše
velitelé
Svatá říše římská Rudolf II.

Mantovské vévodstvíMontferratské vévodství Vincenzo I.
Uherské království Karl von Mansfeld
Habsburská monarchie Ruprecht von Eggenberg
Habsburská monarchie Giorgio Basta
Sedmihradské knížectví Štěpán Bočkaj
Valašské knížectví Michal Chrabrý
Ocilo.svg Starina Novak

Osmanská říše Murad III.

Osmanská říše Mehmed III.
Osmanská říše Ahmed III.
Osmanská říše Koca Sinán Paša
Osmanská říše Lala Mehmed Paša
Osmanská říše Tiryaki Hasan Paša
Osmanská říše Damat Ibrahím Paša
Osmanská říše Telli Hasan Paša

síla
95 000[1][2] 160 000–180 000[1][2]

Války se účastnily i české vojenské jednotky, popis některých událostí zanechal ve svých memoárech Jindřich Michal Hýzrle z Chodů.

LiteraturaEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Ervin Liptai: Magyarország hadtörténete I. 1984. ISBN 963-326-337-9
  2. a b Zsigmond Pach: Magyarország története 1526–1686, 1985. ISBN 963-05-0929-6

Externí odkazyEditovat