Krymský chanát

Krymský chanát (krymskotatarsky Къырым Ханлыгъы, Qırım Hanlığı, قريم خانلغى) byl historický státní útvar krymských Tatarů v letech 14411783, rozkládající se na území poloostrova Krym, okolo pobřeží Azovského moře, severního pobřeží Černého moře a území Kubáně mezi ústím Dunaje a Dněprem.

Krymský chanát
Qırım Hanlığı
قريم يورتى
 Zlatá horda
 Kumánsko-kypčacký kaganát
 Knížectví Theodoro
14491783 Tavrická gubernie 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Krymský chanát v roce 1600
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
Osmanská říšeOsmanská říše Osmanská říše (14781774 vazalství)
vznik:
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Zlatá horda Zlatá horda
Kumánsko-kypčacký kaganát Kumánsko-kypčacký kaganát
Knížectví Theodoro Knížectví Theodoro
následující:
Tavrická gubernie Tavrická gubernie
Tamga Girejů

Zakladatelem dynastie Girejů a prvním vládcem samostatného státu krymských Tatarů se stal Hadži I. Girej. V roce 1475 se Krymský chanát stal oficiálně vazalem Osmanské říše, ale v jejím rámci si zachoval praktickou nezávislost. V roce 1532 bylo centrum chanátu přeneseno do Bachčisaraje.[1] Po rusko-turecké válce na základě mírové dohody z Küçük Kaynarca (1774) se Osmané Krymu vzdali a v roce 1783 chanát anektovalo Rusko a vytvořilo na jeho území Tavrickou gubernii. Krymský chanát byl nejdéle existující stát z následnických států po rozpadu Zlaté hordy.

ReferenceEditovat

  1. COUFALOVÁ, Iveta; ŠORM, Martin. Krym. Poloostrov vzdálených říší. Dějiny a současnost. Březen 2009, roč. IXL, čís. 3, s. 8. ISSN 0418-5129. 

Externí odkazyEditovat