Tavrická gubernie

gubernie Ruského impéria

Tavrická gubernie[p 1] (rusky Таврическая губернияTavričeskaja gubernija; ukrajinsky Таврійська губерніяTavrijska hubernija; krymskotatarsky Tavrida guberniyası) byla v letech 1802–1917 gubernie na jihu Ruského impéria, která se nacházela na území moderní Ukrajiny, na Krymu a pevnině severně od něj až k Dněpru. Její rozloha byla zhruba 63 tisíc čtverečních kilometrů a sousedila na jihu a západě s Černým mořem, na východě s Azovským mořem, na severozápadě s Chersonskou gubernií a na severovýchodě s Jekatěrinoslavskou gubernií. Hlavním městem byl Simferopol. Celkem zde žilo (v roce 1897) půldruhého milionu obyvatel.

Tavrická gubernie
Таврическая губернiя
 Novoruská gubernie
 Krymský chanát
1802 (1783)–1921 Jekatěrinoslavská gubernie 
Krymská lidová republika 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Bože, Carja chrani!
geografie
Mapa
Mapa Tavrické gubernie z roku 1901
rozloha:
63 538 km² (rok 1918)
obyvatelstvo
počet obyvatel:
1 634 700 (rok 1906)
národnostní složení:
státní útvar
státní útvary a území
Předcházející:
Novoruská gubernie Novoruská gubernie
Krymský chanát Krymský chanát
Nástupnické:
Jekatěrinoslavská gubernie Jekatěrinoslavská gubernie
Krymská lidová republika Krymská lidová republika

V roce 1917 byla Tavrická gubernie rozdělená a její oblasti kromě poloostrovu Krym byly prohlášené za území Ukrajinské lidové republiky.

Správní členěníEditovat

 
Historická mapa Tavrické gubernie z roku 1821
 
Znak Tavrické gubernie

Tavrická gubernie se na začátku dvacátého století členila na osm ujezdů a dvě samostatná gradonačalstva (městské okresy), na pevnině to byly berďanský ujezd, melitopolský ujezd a dněperský ujezd a na Krymu perekopský ujezd, jevpatorijský ujezd, simferopolský ujezd, feodosijský ujezd a jaltský ujezd a městské okresy Sevastopol a Kerč.

Jednotka Správní středisko Rozloha
(verst²)
Obyvatel (1897)
Berďanský ujezd Berďansk 7 702,0 304 718
Dněperský ujezd Alešky 11 470,5 212 241
Melitopolský ujezd Melitopol 11 639,7 384 239
Perekopský ujezd Perekop 5 111,9 51 393
Jevpatorijský ujezd Jevpatorija 5 040,2 63 211
Simferopolský ujezd Simferopol 4 153,9 141 717
Feodosijský ujezd Feodosija 6 060,3 115 858
Jaltský ujezd Jalta 1 465,0 73 260
Kerčsko-jenikalské gradonačalstvo Kerč 143,9 43 698
Sevastopolské gradonačalstvo Sevastopol 266,4 57 455

ObyvatelstvoEditovat

 
Jazykové/etnické složení obyvatelstva Tavrické gubernie a jejích částí v roce 1897: Ukrajinci žlutě, Rusové červeně, Krymští Tataři zeleně, Němci šedě a Židé modře

Podle sčítání v roce 1897 žilo v Tavrické gubernii 1.447.790 obyvatel, přičemž žádné etnikum nemělo v rámci celé gubernie většinu. Nejvíce bylo Ukrajinců, 611.121 (42,21 %), kteří tvořili většinu ve všech třech „pevninských“ ujezdech, naopak na Krymu byli až třetí v pořadí po Rusech a Krymských Tatarech, kteří měli obojí v rámci Krymu zhruba třetinu obyvatel. Rusů bylo celkově 404 463 (27,94 %) a Krymských Tatarů 196,854 (13,6 %). Dalšími významný menšinami byli Němci s 78 305 (5,41 %) obyvateli, Židé (mluvící jidišem) s 55,418 (3,83 %) a Bulhaři s 41,260 obyvateli (2,85 %).

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Název přejatý z Ottova slovníku, což je přijatelné, protože jde o historický subjekt. Správně česky by mělo být Tavridská gubernie podle Sborníku starobylých listin a zákonů Ruské říše týkajících se práv a majetku ruských poddaných.[1]

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Таврическая губерния na ruské Wikipedii.

Externí odkazyEditovat