Houstička

--Houstička (diskuse) 14. 5. 2020, 10:59 (CEST)

Josef Kirschner

Dobrý den, přidání infoboxu o dané osobě je standardní součástí biografických článků. Bylo by opravdu dobré, kdyby v článku o tomto rakouském novináři také byl. Děkuji za Váš čas i práci, srdečně, --Svajcr (diskuse) 7. 11. 2021, 08:37 (CET)

Dobrý den, souhlasím s Vámi. Až na ty informace v infoboxu... Ten báječný člověk neměl trvalého zaměstnavatele, jeho "svobodné povolání" mu umožnilo pohybovat se kdekoli (TV, kursy na univerzitě i ve sportovním prostředí, redakce, atd.). Byl prostě vším a všude... A literatura faktu - to nesedí. Nelíbí se mi ...Funkce, zaměstnavatel... spisovatel, spisovatel literatury faktu... Rakušané infobox nemají - mne by se líbil infobox se svobodným povoláním a bez literatury faktu. Děkuji za pochopení - Houstička --Houstička (diskuse) 7. 11. 2021, 09:33 (CET)

Pokud máte pro svá tvrzení zdroje, pak je potřeba je změnit na wikidatech. Odtud infobox čerpá informace.--Svajcr (diskuse) 7. 11. 2021, 09:44 (CET)

Pokusil jsem se ty parametry utlumit, to by mělo stačit. Jinak, třeba k literatuře faktu chybí zdroj na Wikidatech, takže by spíše měl být přidán tam. --David V. (diskuze) 7. 11. 2021, 09:55 (CET)

Bohuslav Jan Horáček

Dobrý den, udělal jsem nějaké opravy v článku Bohuslav Jan Horáček. Přidala jste tam knižní zdroj pro datum úmrtí 17. října, je opravdu v knize takto uvedeno? Na internetu jsou data 18. října ([1], [2], [3]) a 19. října ([4], [5]). Je možné, že některé zdroje od sebe opisují. V případech, kdy se objevují dvě data, to často bývá tak, že někdo zemře v noci a kromě úmrtního listu nebo pohřbu se veřejně konkrétní datum neví. Nebo je následující den udáván jako datum, kdy jsou o úmrtí informována média a veřejnost. Pokud se ale vyskytuje víc údajů, je dobře je uvést se zdroji všechny do článku i na Wikidata, protože jinak datum může někdo v dobré víře neustále měnit podle toho, na jaký zdroj zrovna narazí a údaj v článku považuje za chybu. S pozdravem — Gumruch ^(disk.) 9. 12. 2021, 13:47 (CET)

Dobrý den, moc se omlouvám za svůj úlet... Umřel 18. října 2002 na schodech svého domu ve Stuttgartu. V knize je tento údaj na str. 255. Měl dva pohřby, jeden ve Stuttgartu, druhý v Radvánovicích. Urna byla uložena v ČR, v rodinném hrobě u přáslavického kostelíka (asi proto tolik dat). V uvedené knize je dost rodinných fotografií a není důvod autorovi nevěřit. Nedovoluji si zasahovat do Wikidat - díky, že to dáte do pořádku :-) --Houstička (diskuse) 9. 12. 2021, 16:34 (CET)

Zelowskie Dzwonki

Houstičko, děkuji za přemístění obrázku souboru Zelowskie Dzwonki, který jsem pořídil na oslavách 550 let Jednoty bratrské v roce 2007. Byl jsem ve výboru, který oslavy připravoval, protože rok před tím jsem byl se starostou Kunvaldu v Lititz na oslavách Lititz 250, což bylo výročí pojmenování města založeného Moravians hraběte Zinzendorfa. V Litiz trvaly ty oslavy 2 dny a tam jsem poprvé viděl "americké dzwonky". Celou návštěvu v USA jsem připravoval asi 2 roky já, společně s mým kamarádem emigrantem z roku 1983, který v Pansylvánii žil. Kdyby byl zájem o detaily, tak bych poslal pár fotografií. Na Wikipedii jsem napsal/přeložil pár článků viz moje stránka https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Bohemianroots a část = Místopis = Je už pozdě, musím končit. Bohemianroots (diskuse) 6. 1. 2022, 00:25 (CET)

https://www.youtube.com/watch?v=grSWdLdp7po :-) --Houstička (diskuse) 6. 1. 2022, 10:36 (CET)

Alois Klar

Dobrý den, v srpnu loňského roku jste fotila v kapli sv. Rafaela v býv. Klarově ústavu. Máme problém (spolu s kolegou @Milosmid:) určit, kde je Alois Klar pohřben poté, co byly ostatky přemístěny z Malostranského hřbitova. Podle některých zdrojů je nyní na břevnovském hřbitově, podle tohoto zdroje byly ostatky přeneseny do kaple sv. Rafaela. Neviděla jste v té kapli nějakou stopu nebo nevíte víc? Dík i za negativní odpověď. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 6. 2. 2022, 18:05 (CET)

Dobrý večer, snad by věděl Petr Maděra (básník). Napsal o Klárově tuto knihu: ISBN 978-80-7075-965-3, kniha se prodává  přímo u geologů na Klárově (mají uvnitř prodejnu publikací). Básník tam byl (či stále je) zaměstnán, má mnoho informací - z mé strany se jednalo jen o krátkou návštěvu akce Open House. Posílám Vám odkaz i na další osoby Malostranského hřbitova (ten měl celý zmizet, ale obrozenci uhájili alespoň jeho část). http://files.malostranskyhrbitov.webnode.cz/200018614-a0711a16ba/podnikatele-web.pdf   --Houstička (diskuse) 6. 2. 2022, 20:06 (CET)

Děkuji oběma a děkuji za tip na knihu, Cena je dobrá, tak si ji koupím. Očekávám, že tam najdu i další informace pro připravované heslo o Pavlu Aloisi Klárovi. Pokud se zajímáte o Klárův ústav, doporučil bych stránky Historie Klarova ústavu slepcú a jeho následovníků (wz.cz)od přítele Roberta Vachuleho, vychovatele na dnešním Kláráku v Krči a zvl. jeho prezentaci - video k 185. výročí založení Klárova ústavu (YouTube) Dost mě překvapilo to, jak je zdevastovaná a nerekonstruovaná část, kde býval bazén. Já jsem v kapli byl také, ale fotit se moc nedalo, protože z kaple je archiv ČGS. Off topic - do budovy Geologické služby jsem chodíval na obědy několik let, velmi dobře tam vařili a byla tam velmi hodná paní vedoucí, bohužel už šla do důchodu a tím se jídelna zavřela. --Milosmid (diskuse) 7. 2. 2022, 07:06 (CET)

Ahoj, archiv s regály je pryč. Zajímavé jsou busty rodinných příslušníků A. Klara, ale jsou vysoko a kvůli světlu ae mi nepodařilo je vyfotit - škoda... Areál slepců na Klárově (včetně budovy bazénu) by si zasloužil vlastní stránku. Ani Hradčanský ústav slepců nemá vlastní stránku. Tam by údajně měly být fresky (strop ředitelny?), zahrada, možná i kaple... Mnoho štěstí přeje --Houstička (diskuse) 7. 2. 2022, 08:38 (CET)

Ocenění pro aktivního absolventa kurzu SePW

Metuzalémova zlatá hvězda

S radostí Vám uděluji toto vyznamenání za vytvoření a rozšíření řady článků. --Helena Dvořáková (diskuse) 5. 3. 2022, 18:35 (CET)

Děkuji. Už mnohokrát jsem to chtěla vzdát nebýt wikipedistů, co mne "podrželi". --Houstička (diskuse) 6. 3. 2022, 09:16 (CET)

Klukovice

V sekci Legendy undergroundu je uveden název hospody Na Vyhlídce, ale některé internetové zdroje uvádějí název Na Zavadilce. Underground se scházel v hospodě rodiny hudebníka Ivo Pospíšila, jeho autobiografii ale bohužel nemám po ruce, abych mohla ten název potvrdit nebo vyvrátit. Co je přesně v té publikaci Alternativní kultura : příběh české společnosti 1945-1989? --Alena Pokorná (diskuse) 31. 3. 2022, 08:10 (CEST)

V knize (kterou vlastním i s CD) je psáno Na Vyhlídce, zároveň se jí tak říkalo... Magor tam musel zbít Quido Machulku, aby ho zklidnil – a tím odvrátil případné zavolání a příjezd policajtů. Ale Magor pacifoval výtržníky z publika i jinde. Taky na to nemám zdroj, ale některé tyto akty jsem "zpovzdálí sledovala" a to "na vlastní oči". Myslím, že o Vyhlídce se mluví i TV seriálu Bigbít. Nevylučuji, že šlo o název konspirativní... :-) --Houstička (diskuse) 31. 3. 2022, 09:43 (CEST)

Díky, pokusím se ještě sehnat tu autobiografii. Ale jak píšete, jsou dva názvy možné.--Alena Pokorná (diskuse) 31. 3. 2022, 11:14 (CEST)

Exilová periodika

Dobrý den, děkuji Vám za první informace v článku Exilová periodika. Bohužel jeho rozsah nebo zpracování zatím nedosahuje ani minimální nutné délky. Pokuste se prosím text článku rozšířit alespoň do té míry, abychom jej mohli zařadit alespoň mezi články k rozšíření. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po sedmi dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit; tento proces se nazývá odložené smazání. Děkuji za pochopení.

Jedná se v podstatě jen o jednu větu, proto jsem článek označil jako subpahýl. --Marek Genius (diskuse) 18. 6. 2022, 04:09 (CEST)

Dobrý den, viděl jsem, že jste článek rozšířila, proto jsem šablonu Šablona:Subpahýl odebral. Nicméně jste to napsala poněkud zmatečně, není mi jasné, jaké má být téma článku. Původně jsem myslel, že článek pojednává o jednom konkrétním oddělení pražské knihovny (podobně jako jsou tu články o fakultách). Nyní je vidět, že jste nechtěla psát o tomto oddělení, nýbrž přímo o časopisech. Ovšem věnujete se v něm pouze českým a slovenským periodikům a není mi zřejmé, proč dohromady tyto dva národy, když se přitom jedná o samostatné národy i jazyky. Pakliže se článek měl věnovat exilovým periodikům za dob Československa, pak bych navrhoval přesun na vhodnější název. Pakliže se měl věnovat všem českým a slovenským periodikům, potom by bylo asi vhodnější mít články dva. A pokud jste chtěla psát o exilových periodicích obecně, bez ohledu na stát/národ, potom by se měl článek globalizovat a přesunout na jednotné číslo, jak je u článků zvykem. --Marek Genius (diskuse) 19. 6. 2022, 01:16 (CEST)

Odpověděla jsem Vaší šabloně na diskusní stránce Exilových periodik. Poprvé a naposledy. Bavit se s šablonama (nebo s Vámi) je ztráta času. --Houstička (diskuse) 19. 6. 2022, 13:39 (CEST)

Československý svaz žen

Dobrý den, prosím nepoužívejte v článcích expresivní výrazy, jako "degradoval na symbol rudého karafiátu". I kdyby to tak ve zdroji bylo uvedeno, jako že není, na Wiki patří neutrální výrazové prostředky, fakta, bez emočního zabarvení. Také formulace "ČSŽ měl především hájit zájmy pracujících žen, ale nečinil tak" je nadsázkou, kterou si může dovolit komentátor, ale ne encyklopedie. Pokud už byste chtěla něco takového použít, pak jako citát, s přesným uvedením autora a zdroje, a to jen, pokud to bude v daném kontextu nezbytně nutné či významně přínosné pro ilustraci sdělených informací. Děkuji za pochopení. --KPX8 (diskuse) 15. 10. 2022, 19:09 (CEST)

Netín

Zdravím Vás. Prosím Vás o trochu kritičnosti při přebírání informací, resp. dávejte si pozor na zdroje, ze kterých čerpáte. Zasáhl jsem do Vašeho vpisku v článku Netín. Přebíráte tam informace z textů pana Davida Rafaela, které - při vší úctě k němu - nelze považovat v tomto konkrétním případě (jiné části jeho činnosti nemíním hodnotit, protože k tomu nejsem kompetentní) za nezaujatý, objektivní zdroj (jeden křiklavý případ za vše: netínskou panskou hrobku v aleji za kostelem nazval v jednom svém textu "mariánským pavilonem" a klade jí do souvislosti s místní poutní tradicí, což vzhledem k určení stavby je teze naprosto nesmyslná). Tamní kostel nemohla "získat římskokatolická církev", ta si jej tak maximálně vzala zpátky po jeho nekatolické "epizodě". Ten kostel totiž stavěli benediktinští mniši z Třebíče, což - jak jistě uznáte - protestanté nebyli ze samé své podstaty. A s tím vznikem poutního místa to také nebylo až tak "jednoduché". Chcete-li do něčeho zasahovat, napřed si o tom, prosím, zjistěte relevantní informace. Poutě tam se datují od roku 1714, nejprve jako prosba, později jako poděkování za ukončení morové nákazy v kraji. Mohu doporučit v tomto ohledu například publikaci 300 let poutí do Netína, kterou v roce 2016 vydal dr. Jaroslav Mrňa (určitý stručný souhrn té poutní historie je na Wikipedii již dlouhou dobu zde). Nechci se do Vás nikterak strefovat. Berte to pouze jako "upozornění" ode mne jako od člověka, který v Netíně vyrostl a který to tam zná podstatně lépe než pan Rafael, a který to tam má rád (a kterého prostě tak nějak "bolí", když o svém domově čte - pardon - zjevné nesmysly). Pan Rafael může mít v lecčems jiném pravdu, ale v tomto konkrétním případě, tedy v případě Netína, "mu to prostě ujelo", a domnívám se tedy, že jeho tvrzení o tomto místě nelze považovat za encyklopedicky použitelná, protože obrážejí spíše jeho osobní názorové preference, než objektivní realitu (zkrátka to nesplňuje NPOV - zásadu nezaujatého úhlu pohledu, nehledě na svéráznou interpretaci netínských reálií /vizte ten případ s hrobkou-"pavilonem"/). Mějte se co nejlépe. --Vianney nove (diskuse) 17. 6. 2023, 17:40 (CEST)

P. S. Nicméně bych Vám měl vlastně poděkovat. Díky těm převzatým zvláštním tvrzením, která mne - popravdě řečeno - poněkud naštvala, jsem se konečně dokopal k realizaci dlouhodobější myšlenky. A sice překopat ten článek tak, aby skutečně reflektoval celou netínskou historii a nebyl pouze "obecným pahýlem" (takovým tím všeobecným "nástřelem" textu, kde se uvádí jen pár základních informací). Jen ještě zopakuji, že své zásahy nemyslím nikterak zaujatě vůči Vám, dokonce ani vůči panu autorovi textu z nějž jste čerpala. Pouze bych přičinil takovou poznámku o jednom detailu, který mne ještě dnes napadl: Mezi začátkem rekatolizace a poutěmi do Netína je mezera bez šesti let jedno století. A když ty poutě začaly, začaly de facto jako spontánní aktivita obyvatel našeho kraje ... a to by (do důsledku vzato) znamenalo, že to tajné evangelictví tam u nás už tehdy (v r. 1714) nebylo až tak zásadním jevem. A vytvářet uměle nějaké poutní místo jen za účelem potření něčeho, co již tehdy bylo u nás (myšleno na Velkomeziříčsku) celkem marginálním jevem, by byla zbytečná námaha. Nehledě k tomu důvodu - důvodem první pouti byla tehdy objektivně jsoucí epidemie moru, nikoliv nějaká snaha zlikvidovat nekatolíky. Ta epidemie byla skutečností, se kterou se místní krom lékařských prostředků vypořádali sobě vlastním způsobem. Náboženským úkonem - katolickým. Luther, co vím, jako "prosebné prostředky" uznával například půsty atd., skuteční tvrdozrní evangelíci by jistě na pouť do Mariánského kostela ani nepomysleli. No, to je jenom taková myšlenka na okraj, snažící se poukázat na to, že ta tvrzení o vehementně přetrvávajícím nekatolictví a nutnosti potlačit ho pomocí Mariánské úcty mají dost povážlivé trhliny. Mimochodem, když si rozkliknete ten původní článek na webu "Moravských bratří", tak zaujetí pro "jejich věc" z něj přímo kape (obraty jako "planul oheň víry beránkovy" /nehledě k tomu, že má-li Beránkem na mysli Krista, měl by ho napsat s velkým B/, ohyzdný mariánský kult, děsivý mariánský pavilon, návštěva našeho kraje musela být asi pro autora hodně traumatizující), a přes toto evidentní autorovo zaujetí tam (mimo jedné citace z Komenského) nenacházím žádný odkaz na zdroje, z nichž svá tvrzení čerpá. A jsou to tvrzení natolik závažná, že by je nějak podložena mít měl. Mějte se. --Vianney nove (diskuse) 22. 7. 2023, 10:30 (CEST)

Beru na vědomí Vaši cenzuru a dovolím si zopakovat svůj příspěvek, který zde nelze smazat:

"Netín byl významným centrem protestantské víry a působila zde i Jednota bratrská. V době, kdy byl majitelem panství Jan Stránecký ze Stránec († 1572), došlo k největšímu rozvoji panství. Jan Stránecký má hrobku v netínském, tehdy evangelickém, kostele. Dle „Historie o těžkých protivenstvích církve české“ katoličtí vojáci po bitvě na Bílé hoře upálili v Netíně šedesátiletého správ

ce Vavřince Kurciuse i s jeho manželkou. Následně byl Netín rekatolizován, ale protože se zde dlouho vyskytovali utajovaní čeští bratři, bylo zde zřízeno katolické poutní místo s původním kostelem, který získala, přejmenovala a přestavěla římskokatolická církev."

Odkaz: http://texty.citanka.cz/komensky/perz2-50.html#R40

Odkaz: https://www.moravstibratri.cz/netin-po-stopach-utajovaneho-sveta-stare-jednoty-bratrske/ --Houstička (diskuse) 26. 7. 2023, 05:14 (CEST)

Pište si, co Vám libo. Ovšem pouhá recyklace původního textu není argumentem. Víte, cenzura asi vypadá poněkud jinak, než že někdo zpochybní závažná tvrzení, která postrádají (kromě jednoho kratinkého úryvku z Komenského) jakékoliv zdroje, zato jsou evidentně výrazně emočně zabarvená (vizte příklady přímých citací z Vámi odkazovaného článku výše). Pozor - nezpochybňuji smrt kazatele Kurcia (Kurcius, bez Kurcia). Nemíním jí ani nikterak obhajovat, protože jakákoliv vražda je v mých očích těžkým zlem. Pouze si troufám trvat na tom, že Vámi použitý článek je encyklopedicky nepoužitelný, protože je spíše obrazem názorových preferencí svého autora a značně překrucuje netínské reálie (na čemž si troufám trvat). A za sebe tedy nevidím jako příliš šťastné vydržovat si zde takový článek jako zdroj. I když chápu, že ve Vašich očích jsem zřejmě nějaký zlomyslník, který se vyžívá v cenzuře. Pojďme si ještě trošku rozebrat kazatele Kurcia - toho zabili císařští vojáci, nikoliv ovšem z nenávisti k jeho víře, ale protože ho chtěli okrást a jemu se to celkem pochopitelně nelíbilo. Sám Komenský píše, že vojáci od něj vztekle peníze míti chtěli (vizte Váš zdroj). Nebyl tedy zavražděn (ano, i pro mne to byla hnusná vražda) z nenávisti ke své víře. Stal se nešťastnou obětí válečných událostí. Rabovaly ovšem obě strany (čímž císařské neomlouvám). Mimochodem: náboženský podtext události poněkud nabourává i ta skutečnost, že po něm faru spravoval celkem v klidu další protestantský pastor. Což možná ani sám pan Rafael netuší. Jmenoval se Daniel Oslanský a v Netíně působil až do roku 1625. Já to netušil také, ale dnes jsem se dozvěděl. Ona existuje taková zajímavá publikace o historii Netína. Vyšla v roce 2007, má přes 500 stran a jedním ze spoluautorů byl i tehdejší netínský katolický duchovní správce. A Kurcius, ani Oslanský tam zamlčeni nejsou. Čím méně ideologie a čím více objektivity, tím lépe. --Vianney nove (diskuse) 4. 8. 2023, 06:26 (CEST)

Zkusme ovšem jít na úplný závěr k jádru věci: Co mi, milá Houstičko, vlastně vyčítáte, krom toho, že jsem zpochybnil Vámi použitý zdroj? --Vianney nove (diskuse) 4. 8. 2023, 15:42 (CEST)

Vyznamenání za účast ve výzvě Měsíc žen na Wikipedii 2023

Hezký den,

s radostí Vám uděluji toto uživatelské vyznamenání za účast v editační výzvě Měsíc žen na Wikipedii 2023. Zasloužíte si ho. Díky, že usilujete o zaplnění bílých míst Wikipedie a že věnujete svůj volný čas zpřístupňování informací všem. Má to smysl.

Do výzvy se celkem zapojilo 71 editorů a založeno (nebo významně rozšířeno) bylo 260 článků. Podrobné vyhodnocení si můžete přečíst v blogovém článku.

Toto vyznamenání si můžete vystavit na své uživatelské stránce vložením šablony {{User Měsíc žen na Wikipedii|2023}}.

Děkuji za Vaše příspěvky,

--janbery (diskuse) 12. 7. 2023, 14:12 (CEST)

Už v sobotu: Setkání s pamětníky české Wikipedie a mimořádný wikistraz

Miroslav Malovec a Chuck Smith

Hezký den,

na základě účasti na pražských wikisrazech Vás zvu na setkání s Chuckem Smithem, který k nám v roce 2002 přinesl myšlenku vzniku české Wikipedie a Miroslavem Malovcem, který ji přivedl do praxe. Setkání proběhne tuto sobotu 9. prosince ve Skautském institutu (Staroměstské náměstí 4/1, Praha 1) a začíná ve 14:30. Na program bude ve stejné budově navazovat 108. pražský wikisraz.

Pokud plánujete dorazit, prosíme o registraci pomocí tlačítka níže:

Registrujte se

Těšíme se na Vás,

--janbery (diskuse) 7. 12. 2023, 14:43 (CET)

Zapojte se do Měsíce žen na Wikipedii

Hezký den,

na základě Vaší účasti v editačních výzvách Vás zvu k účasti v Měsíci žen na Wikipedii pořádanou spolkem Wikimedia Česká republika. Výzva už pošesté upozorňuje na to, že pouze 18 % všech biografií na Wikipedii patří ženám a pouze 10 % dobrovolných editujících Wikipedii jsou ženy.

Pro zapojení do soutěže napište do „Shrnutí editace“ hashtag #WikiGap, a to až do 8. dubna 2024.

Všechny účastníky a účastnice výzvy oceníme virtuální „medailí“, mezi 10 vítězů a vítězek porota rozdělí ceny, které do soutěže věnovala audioteka.cz, nakladatelství wo-men a časopis Heroine. Podrobnosti k soutěži a informace o požadovaných článcích najdete zde.

Zároveň Vás zvu i na editatony, kde začátečníkům s editováním pomohou zkušení lektorky a lektoři:

• Hlavní editaton Ženy na Wikipedii se bude konat 21. března v Americkém centru od 15:00 do 18:30. Připojit se lze i online. Více informací zde.
• 5. března pořádáme ve spolupráci s Fyzikálním ústavem Akademie věd ČR editaton Ženy ve vědě, který proběhne na Akademii věd na Národní třídě v Praze ve 14:00–18:00. Více informací zde.
• 25. března proběhne přednáška s workshopem Ženy, média a Wikipedie ve spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy a spolkem Studenti IKSŽ. Více informací zde.
• Na 4. dubna připravujeme ve spolupráci se Státním oblastním archivem v Praze odborný editační seminář pro zaměstnance okresních archivů s tematikou významných žen. Více informací zde.

V případě jakýchkoliv dotazů se mi můžete ozvat na diskusní stránce, nebo mailem na jan.beranekwikimedia.cz.

Těšíme se na Vaši účast,

--janbery (diskuse) 1. 3. 2024, 21:06 (CET)

Měsíc žen na Wikipedii před cílovou páskou

Hezký den,

na základě Vaší účasti v editačních výzvách Vám chci připomenout, že výzva Měsíc žen na Wikipedii končí už v pondělí 8. dubna. Pro zapojení do soutěže o ceny nezapomeňte své příspěvky označit hashtagem #WikiGap ve „Shrnutí editace“.

Všechny účastníky a účastnice výzvy oceníme virtuální „medailí“, mezi 10 vítězů a vítězek porota rozdělí ceny, které do soutěže věnovala audioteka.cz, nakladatelství wo-men a časopis Heroine. Podrobnosti k soutěži a informace o požadovaných článcích najdete zde.

Výzva už pošesté upozorňuje na to, že pouze 18 % všech biografií na Wikipedii patří ženám a pouze 10 % dobrovolných editujících Wikipedii jsou ženy.

V případě jakýchkoliv dotazů se mi můžete ozvat na diskusní stránce, nebo mailem na jan.beranekwikimedia.cz. Pro osobní konzultaci s dokončením článků se můžete připojit do Online Wikiporadny, ta probíhá každé pondělí od 18:00 na platformě Google Meet (zde).

Hodně štěstí,

--janbery (diskuse) 3. 4. 2024, 12:57 (CEST)