Diskuse k portálu:Křesťanství/Archiv2

Poslední komentář: před 6 lety od uživatele Gampe v tématu „Překlad názvů kostelů z Chorvatštiny

Infobox kostel - parametr krajina

Trochu jsem procházel stránky s infoboxem kostel a narazil jsem na parametr krajina. Nabývá hodnoty nic, nebo ano, nebo není vůbec uveden (nejčastější případ). Např.:Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Bohdalice), Husův sbor na Vinohradech, Kostel svaté Barbory (Adamov),... (asi 50 výskytů). Infobox na tento parametr nereaguje. Působí na mě jako nadbytečný parametr ke smazání, ale možná to má nějakou historii nebo budoucnost. Pokud nevadí, tak bych to odstranil, pokud na to narazím. děkuji ---kloin- (diskuse) 15. 8. 2012, 11:06 (UTC)

Dobrý den, podle mého názoru je parametr krajina v infoboxu kostel zcela nadbytečný a jeho smysl naprosto nechápu. Já osobně nejsem příznivcem infoboxů, zejména ne jejich plošného využívání. Je to snaha narvat nějaké údaje do předepsaných kolonek, což občas může být poněkud v kontrastu s mnohotvárností života. Zdraví Fagnes (diskuse) 17. 8. 2012, 13:55 (UTC)

Čtrnáct pražských mučedníků

Nemělo by smysl zařadit na stránku portálu článek Čtrnáct pražských mučedníků coby aktuální téma? Šárka Praha (diskuse) 12. 10. 2012, 14:50 (UTC)

Dobrý den, článek jsem zařadil, je to ostatně aktuální téma. Sice je otázkou, jestli je vhodné tam dávat článek, který je ve výstavbě, ale snad ta výstavba nebude trvat dlouho. Kromě „článku měsíce“ jsem aktualizoval i „osobnost“, ostatně minulá aktualizace byla již před než dvěma měsíci (času je prostě stále méně a méně). Případné další návrhy prosím přidávejte přímo na příslušné podstránky, které jsou uvedeny v záhlaví této diskuse. Díky Fagnes (diskuse) 13. 10. 2012, 07:30 (UTC)

Novinková hlídka

Doporučuji zavést systém zápisu nových článků s uvedením data a odmazávání starších záznamů. Je tomu tak v řadě portálů (třeba Kosmonautika), kde se kolegové naučili se pochlubit svým novým heslem a zajistili i bez říkání jeho rychlou kontrolu od kolegů stejného zájmu. Systém přináší automaticky i další výhody a zmenší závislost na jediném správci portálu.--Zákupák (diskuse) 19. 11. 2012, 22:15 (UTC)

Růžová barva

Kolegyně a kolegové, proč je portál vyveden růžovou barvou? Je dost nepříjemná pro oči. Navíc ani jako liturgická barva v současné době, nepletu-li se, zatím neodpovídá… --Jan Polák (diskuse) 6. 12. 2012, 00:14 (UTC)

Dobrý den, mně se portál růžově nezobrazuje. Růžová se objeví o třetí neděli adventní, tj. 13. prosince, a následně až o čtvrté neděli postní. Dnes je (stejně jako 6. prosince) použita barva fialová, liturgická barva pro adventní období. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 23. 12. 2012, 09:31 (UTC)

Citace Bible

Ahoj, s kamarádem bychom chtěli časem podniknout něco podobného jako je u anglických článků o biblických knihách, např. evangelií tady, tady, tady a tady – tedy vypsat do článku o každém evangeliu jeho „obsah“ a prolinkovat to na podstránky (některé už existují, jiné by se zakládaly). Přijde mi to totiž jako dobrý způsob, jak se v číslech kapitol a veršů „vyznat“, vždyť i překlady Bible takovéto neoficiální nadpisy používají. Potíž máme ale s citacemi z Bible – musíme používat starou kralickou, protože všechny moderní překlady jsou zřejmě autorsky chráněny? Není to myslím tak snadé, jak se tady úplně nahoře píše, že by Bible chráněna nebyla nebo že by laik mohl aktualizovat kraličtinu dle vlastního uvážení. Z pohledu článku je uvedení pár veršů např. z ČEP citace, avšak co se bude dít v okamžiku, že zde nakonec budou porůznu články o většině biblických příběhů a v souhrnu tedy bude na Wikipedii po kouskách zkopírována celá tato Bible? Takovému stavu se ostatně stejně časem neubráníme, pokud se bude o biblických tématech tvořit, a i pokud bychom to teď nedělali v pár lidech vědomě, tak k tomu dojde, pokud nakonec o každém kousku Bible bude psát jiný člověk, takže si toho problému žádný jednotlivý z nich nepovšimne. Nebo to není problém? A (vy)řešilo se to tu už vůbec někdy? Předem díky za odpovědi! Blahma (diskuse) 17. 12. 2012, 22:23 (UTC)

Mám několik poznámek: 1) Pokud máš v úmyslu pustit se do tak velkého díla, je nutné použít ekumenický překlad Bible, který na rozdíl od Bible kralické obsahuje i deuterokanonické knihy. 2) Co se týká citací, je možné citovat poměrně velké procento každého díla a při tom kombinovat přímou citaci s nepřímou. 3) Text Bible kralické je archaický a dnes ne všem srozumitelný. Pokud by se měl přepsat do srozumitelného jazyka, mám velké obavy, že při přepisu dojde k velký výkladovým omylům. (stanator (diskuse) 19. 12. 2012, 20:01 (UTC))

Trochu se obávám, že s delšími citacemi vás někdo odkáže na Wikizdroje či obdobné sesterské projekty Wikipedie (což se občas stává) a začne vám práci znepříjemňovat. Takže zvažte, zda svůj záměr napřed nepředhodit někam Pod lípu.--Zákupák (diskuse) 19. 12. 2012, 20:32 (UTC)
Také si myslím, že byste měli pracovat s ekum. překladem. O autorská práva bych se nebál - citovat se vždycky může, citáty v jednotlivých článcích se "nesčítají" a místo dlouhých citátů je možná lepší link na Bibleserver (viz Zákupák), jak to dělá šablona "citát bible" (např. Mt 1, 1 (Kral, ČEP)). Takže šablony bych dělal s linkem na příslušný biblický text, ale ne na články, které zatím nejsou. S červenými odkazy se má šetřit. Možná by pro čtenáře bylo lepší, kdyby se články nevázaly na jednotlivé perikopy (oddíly), ale na jejich témata. Například článek "Rodokmen Ježíšův" by měl vysvětlit a porovnat obě verze (Mt a L), podobně článek o "Blahoslavenstvích" atd. Jinak přeju mnoho zdaru a rád poradím i pomohu! Zdraví --Sokoljan (diskuse) 20. 12. 2012, 08:43 (UTC)

Kapucínské kostely

Dobrý den. Podobně jako existuje kategorie "Jezuitské kostely", vytvořil jsem podobnou - "Kapucínské kostely", která mi tu chyběla. Má někdo nápad, jak rychle pro kategorizaci najít články o všech českých kapucínských kostelech na Wikipedii? Děkuji --Radek Linner (diskuse) 27. 12. 2012, 16:43 (UTC)

Studenti píší Wikipedii

Jen přidávám odkaz na probíhající podprojekt o křesťanství do roku 1500 v rámci projektu Studenti píší Wikipedii. Některé články by si možná zasloužily nominaci. Dz (diskuse) 13. 1. 2013, 17:43 (UTC) Dobrý den, přidávám taktéž odkaz na dnes již ukončený projekt Studenti píší wikipedii. Wikipedie:Studenti_píší_Wikipedii/Dějiny_architektury_II_(2012/2013) Jednalo se o zpracování článků o vesměs gotických kostelích a jejich přestavbách. Na veřejně přístupné FB stránce k projektu byl zájem o vytvoření základního obsahu, co by měl takový článek o kostelu (kapli, katedrále, synagoze) mít, s tím, že by se to mohlo uvést třeba na tomto portále. Nemám FB, proto si myslím, že bude dobré, když napíšu strukturu našich článků sem. Obsah článku jsem tedy stanovila vpodstatě následovně: 1) Stručná charakteristika 2) historie (mnohdy komplikovaná) objektu 3) architektonický popis - současný stav ( dle objektu - exteriér, interiér, jednotlivé části - presbytář, hlavní loď, vedlejší lodi, věž, zmínky o sakristii či depositáři (dle možností), detailnější popis portálu, klenby či průčelí, oken atd. dle vhodnosti 4) přestavby (ideálně jednotlivé fáze, u nás to bylo především zaměření na regotizaci), 5) vybavení interiéru 6) půdorys 7) zajímavosti (začali psát sami autoři článků) 8) reference, literatura, odkazy na webu 9)fotogalerie. Přiznávám, že jsem méně zdůrazňovala 10)související články na wikipedii. U popisu jsem upozorňovala naše posluchače, aby si dali pozor na šablonovitost - co je důležité u jednoho objektu, např. detailní popis výjimečného portálu či okna nemusí být tak podrobně rozvedeno u jiné stavby, kde je provedení podstatně prostší a jednodušší. Šablony vytvářeli kolegové wikipedisté, za což jim patří velké díky. Inspirovala jsem se částečně u dalšího projektu Studenti píší wikipedii - Santini v kontextu doby, kde články tvořili posluchači Palackého univerzity v Olomouci. Velmi vítám diskuzi na toto téma,ať již zde nebo na FB, výsledek by mohl být vzorem pro další projekty o kostelích. Přeji pěkný večer.(KKDAII (diskuse) 26. 9. 2013, 19:00 (UTC))

Předělání portálu

Zdravím všechny zúčastněné persony. Nejsem sice zúčastněný v tomto projektu, ale mám několik návrhů k předělání několika článků. Nejsem sice zrovna na tento obor študovanej, ale myslím si, že jakožto katolík mající přístup k ledasjakým bohoslužebným knihám mohu také přispět se svojí troškou do mlýna. Jinak, v civilu jsem varhaníkem. Sám se zabývám spíše druhou světovou válkou, ale chyby jsem zjistil následující (začal jsem od Kategorie:Liturgie):

  1. Adventní věnec – navrhoval bych vyřadit z této kategorie, kde nemá co dělat, protože k liturgii nemá žádnou spojitost.
  2. Agnus Dei – budu se snažit článek vylepšit zvláště po hudební části a doplnit.
  3. Amen – navrhoval bych doplnit kapitolku V křesťanství o jeho využití v liturgii.

... další možná ještě doplním a nebo začnu rovnou psát do článků. --WWII (diskuse) 14. 1. 2013, 20:22 (UTC)

Dobrý den, určitě bude báječné, pokud svojí troškou do mlýna přispějete, ať už úpravou či aktualizací stávajících článků nebo zakládáním nových apod. Ze své zkušenosti můžu říct, že řada článků by si jistě podstatnější úpravy zasloužila, protože kdybych netušil, o čem článek pojednává, tak bych to z jeho textu nepochopil. Je ovšem pravdou, že u abstraktních pojmů je někdy pokus o nějakou definici či vymezení dost obtížný. Pokud jde o článek o adventním věnci, patrně máte na mysli jeho zařazení v kategorii Liturgie (v tom případě s Vámi souhlasím, že do této kategorie nepatří). Zkrátka, Vaše editace jsou určitě vítány. V případě, že byste potřeboval součinnost jiných nebo byste se chtěl o nějaké otázce poradit, prosím napište do této diskuse. Zdraví Fagnes (diskuse) 30. 1. 2013, 03:13 (UTC)

excurrendo administrátor nebo administrátor excurrendo

Zdravim. Možná, že už se to někde řešilo, ale nejspíše nedořešilo. Jde o to jak zapisovat tuto funkci. Biskupství brněnské používá první způsob, další biskupství na ktére jsem se díval, způsob druhý. Jelikož nyní pracuji v diecézním archivu, může říci, že v dokumentech se vyskytují oba způsoby zápisu.

Máme defacto dvě možnosti:

1) sjednotit zápis na jeden způsob

2) řídit se způsobem zápisu jednotlivých biskupství, jakožto svrchovaným úřadem (stanator (diskuse) 15. 1. 2013, 08:59 (UTC))

Vzhledem k tomu, že v šabloně Farnost je řádek Administrátor exc. a v dokumentech jsou oba způsoby, kloním se spíše k variantě 1. Teď jsem takto upravil stránku Římskokatolická farnost Archlebov, je to OK?--OISV (diskuse) 15. 1. 2013, 14:47 (UTC)
Dobrý den, také bych se přikláněl k první variantě. Ať už je pořadí slov jakékoliv, znamená to jedno a totéž, přičemž podobu administrátor excurrendo bych považoval za základní (což odpovídá tomu, že se takto jmenuje příslušný článek). Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 30. 1. 2013, 03:14 (UTC)

Dorothee Sölleová a christofascism

Zdravím, v článku Dorothee Sölleová jsem zatím zakomentoval informaci, že je autorkou termínu christofascism (anglický překlad). Dle překladu by se mělo jednat o „kristofašismus“, event. „křesťanský fašismus“. Bohužel literaturu nemám a Google se k těmto pojmenováním přátelsky netváří. Neznal by někdo české pojmenování? Děkuji.--Kacir 22. 1. 2013, 16:32 (UTC)

Po dotazu na pana profesora Sokola, jsem do článku vložil druhou variantu.--Kacir 26. 1. 2013, 21:53 (UTC)

Ježíš

Ahoj kolegové, můžete se prosím podívat na toto? Díky --Faigl.ladislav slovačiny 11. 4. 2013, 17:02 (UTC)

Kategorie Augustiniáni

Zdravíčko kolegové. Mohl bych poprosit o Vaše stanoviska k tomuto? --Vianney (diskuse) 4. 5. 2013, 12:55 (UTC)

ZDravím též, domnívám se, že nejprve by bylo třeba propracovat a rozšířit heslo Řád augustiniánů. Zde se ve stručném úvodu hovoří o spojení několika řádů. Teprve poté by se dalo přistoupit k rozlišení. Nezkoumal jsem ale zatím, jaké je současné dělení zhruba těch třiceti hesel podle jednotlivých aug. větví?--OISV (diskuse) 5. 5. 2013, 16:33 (UTC)
Přemýšlel jsem nad tím. Ta úvodní informace se vztahuje jen k obutým augustiniánům (ti vznikli jako nařízené spojení samostatných poustevnických komunit), bosí vznikli později tím, že se vydělili od obutých, a augustiniánští kanovníci vznikli úplně extra. Zkusím se v tom článku trochu povrtat a uvidíme. Taky by šlo i ten samotný článek rozdělit do tří samostatných. S tím rozdělením těch hesel v kategorii bych si klidně dal práci sám, zjistit kam kdo patřil zas tak těžké nebude. S pozdravem --Vianney (diskuse) 7. 5. 2013, 07:20 (UTC)
Tak jsem se v tom trochu pohraboval, ten úvod jsem trochu přepsal, ale čím dál tím víc docházím k názoru, že by snad bylo nejlépe i ten samotný článek Augustiniáni rozkouskovat na tři samostatné, protože se jedná o tři různé řády, z nichž jakž takž příbuzní jsou jen augustiniáni obutí a bosí. Kanovníci mají původ úplně jiný, a s předchozími dvěma je spojuje jen stejná řehole. --Vianney (diskuse) 7. 5. 2013, 07:47 (UTC)
Tak, právě jsem zjistil, že někdo už tu kdysi vytvořil samostatný článek Bosí augustiniáni. Tož bych se přimlouval, za vyřešení té záležitosti s články o augustiniánských odnožích a s tím souvisejících kategoriích. --Vianney (diskuse) 17. 5. 2013, 21:01 (UTC)
Dobrý den, podle mého názoru by se mělo postupovat stejně jako u františkánů, tj. o jednotlivých augustiniánských větvích by měly existovat samostatné články. Navrhuji je pojmenovat takto: Řád svatého Augustina (tj. „obutí“ augustiniáni), Řád bosých augustiniánů a Řád augustiniánů kanovníků. Uvedené názvy jsem se snažil zvolit tak, aby pokud možno odpovídaly latinskému „originálu“, ale současně aby se nejednalo o kostrbatý překlad. Tzv. obutí augustiniáni jsou nazýváni jako obutí jen pro výslovné odlišení od bosých augustiniánů a augustiniánů kanovníků, ale to slovo „obutí“ v názvu nemají. Na uvedené tři články by se dalo dostat také z rozcestníku Augustiniáni, na který by bylo přesměrování z názvu Řád augustiniánů. Prosím o vaše případné připomínky a přeji hezký den Fagnes (diskuse) 23. 5. 2013, 11:07 (UTC)
Zdravím. Souhlasím s Vašimi návrhy. Ty překlady názvů mi přijdou dobré. S tím rozcestníkem je to dobrý nápad. Mohl by ty změny pak někdo realizovat? Já na to nemám technické vědomosti. S pozdravem --Vianney (diskuse) 23. 5. 2013, 11:57 (UTC)
Ještě jednou dobrý den, já se na to klidně vrhnu, ale ne teď, protože mám omezené množství času a řadu úkolů. Navíc bych rád dal prostor ještě případným dalším diskutujícím, aby se mohli vyjádřit či případně návrh nějak doplnit. Zdraví Fagnes (diskuse) 23. 5. 2013, 12:11 (UTC)

Infobox starokatolická církev

Dobrý den, založil jsem infobox pro farnosti Starokatolické církve v ČR (při své technické nezběhlosti prostým zjednodušením římskokatolického infoboxu), mohli byste se na něj podívat a případně podle vhodnosti upravit? Děkuji.--RPekař (diskuse) 5. 5. 2013, 18:45 (UTC)

Určování svatých

 
Retabulum v kostele sv. Václava
 
Sv. Roch nebo sv. Eligius?

Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, jestli máte nějakou užitečnou pomůcku, literární zdroj nebo webovou stránku k určování svatých (např. dle atributu). Nedovedu si teď představit jestli by bylo technicky možné toto zpracovat formou článku (např. seznam atributů a způsobů vyobrazení nejznámějších světců v České republice). Při fotografování občas narazím na pro mne neznámé světce a nedaří se mi je identifikovat. Byl bych rád, pokud by mi někdo pomohl pojmenovat světce na retabulu v kostele sv. Václava v Kostelci u Kyjova. Dva postranní světce neznám. Děkuji --Radek Linner (diskuse) 30. 6. 2013, 15:05 (UTC)

No já bych řekl, že se jedná o sv. Metoděje a sv. Cyrila. --Saltzmann (diskuse) 30. 6. 2013, 16:18 (UTC)
Souhlasím, jde o soluňské bratry, světec uprostřed je pochopitelně svatý Václav :). Uvádím několik odkazů na weby k atributům: http://katolicka-kultura.sweb.cz/svetci_hagiografie/svetci_hagiografie.html (zde je uvedena i starší literatura) nebo http://www.egerle.com/d/as/AsUvod.htm . Zdraví --OISV (diskuse) 30. 6. 2013, 18:48 (UTC)
Moc děkuji. Ten druhý odkaz mi může být v budoucnu dost užitečný. Ještě bych měl jednoho hůře identifikovatelného svatého. Na kapli sv. Rocha, k níž je velmi skrovná a nekvalitní literatura, jsou drobné sochy světců a je možné, že ani jeden není sv. Roch. (Původně se mi zdálo, že si vykasává oděv a ukazuje vřed na noze. Ovšem mitra a berla k tomu jaksi nesedí.) V jediné knize se označuje jako u nás málo známý sv. Eligius. Dokážete rozlousknout i toto? :-) --Radek Linner (diskuse) 30. 6. 2013, 19:38 (UTC)
Podle všeho by to měl být svatý Jiljí (známý také jako sv. Egidius, ve slovenské wiki jsou uvedeny jeho atributy i patronát proti moru.--OISV (diskuse) 30. 6. 2013, 21:01 (UTC)

Nicméně, k tomu původnímu dotazu — určitě by nebylo od věci mít tu nějaký Seznam světců podle atributů nebo něco takového. --Mmh (diskuse) 30. 6. 2013, 19:54 (UTC)

Toto je určitě běh na dlouhou trať. Prozkoumám odkazy na webu i literaturu, uvidím, zda by to výhledově šlo...--OISV (diskuse) 30. 6. 2013, 21:01 (UTC)

Misijní kříž - požadavek na nový článek

Dokázal by někdo napsat článek Misijní kříž? Solidní informace jsem nenašel nikde na internetu a ani nevím, jestli podobný článek existuje na jinojazyčných verzích Wikipedie. Sám bych dokázal napsat jen nějaký subpahýl. Má někdo dostatek znalostí pro článek alespoň o několika větách? Mám dojem, že jde asi jen o záležitost 20. století (nejstarší kříž jsem zahlédl z roku 1896) a také nevím, jak moc jde o specifickou záležitost Česka (střední Evropy, celé Evropy?). Kdy byly misie tohoto typu ve farnostech zaváděny? Co jim předcházelo dříve? Jak obvykle probíhají? Týká se to jen římskokatolické církve nebo existuje nějaká obdoba v jiných konfesích? Je to pro Vás zajímavé téma? Je to materiál na samostatný článek? Možná bych se měl obrátit sem, ale očekávám, že na této diskuzi najdu rychleji wikipedisty, kteří se tématem zabývají. Děkuji --Radek Linner (diskuse) 2. 7. 2013, 18:34 (UTC)

Podle mého názoru jsou misijní kříže spjaty s konáním lidových misií a ty jsou zase primárně spjaty s řádem redemptoristů, takže bych je hledal všude, kde byl tento řád rozšířen od cca poloviny 18. století. Dochovanost u nás souvisí s rozšířením redemptoristů u nás (což je druhá polovina 19. století) a pak bych řekl i s použitým materiálem, kterým bylo často dřevo a až později kámen. --Saltzmann (diskuse) 2. 7. 2013, 20:32 (UTC)

Každopádně Němci o tom článek mají, možná by šlo začít překladem. --Mmh (diskuse) 2. 7. 2013, 21:19 (UTC)

Pojmenování článků o děkanátech a vikariátech

Dobrý den, již před časem se zde krátce diskutovalo o problematice označování děkanátů a vikariátů, tj. zda má být použit tvar děkanát Uherské Hradiště, nebo uherskohradišťský děkanát. Vyjádřil jsem se k tomu tak, že doporučuji zvolit tu z variant, která je v konkrétním případě běžnější, ale vždy jednotně v rámci příslušné diecéze. Prošel jsem jednotlivé diecéze a navrhuji následující řešení:

  • pražská arcidiecéze: první pražský vikariát (= I. pražský vikariát), benešovský vikariát atd.
  • litoměřická diecéze: českolipský vikariát, děčínský vikariát, krušnohorský vikariát atd.
  • královéhradecká diecéze: jilemnický vikariát, poděbradsko-kutnohorský vikariát atd. (nebo vikariát Jilemnice, vikariát Poděbrady-Kutná Hora atd.)
  • českobudějovická diecéze: vikariát České Budějovice-město, vikariát České Budějovice-venkov, vikariát Český Krumlov, vikariát Sušice-Nepomuk atd.
  • plzeňská diecéze: vikariát Plzeň-město, vikariát Plzeň-jih, vikariát Domažlice, vikariát Cheb atd.
  • olomoucká arcidiecéze: děkanát Holešov, děkanát Hranice atd.
  • brněnská diecéze: blanenské děkanství, boskovické děkanství, moravskobudějovické děkanství atd.
  • ostravsko-opavská diecéze: děkanát Bílovec, děkanát Bruntál atd.
  • řeckokatolický exarchát: pražský děkanát, liberecko-chomutovský děkanát atd.

Prosím o vaše názory k této problematice. Nemusí se to moc uspěchat, je lepší si to promyslet. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 23. 5. 2013, 12:08 (UTC)

Dobrý den, zatím se zde neobjevily žádné názory. Prosím tedy všechny, kdo si myslí, že výše uvedený návrh není dobrý, aby zde uvedli svůj názor, nejlépe spolu s argumenty, a to do srpna 2014. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 23. 6. 2014, 12:11 (UTC)
Pokud není nějaký silný a pádný důvod, proč by se v různých diecézích (či provinciích) měla volit různá řešení, respektive pokud ten rozdíl úzu není opravdu ostrý a jednoznačný, tak bych byl spíše pro to, zvolit variantu, která celkově převažuje, a tu pak používat jednotně – s případnou možností výjimek pro ty jednotlivé vikariáty (děkanství, děkanáty), u nichž je z nějakého důvodu ta zvolená varianta z nějakého specifického důvodu nevhodná. Tedy pokud mají koexistovat oba formáty, pak bych to rozlišovat (sjednocoval) spíše podle typu názvu než podle toho, do jaké diecéze ty vikariáty patří. Pokud v některé diecézi jsou jednotky s názvy obsahujícími slova město, venkov, jih atd., tak ty by se asi těžko předělávala do adjektivní formy, ale není třeba jim přizpůsobovat všechny ostatní vikariáty v diecézi. A naopak, číslované pražské vikariáty si asi musí podržet adjektivní podobu, ale není nutné jim přizpůsobovat názvy všech vikariátů v pražské arcidiecézi. Vikariáty pojmenované podle dvou měst najednou asi snesou obě podoby. --ŠJů (diskuse) 23. 6. 2014, 16:24 (UTC)
Dobrý den, podle mého názoru asi musí existovat nějaký silný a pádných důvod, proč se volilo určité řešení, byť ten důvod třeba neznáme. Leckdy se nejspíš přihlíželo hlavně k tomu, jaký typ názvů se v té které diecézi objevuje (když existuje I. pražský vikariát a podřipský vikariát, tak se v pražské arcidiecézi nezavádí název „vikariát Beroun“, ale „berounský vikariát“, nebo v českobudějovické diecézi se zase kvůli vikariátu České Budějovice-město používá název „vikariát Český Krumlov“ a ne „českokrumlovský vikariát“). Každopádně si myslím, že každá diecéze se zvoleného řešení celkem drží, už i z toho důvodu, že příslušné databáze se zavádějí vždy pro určitou diecézi. Na Wikipedii se pak dělají různé navigační šablony pro vikariáty určité diecéze, takže ve většině případů by se vedle sebe měly objevit vždy názvy vikariátů z jedné diecéze a ne ze dvou sousedních diecézí. Zdraví Fagnes (diskuse) 23. 6. 2014, 17:20 (UTC)
Vzhledem k tomu, že jde o de-facto oficiální názvy, bych sjednocování nedoporučoval. VŽdy v jedné diecézi jsou názvy sjednocené. Pokud to někomu echt vadí, lze udělat z druhé varianty přesměrování. A Určitě bych neviděl problém ve formulaci Příbramský vikariát sousedí na severu s berounským a na východě s benešovským vikariátem, na jihu se pak nachází vikariát Písek... JAn (diskuse) 23. 6. 2014, 19:07 (UTC)
Co se týká brněnské diecéze, oficální název je Děkanství blanenské, Děkanství boskovické atd. (ověřeno v katalogu brněnské diecéze v proměnné i neproměnné části, na webu biskupství, stejně tak potvrzeno při ústním dotazu na biskupství.OISV (diskuse) 23. 6. 2014, 20:31 (UTC)
Doporučoval bych přihlédnout i k tomu, že církevní jazykové zvyklosti se více drží tradic, a k těm tradicím patří mimo jiné i to, že podoba různých názvů není vnímána jako zcela ustrnulá, ale může se souběžně používat více variant (forem) názvu (co do gramatické vazby, slovosledu atd.), aniž by některá z nich nutně musela být "správnější" či "jediná správná". V "době předpočítačové" tomu tak ostatně mnohde bylo i třeba s názvy ulic, náměstí atd. (Masarykova i T. G. Masaryka byla tatáž ulice, nemluvě o jazykových mutacích). Zejména u jednotek, které nemají právní subjektivitu a jsou zřízené jen interními církevními dokumenty, bych nepředpokládal, že konkrétní forma použitá v tom kterém dokumentu vylučuje či zpochybňuje používání té druhé obvyklé formy. Ovšem pokud některé diecéze jsou v označování svých vikariátů či děkanátů/děkanství dlouhodobě a ve všech typech dokumentů konzistentní a je zřejmé, že nejde pouze o osobní nahodilou preferenci jednoho člověka, který momentálně má u nich na starosti databázi, tak nemám nic zásadního proti tomu, abychom jejich zvyklosti akceptovali i přesto, že v rámci provincie nejsou jednotné. --ŠJů (diskuse) 23. 6. 2014, 23:26 (UTC)
Nahodile jsem zkusil Googlem otestovat tu domněnku, že "každá diecéze se zvoleného řešení celkem drží", a třeba zrovna v pražské arcidiecézi se to nepotvrdilo. V katalogu arcibiskupství se nepoužívá benešovský ani berounský vikariát, ale vikariát Benešov, vikariát Beroun a vikariát Podřipsko, přestože pražské vikariáty mají i zde adjektivní tvar. Adjektivní tvary mi Google našel jen na Wikipedii či na některých podružných stránkách, například na webu řevnické farnosti (Berounský vikariát). Nevím, z jakého zdroje Fagnes došel k tomu, že v pražské arcidiecézi se oficiálně používají adjektivní označení vikariátů, ale věřím mu, že někde skutečně ano. V litoměřické diecézi si zase můžeme povšimnout, že v menu se používá adjektivní forma názvů, zatímco v odkazovaných URL adresách substantivní forma názvů (např. http://www.dltm.cz/vikariat-litomerice). Mně tato sonda potvrzuje, že obě označení jsou v rámci církve používána jako rovnocenná a zaměnitelná a my jako encyklopedie bychom se měli v názvech článků či v seznamech spíše ujednotit na jedné preferované formě, aniž bychom se museli v textech vyhýbat té druhé formě. Stylisticky je tomu nejspíš podobně jako s označováním okresů či krajů, tedy že adjektivní tvar je historický a starobylejší, zatímco substantivní tvar je novější a odpovídá více modernímu úzu. Moravské variace mezi slovem děkanství a slovem děkanát bych také nechápal tak, že v každé diecézi jsou tyto jednotky pojmenované jinak, ale tak, že obě slova jsou rovnocenná a zaměnitelná. --ŠJů (diskuse) 23. 6. 2014, 23:48 (UTC)

Stejně pojmenované organizační jednotky různých církví

Dobrý den, v některých případech se stává, že dvě různé církve mají organizační jednotky (např. diecéze nebo vikariáty), které jsou v podstatě stejně pojmenované. Zaujal mě případ článku liberecký vikariát, který kolega Jan Polák přejmenoval na liberecký vikariát (Římskokatolická církev) a na původním názvu vytvořil rozcestník; k tomu ho nepochybně vedlo to, že založil článek liberecký vikariát (Církev československá husitská). Protože jsem se už setkal s vícero případy, kdy to bylo řešeno jinak, chtěl bych se zeptat ostatních na názor v této věci. Dosud jsem se setkal jen s řešením (které považuji za vyhovující), kdy římskokatolická jednotka byla pojmenována základním názvem (např. diecéze královéhradecká, zatímco jednotka CČSH byla pojmenována např. Pražská diecéze Církve československé husitské (to CČSH tedy v názvu, ne jako rozlišovač). Zdraví Fagnes (diskuse) 27. 5. 2013, 02:27 (UTC)

Ahoj, můj názor na problematiku znáš – viz Liberecký vikariát. :-) --Jan Polák (diskuse) 27. 5. 2013, 06:26 (UTC)
Dobrý den, podle mého názoru by se mělo postupovat stejně jako u diecézí. To znamená, že pokud je římskokatolická diecéze královéhradecká z hlediska uživatele výrazně očekávanější pojem než husitská královéhradecká diecéze, tak je logické, že článek diecéze královéhradecká pojednává o té římskokatolické (a to říkám jako člověk, který je s „husity“ z husitské královéhradecké diecéze docela osobně spřízněn). Ale fakt je, že dle statistik má ta římskokatolická diecéze 309 farností a nějakých 307 000 věřících, zatímco husitská diecéze má 62 církevních obcí a dle mého odhadu tak 15 000 věřících. Pakliže je tedy článek o římskokatolické diecézi bez rozlišovače, měly by být bez rozlišovače i články o jejích vikariátech. Zdraví Fagnes (diskuse) 23. 6. 2014, 12:32 (UTC)
Jakmile se vůbec tato otázka dostala na pořad dne a byla vznesena, tak už je to argument pro to, aby byl preferován symetrický rozcestník - jakožto defaultní řešení pro případy, kdy dva subjekty mají stejný název a ani jeden z významů není zcela jednoznačně primárnější a zároveň výrazně používanější. Porovnávání významnosti těch vikariátů ale raději vůbec nenavrhujte, protože by se nakrásně mohlo ukázat, že ani jeden z těch vikariátů nesplňuje podmínky ani pro to, aby měl samostatný článek na Wikipedii. U obou těch článků chybí jakékoliv nezávislé zdroje a chybí i nejzákladnější encyklopedické informace (například datace a okolnosti vzniku těch vikariátů, jejich historický vývoj atd.), krom územního vymezení a výčtu posloupnosti vikářů nelze o těch vikariátech téměř nic encyklopedického napsat, co by svědčilo o jejich specifickém významu, identitě atd. (to už třeba články jako Depo kolejových vozidel Ústí nad Labem mají lepší základ). Na rozdíl od farností či diecézí nemají, tuším, vikariáty ani právní subjektivitu. Ostatně nemáme tu zatím články ani o poštovních doručovacích obvodech či obvodech praktických lékařů (zdravotních středisek), základních škol nebo požárních preventistů, ač z hlediska počtu dotčených lidí by asi s těmi vikariáty mohly směle soupeřit. A přiznejme si, že většina z řadových věřících se o rozdělení farností do vikariátů nejspíš ani moc nezajímá, takže operovat jejich počtem není dost relevantní (respektive museli bychom navíc posoudit, jestli rozdělení na vikariáty má větší význam pro husitské věřící, nebo při římskokatolické věřící). --ŠJů (diskuse) 23. 6. 2014, 15:55 (UTC)
Dobrý den, podle mého názoru je v tomto případě vždy primárnější význam vikariátu římskokatolického, husité prosím prominou. Ale v obou případech si myslím, že články o vikariátech mají právo na existenci – když už nic jiného, tak proto, že je to jakýsi rozcestník na články o farnostech. Je sice pravdou, že řadu věřících rozdělení farností do vikariátů moc nezajímá, ale pokud jde o římskokatolickou církev, tak tam to rozdělení zas až tak bezvýznamné není, a to ani pro kněží, ani pro věřící – vikariáty pořádají vikariátní konference, existují vikariátní kaplani pro mládež apod., některé vikariáty mají vlastní stránky atd. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 23. 6. 2014, 17:12 (UTC)

Sloh v infoboxu kostel

Dobrý den, pokud byl kostel přestavěn např. z gotického slohu do renesanční podoby, mám v infoboxu v položce sloh uvádět původní sloh a nebo ten, do kterého byl přestavěn? Díky za radu,

-- Hypothalamus (diskuse) 29. 5. 2014, 14:13 (UTC)

Dobrý den, nejsem sice specialista na infoboxy, ale domnívám se, že pokud byl kostel zcela přestavěn (je tedy nyní například renesanční, i když jeho jádro je gotické), měl by být uváděn sloh podle jeho nynější podoby, tedy renesanční. Podrobnosti o gotickém původu se pak určitě čtenář dočte v článku, nejlépe hned v jeho úvodu. Zdraví Fagnes (diskuse) 23. 6. 2014, 12:08 (UTC)
Děkuji za radu, zní to tak logicky. Já jako uživatel, co budu hledat informaci o kostele, budu v infoboxu spíše očekávat informace o jeho aktuální podobě než o minulé. --Hypothalamus d|p 23. 6. 2014, 12:58 (UTC)

Názvy článků o duchovních východních církví

Dobrý den, před časem se myslím někde diskutovalo o tom, jak by měly být pojmenovány články o duchovních východních církví, tedy například řeckokatolické a pravoslavné. Někdo tuším uváděl, že na některých Wikipediích je praxe uvádět jako rozlišovač občanské příjmení dotyčného. Například u patriarchy Kirilla by to tedy bylo Kirill (Gunďajev). Na jednu stranu je pravda, že takový princip je trochu v rozporu s obecnou praxí běžnou na české Wikipedii (běžným rozlišovačem je povolání či postavení), takže se mi to zas až tak nezamlouvá, ale na druhou stranu by to mohlo mít své výhody a přihlédnout by se mohlo i k praxi v jiných jazycích. Rád bych proto zahájil diskusi o této problematice, v níž by snad časem mohlo vykrystalizovat nějaké obecně přijatelné řešení. Zdraví Fagnes (diskuse) 23. 6. 2014, 12:42 (UTC)

A jaká je praxe v českých textech (publicistických, historických, encyklopedických, církevních), je-li třeba duchovní rozlišit? Inspirovat by se šlo případně i tím, jaká je praxe u (západních) papežů, u lidí s řeholními jmény, u pseudonymů a přezdívek společných více lidem atd. --ŠJů (diskuse) 23. 6. 2014, 15:32 (UTC)
Dobrý den, podle mého názoru se to takto brát asi nedá, protože v českých textech (pokud o těch osobách vůbec nějaké jsou) se jen těžko sejdou dva stejnojmenní církevní představitelé v jednom textu. U českých řeckokatolíků (a myslím, že i u slovenských) se takováto jména nepoužívají, používají se občanská jména, popřípadě v kombinaci s řeholním jménem. U papežů se používá pořadové číslo římskými číslicemi (Jan Pavel I., Jan Pavel II. apod.), takže tento problém zde v podstatě nevzniká. A pokud se vyskytne nějaký vzdoropapež, k jehož pořadovému číslu se ve výčtu papežů nepřihlíží, pak se používá rozlišovač „vzdoropapež“ – např. Jan XXIII. (vzdoropapež) a papež Jan XXIII. Zdraví Fagnes (diskuse) 23. 6. 2014, 17:05 (UTC)
Zdravím. Se jmény je potíž. Doporučuji přistupovat k rozlišovačům podle doporučení. Ovšem povolání nám nic nerozliší. Občanské jméno se jeví jako vhodný rozlišovač, ale já bych volil rok narození. I v registrech autorit je datum narození nebo datum narození s datem úmrtí základním rozlišovačem. Také je třeba vzít v úvahu, jak se osobnost odlišuje od ostatních ve zdrojích, které o ní referují. Pokud je to právě její občanské jméno, upřednostnil bych toto rozlišení.--Rosičák (diskuse) 24. 6. 2014, 18:03 (UTC)

Kostely v češtině?

Dobrý den kolegové, začal jsem zakládat články o římských kostelích a nevím jestli jejich názvy mám přeložit do češtiny jako např. Kostel Sant'Anna al Laterano na svaté Anny v Lateránu. Děkuji za odpověď. S pozdravem --20. 2. 2015, 21:57 (CET), Agamad24 (diskuse)

To je výborné, že jste se do toho pustil. Také jsem jich pár založil a rozšířil a přimlouvám se za ponechání italských názvů - ty jsou totiž turistům i poutníkům k něčemu. Jen u několika nejznámějších má smysl překládat do češtiny (Laterán, PM Sněžná atd.) Také prosím, dávejte je do kategorie Římskokatolické kostely v Římě a ne do těch vedlejších (podle titulu, podle rione atd.), protože se tu pak těžko hledají. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 21. 2. 2015, 15:00 (CET)

Názvy kostelů se samozřejmě překládají. Stejně jako o katedrále sv. Víta mají Italové článek „Cattedrale di San Vito“, tak v češtině je zase článek „bazilika svatého Petra“ o kostele, kterému Italové říkají „basilica di San Pietro in Vaticano“ (v anglické Wikipedii je o něm článek s názvem „St. Peter's Basilica“. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 29. 5. 2015, 12:03 (CEST)

Jména svatých

Dobrý den, chtěl bych se zeptat zda mám jména světců přeložit do češtiny, myslím tím i nové světce 21. století. Děkuji za odpověď --8. 4. 2015, 15:20 (CET), Agamad24 (diskuse)

Dobrý den, pokud jsem správně zaregistroval, je obvyklé překládat křestní jméno, zatímco příjmení ponechat v původní podobě (u žen zpravidla s přechýlením). Myslím, že dobré vodítko v tomto směru je seznam světců na stránkách www.katolik.cz. Myslím tedy, že z tohoto seznamu lze vycházet a k jinému řešení přikročit pouze v případě, že jiná podoba jména světce je v češtině obvyklejší. U některých světců, zejména těch z prvních století, je ovšem třeba doplnit nějaké bližší určení. Pokud například v seznamu jsou uvedeni světci „Abrahám, biskup“, „Abrahám, mnich“, „Abrahám, patriarcha“ a „Abrahám, poustevník“, je potřeba je rozlišit. Přitom je dobré přihlédnout k tomu, jak se jejich jméno udává v zasvěcení kostelů, ale také k článkům v jiných jazycích Wikipedie (i když v některých případech se praxe stát od státu různí). U těchto světců se často používá označení typu „Abrahám z Káhiry“, popřípadě „Abrahám Káhirský“ apod. Zdraví Fagnes (diskuse) 29. 5. 2015, 11:53 (CEST)

Nové články o raném křesťanství

Vážení kolegové, studenti z Brna nám píší v těchto dnech nové články o raném křesťanství. Budou potřebovat pomoc, podporu a trpělivost. Díky za občasné prohlédnutí posledních změn v daných článcích. – Tento příspěvek přidal(a) Vojtěch Dostál, 7. prosince 2012, 14.25‎ (UTC)

Pomoc

Ahoj, nemohl by někdo z kolegů projít, upravit Giovanni Battista Meizlik, mohl by to být pěkný článek. Dík moc--Horst (diskuse) 25. 11. 2015, 10:03 (CET)

Překlad názvů kostelů z Chorvatštiny

Ahoj, prosím o radu, jak správně přeložit chorvatské názvy kostelů Crkva Gospe od Zdravlja (kostely zakládané po skončení moru v roce 1631):

  • Kostel Panny Marie uzdravovatelky,
  • Kostel Panny Marie záštitnice zdraví,
  • Kostel Panny Marie zdraví?

a Crkva Gospe od Kruvenice (Hvar):

  • Kostel Panny Marie Kruvenické
  • Kostel Panny Marie z Kruvenice?

Předem díky za radu! --Gampe (diskuse) 9. 10. 2017, 05:29 (CEST)

Zpět na stránku „Křesťanství/Archiv2“.