Diskuse k Wikipedii:Rozlišovač

Rozlišovače u pražských kostelů (2015)

Přesunuto zprostřed #Rozlišovače u pražských kostelů

Pro nejjednodušší rozlišování by mohl fungovat systém obec → pokud se kostel nachází ve více stejnojmenných obcích, tak část obce, městský obvod nebo čtvrť → a pokud ani to nerozlišuje, tak asi náměstí (pokud se na něm vyskytuje) nebo je spíše oddělit čárkou. --Hansek141 (diskuse) 17. 5. 2015, 11:18 (CEST)

@Hansek141: Toto je _osm_ let stará diskuze. Raději založme novou sekci na konci stránky, chcete-li oživovat takto stará vlákna. --17. 5. 2015, 12:30 (CEST), Utar (diskuse)

Jak jsem pochopil (a děkuji Utarovi za odkaz), toto je už vcelku vyřešená záležitost. Ta původní diskuse probíhala v roce 2007 a byla oživena v roce 2008. Mezitím vznikl roku 2011 WikiProjekt Kostely, který toto řeší poměrně důkladně. Dalo by se uvažovat o tom, jestli tamní návod neupravit do formy samostatného doporučení, ale vytvářet nějaké takové pravidlo zcela odznova asi smysl nemá. --Bazi (diskuse) 17. 5. 2015, 14:49 (CEST)

Kopce a hory: celek či podcelek

Na chvíli jsem se vrátil aktivněji k projektu, abych aktualizoval seznam Seznam hor a kopců v okrese Plzeň-sever. Ten byl vytvořen ještě v době, kdy jako rozlišovač shodně pojmenovaných kopců byla ještě zvolena jejich nadmořská výška. Vybavoval jsem si, že kdysi dávno byla vedena diskuse o praktických problémech s ní a že bylo doporučeno spíše rozlišovat jménem pohoří, do kterého patří. Článek jsem v podstatě znovu sestavil a protože jsem se nepodíval na stránku o rozlišovačích, zvolil jsem pro rozlišení podcelek – okrsek mi připadal příliš malý. Až při zapracování změn do různých rozcestníků jsem pojal podezření a jukl na pořádně na stránku rozlišovače, abych našel určený geomorfologický celek. Mea culpa.

Bez ohledu na zmíněný seznam, který klidně předělám, bych rád nabídl pár poznatků a postřehů, které k rozlišování kopců na základě toho článku mám, a případně otevřel diskusi, zda je celek nejlepší volbou či zda by nebyl lepší podcelek. Sám vidím určité výhody a nevýhody v obou případech, nejsem sto se přiklonit k jedné z variant jako zásadně lepší. Současný doporučovaný rozlišovač vzešel velmi volně z krátké diskuse 5 lidí proběhlé v roce 2007. Výraz "vzešel velmi volně" používám, neboť tehdejší diskuse nemá žádný jednoznačný závěr, co přesně jako rozlišovač používat, jen kolega ŠJů na základě diskuse a možná praxe uvedl do článku v roce 2013 právě geomorfologický celek. Jen konstatování, v roce 2007 bych vybral asi to samé.

Geomorfologický celek

• Výhodou je jejich relativně malý počet – 93 celků, což může pomoci při jejich zažití a práci s nimi.
• Výhodná je naprostá známost především horských celků, neboť odpovídají pohořím, např. Šumava, Krušné hory, Lužické hory, Krkonoše, Hrubý Jeseník, Moravskoslezské Beskydy; tato výhoda trochu bledne, pokud sestoupíme do nižších poloh: jen málokdo ze čtenářů asi ví, odkud kam vlastně sahají celky jako Novohradské podhůří, Křemešnická vrchovina, Křižanovská vrchovina, Hanušovická vrchovina, Vidnavská nížina, Plaská pahorkatina.
• Za jejich nevýhodu považuji značnou rozlohu některých celků:

• Hned 8 geomorf. celků je větších než vůbec největší okres Klatovy – pro představu největší celek Nízký Jeseník má rozlohu 2894 km2, zatímco okres Klatovy je s 1945 km2 téměř o třetinu menší; největší celky se blíží velikostí spíše menším krajům. (Jen jako perličku uvádím, že náš nejmenší celek, Chvojnická pahorkatina, má na našem území pouhých 5 km2 ;-) )
• Velká rozloha celků komplikuje dohledání vrcholu v mapě, pokud je k dispozici jen informace o jeho názvu, výšce a příslušnosti k celku: celky jako Šumava, Krušné hory, Plaská pahorkatina a další mají na délku okolo 120 km, šířka také není zanedbatelná a teď hledejte v mapě vrchol s názvem velikosti odpovídající s bídou pár set metrům v reálu.
• Velká rozloha celků zvyšuje riziko duplicity názvu už v rámci jednoho celku, tj. že vám pro rozlišení např. dvou Špičáků či Horek nebude stačit název celku (např. Plaská pahorkatina), ale budete muset do rozlišovače doplnit ještě nadmořskou výšku. Zmíněný okres Plzeň-sever, který rozlohou odpovídá nadprůměrnému celku, má 150 pojmenovaných vrcholů. Z nich 18 vrcholů má vzájemně duplicitní název (tj. 9 párů) a k tomu jedna trojice stejnojmenných vrchů. Pokud by to byl skutečný celek, přibližně 15 % kopců by muselo mít složený rozlišovač z celku a výšky. Když jsem použil podcelky, musel jsem složeným rozlišovačem rozlišit jen 4 páry, tj. lehce přes 5 % kopců.
• Pro porovnání velikostí: průměrná obec (včetně měst a v.ú.) má rozlohu 12,6 km2, průměrný okres (včetně obvodů Prahy) má rozlohu 917 km2, poměr mezi rozlišovaným a rozlišujícím je zhruba 1:73. Ač hory se základnou přes 13 km2 znám a na horách jich bude dost, základny většiny kopců jsou značně menší – mohu tipnout průměr někde okolo 2x2 km, tj. 4–6 km2 základny vůči 848 km2 rozlohy průměrného celku, tj. cca 1:140–210. Pokud budeme srovnávat samotný vrchol, dojdeme k číslům odpovídajícím hledání jehly v kupce sena.

Geomorfologický podcelek

• Jejich nevýhodou je mnou odhadovaná malá známost mezi běžnými čtenáři. Nicméně odvození názvů podcelků od významnějších sídel na jejich území dává šanci místním čtenářům poznat blízké podcelky podle měst, aniž by nezbytně museli aktivní znalost názvů podcelků.
• Ta vyplývá z jejich množství, je jich jistě několikanásobné více než celků, tj. několik set.
• Výhodou se mi zdá být menší, praktičtější rozloha:
• Rozloha podcelků se bude pohybovat obvykle ve stovkách kilometrů čtverečních:

• Snižuje se doufám podstatně riziko i faktické množství názvů se složeným rozlišovačem (podcelek + nadmořská výška).
• V menší ploše se vrchol lépe dohledává na mapě.
• Při určité znalosti podcelků nabízí rozlišovač představu, kde se vrchol v rámci těch zvláště obřích celků nachází.

Nevýhodou rozlišování územím s menší rozlohou je nárůst délky hranic a především hraničních ploch, kde nelze rozhodovat podle intuice, ale je nezbytné juknout do mapy.

Předesílám, že na státním geoportálu jsou k dispozici mapové podklady pro zjišťování jak celků, tak podcelků, dohledatelnost je totožná, spolehlivost snad naprostá.

Co si myslíte, jaký rozlišovač by v naší situaci rozlišoval užitečněji, jaký by čtenářům pomohl lépe najít správný článek? Díky za vaše reakce. --Adam Hauner (diskuse) 12. 1. 2016, 00:51 (CET)

Ještě doplňuji, že celek a podcelek posuzuji pouze v kontextu ČR, popř. SR, neboť geografické členění jiných zemích bude zásadně odlišné. --Adam Hauner (diskuse) 12. 1. 2016, 00:53 (CET)

Přidal bys, prosím, odkaz na ony mapy pro zjišťování pod/celků? JAn (diskuse) 12. 1. 2016, 06:52 (CET)

Určitě: na národním geoportálu INSPIRE si v pravém sloupci přepneš na záložku Mapové kompozice. Ve složce Přírodní prvky a jevy klepneš na Geomorfologická mapa ČR. Objeví se dialog, doporučuji volbu Přidat do mapy. Dojde k přepnutí na záložku Vrstvy, kde se objeví složka Geomorfologické členění ČR. Pomocí checkboxů lze zapínat/vypínat jednotlivé vrstvy, doporučuji checkboxem u Geomorfo. členění vypnout všechny a pak zaškrtnout např. jen celky nebo podcelky. Do mapy je v tom okamžiku vynášen název g-m. jednotky (nepříliš čitelně, pro spolehlivé přečtení je nejlepší si na chvíli vypnout podkladovou mapu) i její hranice. Podstatná je funkce (i) v levém horním rohu mapy – přepnete na ní a pak si klepnete např. na vrchol hory v mapě: v pravém sloupci dojde k přepnutí na záložku Info, kde se objeví informace z relevantních vrstev. U g-m. vrstvy to je název a kód příslušné jednotky, resp. všechny její nadřazené jednotky. Aktuálně nevím o lepším, detailnějším a použitelnějším zdroji, zdroj má odpovídající autoritativní váhu Ministerstva životního prostředí, které data poskytuje. --Adam Hauner (diskuse) 12. 1. 2016, 08:50 (CET)

Upozornňuji, že existuje i jiná služba s geomorfologickou mapou, která má novější členění (často se liší v okrscích). Já používám obě, ale logicky spíše dávám přednost novějšímu. Nachází se na mapy.nature.cz. --LaSo (diskuse) 31. 5. 2016, 18:24 (CEST)

Ještě mne napadl jeden aspekt z obecnějšího pohledu:

• části obcí rozlišujeme názvem obce, nikoliv okresem, krajem
• obce rozlišujeme okresem, nikoliv krajem, státem
• vodní toky rozlišujeme jménem vodního toku, do kterého se vlévají/ústí, nikoliv povodím I. řádu či úmořím

ale v případě hor a kopců nerozlišujeme geomorf. okrskem, ani geomorf. podcelkem, ale až geomorf. celkem. --Adam Hauner (diskuse) 12. 1. 2016, 08:59 (CET)

A aby to bylo ještě o něco složitější, tak to neplatí u všech hor. Stačí, abych do vyhledávače napsal pojem Holý vrch a vyjede mi nabídka, kde se Holé vrchy rozlišují jak podle geomorf. (pod)celku, tak podle nadmořské výšky, ostatně rozcestník Holého vrchu to jen dokazuje. Takže když už by se zde vymyslelo, jaký rozlišovač použít, bylo by asi zapotřebí mnoho stránek přejmenovat. Sám nevím, jaký rozlišovač je nejvhodnější, asi všechno má svá i proti. Když bych já hledal nějakou duplicitní horu, tak bych se řídil podle rozbalující se nabídky. Jak to teď tak ještě jednou zpětně čtu, asi bych šel do geomorfologických podcelků. Málokterý čtenář o nich asi ví, ale když se bude rozbalovat nabídka, tak podle geomorfologických celků s místnimi názvy, se asi docela dá odhadnout, který článek bude ten, který čtenář hledá. Na druhou stranu, když se vrátím např. k již zmiňovanému Holému vrchu, tak jich je tolik, že se všechny existující asi ani do nabídky nevejdou. Ale šel bych asi do těch podcelků. MiroslavRouta (diskuse) 12. 1. 2016, 18:32 (CET)

Případy, kdy nadřazený celek pro rozlišení nestačí, zmiňuji – pro rozlišení je potřeba použít složený rozlišovač, tj. nějaký nadřazený celek v kombinaci s nadmořskou výškou. Dle mého názoru bychom se měli počet takových rozlišovačů v praxi minimalizovat systémovým nastavením, ale pokud jsou potřeba, tak je prostě použít. --Adam Hauner (diskuse) 12. 1. 2016, 18:48 (CET)

Přijde mi vhodné přistoupit k tomu trochu nesystematicky, ale ve skutečnosti přímo podle ducha existence rozlišovačů: v případech, kdy stačí pro rozlišení uvést geomorf. celek, pak uvést celek, a pokud je potřeba pro jednoznačné určení článku jít do podcelků nebo okrsků, pak použít ty. --YjM | _d^p 12. 1. 2016, 19:18 (CET)

Přikláněl bych se k podcelkům a od ostatních způsobů by mohly vést přesměrování. Protože někdy může být vytvoření správného odkazu na horu/kopec celkem obtížné, tak aby autor odkazu nemusel moc tápat. --Žito (diskuse) 15. 1. 2016, 15:12 (CET)

Návrh kolegy YjM mi přijde velmi dobrý, tj. použití nižší geomorfologické jednotky, není-li nadřazená jednotka pro rozlišení dostatečná. Tj. použil by se první dostatečně rozlišující rozlišovač:

• Název geomorfologického celku
  • Název geomorfologického podcelku
    • Název geomorfologického okrsku
      • Název geomorfologického okrsku + nadmořská výška;

Je někdo proti takovému řešení? Pokud ne, doplním jej v únoru do stránky. --Adam Hauner (diskuse) 26. 1. 2016, 08:39 (CET)

A jak jsem řekl, tak jsem udělal. --Adam Hauner (diskuse) 9. 2. 2016, 22:15 (CET)

S tímto problémem jsem dlouho bojoval a intuitivně jsem v případě duplicity kopců v jednom celku dával do rozlišovačů nižší gmf. jednotky. Někdo mi ale doporučil, že je zavedeno dělat ten složený rozlišovač – vždy jen celek a výšku. Ano, nižší jednotka blíže lokalizuje a je bez čísel, ale celek a výška je právě systematický způsob. Já bych se přimlouval spíše za to. Nejvýhodnější je to asi u nejčastějšího názvu malé hory/kopce „Horka“ v nízkých pohořích/celcích. Člověk ani pořádně neví, kolik je takových Horek v daném celku. Tam je dokonce lepší dělat takový složený rozlišovač rovnou, ještě než má člověk onu duplicitu zjištěnou, protože to pak často zjistí později. Pak se mi stalo, že se mi ocitla v jednom celku „Horka (celek)“ a jiná „Horka (okrsek)“, což vypadá divně. --LaSo (diskuse) 23. 5. 2016, 13:39 (CEST)

Děkuji za příspěvek, nicméně ta diskuse proběhla a doběhla v únoru, od té doby se vytvořilo spousty odkazů a článků a navrhovaná změna by přinesla jen další předělávání na jiný formát. Výška kopce je obecně problematická – detailisté jako já namítnou, že v mapách je uváděna výška hlavního geodetického bodu, nikoliv nutně nejvyššího bodu, nikoliv nutně odpovídající nadmořské výšce vrcholu, praktici pak si jistě povšimnou, že nadmořská výška se v různých mapách liší. Co se týká problematičnosti zjištění existence dalších stejnojmenných vrcholů, osobně bych ocenil vznik seznamů vrcholů v jednotlivých geomorfologických okrscích (vytvořil jsem něco podobného pro některé správní okresy na Plzeňsku - např. Seznam hor a kopců v okrese Rokycany), při jejichž vytváření by se vhodné rozlišovače jistě vyřešily. --Adam Hauner (diskuse) 23. 5. 2016, 16:22 (CEST)

@LaSo: A není lepší při zjištění druhé Horky přeměnit Horka (celek) na rozcestník? --Matěj Orlický (diskuse) 25. 5. 2016, 10:53 (CEST)

Možné to je, s tou obětí, že budu zasahovat do původní Horky. Ale já už jsem asi stejně dohorkoval :-) --LaSo (diskuse) 26. 5. 2016, 02:31 (CEST)

Poznámka k příspěvku Adam Hauner 12. 1. 2016, 08:59: obecně lze sice říci, že většinou rozlišujeme "nejbližším nadřazeným subjektem", ale ani v geografii to neplatí zcela důsledně. Například v uvedeném případě obcí bychom teoreticky mohli rozlišovat názvem správního obvodu (PO, ORP) - neděláme to proto, že okres jako celek je známější, vyšší formou kodifikovaný, proto také stabilnější, má kratší a ustálenější označení a také se v obecné praxi mimo Wikipedii častěji jako rozlišení používá. Podobně v případě (evidenčních) částí obcí bychom teoreticky mnohdy mohli jako rozlišovač použít název katastrálního území, pokud v jednom katastrálním území je více částí obce, ale většinou preferujeme jako rozlišovač název celé obce (v některých případech by se už ale nad vhodností této volby dalo váhat – vítězí většinou proto, že katastrální území nejsou tolik v obecném povědomí a ani tu o nich nezakládáme články, ale někdy se na ně váže historická identita zaniklých, sloučených obcí, což jim dodává na váze). Pokud jde o osadu, který formálně není částí obce, tam už zase leckdy jako rozlišovač použijeme název části obce, ale někdy také přímo název obce, volba už závisí na individuální úvaze (třeba u hornopočernického Xaverova nebo Chval by se dalo váhat, jestli jako rozlišovač nepoužít Praha). Všimněme si také toho, že u zahraničních obcí někdy prefereujeme rozlišovač názvem země místo rozlišovače názvem nějaké nižší jednotky, která tu není obecně známá. --ŠJů (diskuse) 7. 2. 2017, 18:29 (CET)

Jednotnost rozlišovačů obcí, rozlišovače s předložkovou vazbou

Diskuse týkající se základních principů používání rozlišovačů probíhá na Diskuse:Džbánov (u Vysokého Mýta)#Rozlišovač. --ŠJů (diskuse) 7. 2. 2017, 18:18 (CET)

Nadřazený územní celek: (<stát>) – například Neunkirchen (Rakousko)

Ahoj. Prosím o zpřesňující vysvětlení. Znamená to, že tím <stát> se myslí

a) nějaké libovolné používané synonymum pro daný stát, náhodně zvolené, jak to komu přijde pod ruku zrovna teď pro zrovna řešený článek. Protože jinak by se omezovala svoboda wikipedie, a ta musí být pestrá, barevná, nesvazující, na rozlišovač se očekávanost názvu nevztahuje

b) standardní rozlišovač a je to jen jedno vlastní jméno v jedné formě zápisu, no a jaké asi - takové, jaké se vybralo pro článek o daném státě, pro kategorie o daném státě, pro vlajkovací šablonu ... Jistě, s přihlédnutím k systematickým (!) tematickým výjimkám (např. Spojené království, které sportuje pod názvem Velká Británie), pokud takové v průběhu času vykrystalizovaly.

Já mám o odpovědi jasno, proto tak neskrývaně návodný text, ale bez konsenzu ani ránu žejo. Chrzwzcz (diskuse) 24. 6. 2019, 20:57 (CEST)

Ahoj, ano, druhá varianta zní rozumněji (návodná otázka funguje). Jak zmiňuješ, když je možné použít jen jedno ze synonym, je vhodné použít to hlavní, odpovídající tomu, použitému jako název článku nadřazeného pojmu. V textu onoho článku a v přesměrováních se pak mohou objevit i další synonyma. Ale hodil by se konkrétní rozporovaný případ, asi tedy Diskuse:Pták roku (Česká republika). --24. 6. 2019, 21:18 (CEST)~, Utar (diskuse)

Ano, jedním z důsledků by bylo, že nám (Česká republika) zmizí jako rozlišovač, drží se nám v posledních 3 kouscích: Státní půjčovna vlaků (Česká republika), Golf Channel (Česká republika) a Pták roku (Česká republika) a nějak z nich neumím vykoukat tu "systematickou tematickou výjimku" zvlášť oproti 41x (Česko) u článků a kategorií mj. Národní kulturní památka (Česko), Disney Channel (Česko) a třeba Kategorie:Nositelé Medaile Za zásluhy (Česko), abych vybral tak podobně zaměřené. A než někdo začne obviňovat, ne k poměru 41:3 jsem to nedotlačil já ani nikdo jiný, prostě b) se "samozvolilo". Chrzwzcz (diskuse) 24. 6. 2019, 21:46 (CEST)

Za mě se jedná jen o zpřesnění výkladu. Takže by z toho neměly plynout nějaké automaticky vynucené přesuny (ale kdo je objeví, může), jenom základnímu názvu článku pro stát dáme nálepku - to je standardní rozlišovač, vážení. Nestandardní je taky možný, když si ho nějak pěkně vyargumentujete. Kolik článků s rozlišovačem takhle celkově vyčuhuje? No současných států s takovým rozkolísaným wikipojmenováním je 5 maximálně 10. Česko nám vyplodilo 3 kousky, ČLR zřejmě 1 kus, ty další co já vím... moc asi ne. Už to dospělo do b) stavu v zásadě samo od sebe. Jediný nezmar je přiznaně USA, ale tam by se to případně řešilo pořádně od podlahy a ne od rozlišovačů. Chrzwzcz (diskuse) 24. 6. 2019, 22:17 (CEST)

Ty systematické výjimky se mi příliš nezdají. Jak by to bylo v tomto "pravidle" konkrétně formulováno? Díky, --Palu (diskuse) 24. 6. 2019, 21:35 (CEST)

Jak píšu - Spojené království sportuje pod názvem Velká Británie, tak mu nebudu vnucovat Spojené království do rozlišovače, pokud se někdy zjeví takový sportovní článek s nutností rozlišení pro tuto zemi. Formulováno by to bylo tak, že se tam nebude psát nic :) Už teď jsou tam opatrná slova jako "nejčastější", "vhodné", "obvykle" a to snad stačí. Což znamená: Když to jen trochu jde a podobné články tomu neodporují, použijte standardní rozlišovač = název státu dle hlavního článku. Chrzwzcz (diskuse) 24. 6. 2019, 21:58 (CEST)

Prostě ty systematické výjimky už nejspíš existují samy od sebe. Pokud se má pro rozlišovač použít nadřazený pojem, tak je fér požadovat, aby ten nadřazený pojem měl přesně takhle pojmenovaný článek na Wiki. A k těm výjimkám - aby bylo třeba u toho hlavního článku jasně popsáno, že daný stát používá v nějaké oblasti (sport) názvu jiného (musí to platit samozřejmě v češtině) a ten půjde do rozlišovače. Chrzwzcz (diskuse) 24. 6. 2019, 22:48 (CEST)

Tahle debata by měla vyústit v konkrétní návrh úpravy tohoto "pravidla" tak, aby bylo potom jednoznačné, co se jako rozlišovač smí, nesmí a má. Určitě tak není vhodné počítat s jakoukoliv výjimkou a přitom ji nijak nezmínit. Naopak, pokud plánujete nějakou výjimku používat, tak ji tu kodifikujme ještě předtím. To je systematizace. --Palu (diskuse) 25. 6. 2019, 01:54 (CEST)

Souhlasím, pokud se má počítat s výjimkami, měly by ty výjimky mít přinejmenším oporu v doporučení, ne nutně aby byly konkrétně vypsané, ale ten princip, jakým se řídí, by tam měl být nastíněný. --Bazi (diskuse) 25. 6. 2019, 14:51 (CEST)

Pod <stát> je jako standardní rozlišovač rozumí jméno hlavního článku o daném státě. Nástin? Výjimky u <stát> se řeší stejně jako výjimky pro jakékoliv jiné nestandardní rozlišovače. Pokud to z článku není patrno, tak to není chyba zrovna řešeného <stát>u. Jsem v pokušení výjimky u <stát> popsat pouze a jen výčtem, bylo by to kratší - milí zlatí, jsou to Velká Británie a prozatím i USA - v těch /zatím/ není systém obecně, natož pak v rozlišovačích. Pokud jsem na nějaký zapomněl, a znamenalo by to velké přesuny nebo nabourání systematické tematické výjimky, tak by se to dopsalo, no. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2019, 17:47 (CEST)

Ono toho „bytí v pokušení“ už bylo patrno bohužel víc než dost. Proto je namístě obezřetnost vůči jakýmkoli dalším pokusům.

Obecně by to patrně mělo být definované zhruba tak, že je-li v nějaké tematické oblasti nebo vědeckém oboru zvykem stát označovat nějakým způsobem, mělo by v souladu s tím být umožněno použít specifický rozlišovač neodpovídající třeba úzu v oblastech ostatních. --Bazi (diskuse) 25. 6. 2019, 17:55 (CEST)

No vždyť to zkuste napsat tak, abyste s tím byl spokojen, stejně bych to nesvedl. Zas aby se tady neříkalo, že jsem bezmyšlenkovitě přesouval všechno, to je daleko od pravdy - naopak vždy byla snaha najít v tom (nepsaný) systém a identifikovat případné odchylky, které se pod takový specifický úzus v nějaké tematické oblasti zařadit nedaly. Ty momentálně navrhované 3 přesuny článků s (Česká republika) nemají žádnou společnou tematickou oblast pro ospravedlnění, naopak mají příklady praxe z opačné strany ve svých tematických okruzích. Stejně jako jediný článek s "ČLR" Aksu (ČLR) bych doporučil na bleskový přesun na Aksa (Čína). Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2019, 18:22 (CEST)

Zrovna tak jako jsou daleko od pravdy Vaše sliby, že textů se prováděné změny netýkají? Hm. Kdybyste tolik netlačil na pilu a neprováděl hromadně velmi pochybné editace, mnohé spory byste ušetřil sobě i ostatním, včetně nutnosti vpravovat složité formulace do doporučení. --Bazi (diskuse) 25. 6. 2019, 18:39 (CEST)

Já jedině pravdu, akorát jsem schopen nechápat infobox nebo výčtovou tabulku jako prostý text plný krásných vět ale jako takový normalizovaný graficky jednotný výjezd z databáze, kde se na kreativitu a náhodné žonglování se synonymy moc hrát nemusí, dokonce až neradno. Ale to stranou, tady se řeší něco jiného - název článku, speciálně část názvu článku zvanou rozlišovač. A vy chcete vymýšlet znění výjimek, aby se nám Chrzwzcz neutrhl ze řetězu a nezačal překlápět něco, co nikdy nedělal když viděl tematický úzus. No máte představu, u kterého státu tohle reálně hrozí? ČLR je na wiki 1x, Čína 9x. SSSR 3x, Sovětský svaz 1x. ČSSR 1x, Československo 28x, ČSR 1x. NDR 11x, Německá demokratická republika 0x, Východní Německo 0x. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2019, 19:19 (CEST)

Nevím, proč do toho zatahujete infoboxy, ale to už je Váš boj. Pravidla každopádně netvoříme jen proto, abychom je zpětně aplikovali na existující články, které podle nich zarovnáme podle pravítka. Pravidla slouží i jako návod pro budoucí rozvoj Wikipedie. Takže argumentovat tím, že doteď se mi podařilo srovnat různou partyzánštinou tolik a tolik takových a makových stránek, tak už mi k tomu odkývejte pravidlo, to si úplně nemyslím, že by bylo ideální. Uvažujeme tady o obecném principu tvorby a používání rozlišovačů. --Bazi (diskuse) 25. 6. 2019, 19:45 (CEST)

Nezašmodrchávat do toho něco co s rozlišovači nesouvisí a nepravdy. Situace před mou "partyzánštinou" - 41:3 a z různých oblastí a témat. Není těch 41 náhodou nepsaný standard, který se samovolně vyloupl na Wiki? Je to OPRAVDU nutné nejdřív označit za psaný standard a až pak jde případně ty 3 výjimky doladit? No evidentně je nutné, proto si tady teď dopisujeme. Byla by aplikace takhle samovolně vzniklého psaného standardu bolestivá, když se nám to do toho stavu prakticky sklepalo samo? Nejsou nejlepší taková pravidla, která už stačí jen napsat a zázračně nám to už podle nich šlape? Navíc mi teda s povídání o rozlišovačích nikde nevyplynula nutnost používat standardního rozlišovače, spíš vhodnost a preferovanost, prostě až si na to případně najde někdo chvilku. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2019, 21:37 (CEST)

Já bych nerad viděl nějaké zpřísňování. Ono leckteré „synonymum“ tak úplně synonymum není, což se v praxi ukazuje často, když se pak strhne diskuse, které „synonymum“ použít. Například zatímco je celkem nesporné, že Tibet je součástí současné Čínské lidové republiky, tak o tom, zda je součástí Číny coby entity trvající po staletí, která jistě i do budoucna vydrží déle než současné státní zřízení a hranice, se pravděpodobně umí lidé pohádat.--Tchoř (diskuse) 25. 6. 2019, 19:25 (CEST)

Článek o Tibetu rozlišovač nemá, tak nevidím spojitost s řešenou věcí. Rozlišovačem pro ČLR je evidentně (Čína). Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2019, 21:43 (CEST)

Já si právě myslím, že u politicky citlivějších témat je vhodnější držet se korektně političtějšího rozlišovače a nepodsouvat čtenáři, že (řekněme) Tibet je součástí chápání základního významu slova „Čína“.--Tchoř (diskuse) 27. 6. 2019, 07:07 (CEST)

No tak by se to mohlo říct tak, že zejména sporná území je potřeba zvažovat s rozvahou. Ani by se to tam dávat nemuselo, prostě se nějak domluvíme. A Tibet momentálně žádný rozlišovač nemá, takže proč stahovat kalhoty. Chrzwzcz (diskuse) 27. 6. 2019, 18:01 (CEST)

Ať se nebavíme čistě akademicky a co by kdyby, zkusil jsem vyzkoumat, jaké změny by bylo nutno provést, kdyby se standardní rozlišovač <stát>=hlavní článek vynucoval (jakože nevynucuje!), a zkusil jsem obvyklé podezřelé. Jsou to články+kategorie+šablony

• Pobřeží slonoviny 3, Côte d’Ivoire 0
• Rusko 36, Ruská federace 0
• Severní Korea 3, Korejská lidově demokratická republika 0, KLDR 0
• Východní Timor 0, Timor Leste 0
• Jižní Súdán 1, Jihosúdanská republika 0
• Vatikán 5, Svatý stolec 0, Vatikánský městský stát 0
• Saharská arabská demokratická republika 0, Západní Sahara 0
• Šalomounovy ostrovy 1, Šalamounovy ostrovy 0
• Čína 14, Čínská lidová republika 1, ČLR 1 = 2 přesuny
• Česko 42, Česká republika 3, ČR 1 = 4 přesuny
• Severní Makedonie 20, Makedonie 0
• Spojené království 19, Velká Británie 2 = 2 přesuny (není to o sportu)
• Spojené státy americké 6, Spojené státy 0, USA 67 = 67 přesunů, ale tady není jednotný postup ani v názvech článků, velkou část z 67 zabírá systém článků Singly roku
• Myanmar 2, Barma 0
• Stát Palestina 0, Palestina 1 = asi bez přesunu
• Republika Arcach 0, Arcach 0
• Kosovská republika 0, Kosovo 3 = asi bez přesunu
• Čínská republika 1, Tchaj-wan 2 = výhledově 1 přesun
• Jihoafrická republika 6, Jižní Afrika 0, JAR 0
• Srí Lanka 1, Šrí Lanka 0
• Federativní státy Mikronésie 0, Mikronésie 1 = asi bez přesunu
• Papua-Nová Guinea 2, Papua Nová Guinea 0
• Konžská republika 1, Kongo (Brazzaville) 0, Republika Kongo 0
• Demokratická republika Kongo 2, Kongo (Kinshasa) 0, Konžská demokratická republika 0
• Abcházie 0, Republika Abcházie 0
• Arcach 0, Republika Arcach 0
• Jižní Osetie 0, Republika Jižní Osetie 0
• Kosovo 3, Kosovská republika 0 = asi bez přesunu
• Podněstří 0, Podněsterská moldavská republika 0
• Severní Kypr 0, Severokyperská turecká republika 0
• Somaliland 0, Republika Somaliland 0
• Československo 34, ČSSR 1, ČSR 1 = 2 přesuny
• Sovětský svaz 1, SSSR 6 = 6 přesunů
• Německá demokratická republika 0, NDR 12, Východní Německo 0 = 12 přesunů, ale ještě by se vyzkoumalo víc

Protože u některých článků ještě probíhá nebo bude probíhat ujasnění názvu hlavního článku, mělo by být vidno, že označení hlavní článek = standardní rozlišovač platí UŽ TEĎ hezky i u těchto rozkolísaných případů. Ani se nepotvrzuje, že by pro nějakou úzkou tematickou oblast se už teď používalo názvu jiného, pokud se zjeví v budoucnu nutnost, vetkla by se třeba do pravidel. Jediný zásadní problém je s USA, to se uznalo hned zkraje, ale ty se možná budou někdy řešit celkově i v názvech článků a nejen v rozlišovači. Chrzwzcz (diskuse) 26. 6. 2019, 11:01 (CEST) Zkusil jsem i neobvyklé podezřelé a nic jsem neobjevil. Takže ono veskrze už teď platí to co tvrdím: Typicky používaným rozlišovačem je základní název článku o daném státě. A to přesto, že to nikde není psáno jako povinnost ani není napovězeno že zrovna takový název by se měl vzít. A kdyby se jako povinnost dalo, tak to nezpůsobí žádné zemětřesení. Nepsaný standard se prostě zjevil sám podle voleb samotných autorů. A i u nepsaného standardu by se měly výjimky z něj nějak ospravedlnit. Teď jsou jen tak naprosto náhodně rozprsknuté. Chrzwzcz (diskuse) 15. 7. 2019, 19:36 (CEST)

Polsko

Prosím konzultaci jak jsou vlastně vymyšlené rozlišovače pro města a obce, např. Seznam měst v Polsku.

Některé články už existují, některé jsou teprv červeně připravené. Rozlišovače se používají různé. Chrz (diskuse) 14. 1. 2022, 16:35 (CET)

• Obec (Makové vojvodství)
• Obec (okres Mák)
• Obec (gmina Mák)
• Obec (město) – tohle teď v seznamu není, protože je momentálně přísně v polštině bez českých exonym, ale existuje např. Vratislav (město)
• Obec (Polsko) – tohle taky v seznamu měst není, ale třeba obec Horní Líštná (Polsko)

--Chrz (diskuse) 14. 1. 2022, 16:35 (CET)