Diskuse:Moravské markrabství

Poslední komentář: před 1 rokem od uživatele Pavel Fric v tématu „Klenot (úplný znak Moravy)

Dobrý den, jen si dovolím upozornit autora, že správný název je Markrabství moravské, až bude psát nějaký text a taky se dá předpokládat, že by mohla být stránka přesunuta. --marv1N 9. 8. 2008, 12:54 (UTC)

vyřešeno (snad) --Paul Karl von Ehrenberg 9. 8. 2008, 15:08 (UTC)

přesný název editovat

nejsem si jisty přesným nazvem Markrabství moravské ( nebo Moravské markrabství )--Paul Karl von Ehrenberg 9. 8. 2008, 15:19 (UTC)

Myslím, že je to jedno, nechal bych to na hlavním autorovy. Z toho druhého můžeš udělat redirekt. --marv1N 9. 8. 2008, 15:32 (UTC)

K mapě editovat

Chci podotknout, že vyobrazená mapa není mapou markrabství Moravského, nýbrž mapou správního členění Moravy a Slezska, to znamená mapou dvou zemí, a tomu by měl odpovídat i jějí popis. --Kirk 9. 8. 2008, 15:35 (UTC)

K národnostem editovat

Ví vůbec autor o čem píše? Co tam dělají Poláci nebo Slováci? Poláci snad žili v té době především na Těšínsku, to znamená ve Slezsku. A osamělé jedince, kterými byli i Slováci, snad nemá cenu ani zmiňovat. A totéž se týká i jazyků. --Kirk 9. 8. 2008, 15:38 (UTC)

sem si vědom toho že tabulky obsahuji chyby ( od toho je to wikipedie , mužete je opravit) mým zaměrem bylo odlehčit članku Morava ktery je přiliš dlouhy ... děkuji za pochopení Nejsem si jist tvrzením, že hodnost Moravského markraběte dočasně zanikla.Pouze se o ni nemluví. Je to období nějakých 15 let. To je v historii poměrně krátká doba. Tudíž nic tak divného že o markraběti není zpráva. Nelze z toho vyvozovat, že titul zanikl. Spíše Konrád Ota měl tituly oba. To se nevylučuje.

Toto je spíše úvaha: Od roku 1611 se moravskými markrabaty stávali automaticky čeští králové nebo spíše rakouští resp.římští císaři s prakticky formálním titulem český král? poznámka- jsem disgrafik,tak se omluvám za pravopisné chyby.

Obrázek bikolóry editovat

Otázka: V kterém období se používala a kým? Ve druhé polovině 19. století a na začátku 20. století až do zániku monarchie? O "moravské vlajce" a moravských zemských barvách napsal v roce 2002 Ivan Štarha: http://www.moravska-vlajka.eu/dokumenty/starha-moravske-barvy-moravska-zemska-vlajka.pdf

Obrázek znaku editovat

Poznámka: V časopise Veřejná správa č. 9 z roku 2013 se v článku, jehož autorem je PhDr. Ivan Štarha, člen expertní skupiny podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, píše o tom, že: "V královském i císařském znaku zůstala moravská orlice v červeno-stříbrném šachování až do zániku monarchie v roce 1918." A dále: "Skutečnost, že moravské stavovské orgány (nikoliv země) znak z roku 1462 skutečně více než půl století užívaly a o jeho povolení usilovaly, byla zohledněna v současném znaku Jihomoravského kraje, který je podobně jako někdejší stavovské shromáždění samosprávným orgánem." (Odkaz: http://www.moravska-vlajka.eu/dokumenty/VS09starha.pdf)

K přesunu editovat

Přesun je jistě možný, nynější název je poněkud archaizující. Nemyslím, že wikipedie musí být ve všem důsledná, jenom připomínám, že články v kategorii Česká církevní provincie užívají přídavné jméno přivlatňovací obdobně. Avšak např. Markrabství braniborské je přesměrování a pro mnohá další markrabství neexistuje ani přesměrování (např. Bádenské markrabství). --Tomas62 (diskuse) 28. 12. 2015, 23:29 (CET)Odpovědět

No já vám nevím, na Googlu asi 4násobně vítězí současná varianta (bez započítání Wikipedie). Chtělo by to uvést nějaký důvod přesunu lepší než "obvyklý slovosled". Možná je neobvyklý, ale vypadá to, že zažitý. Aby se nepokračovalo ke článku "Koruna česká"... ;) Chrzwzcz (diskuse) 29. 12. 2015, 00:05 (CET)Odpovědět
Gůgl test má značné nedostatky a ani při pečlivém nastavení filtru mu nepřikládám rozhodující váhu. Jsem staromilec a přednost i v jiných případech dávám tištěným zdrojům. A těch je v tomto případě dostatek. Kromě toho, oba tvary jsou plně spisovné. Máme zde několik wikipedistů, kteří se věnují výhradně historii a jejichž znalosti jsou nedostižné (pro mne). Tohle je zjevně pod jejich rozlišovací schopnost.--Tomas62 (diskuse) 5. 1. 2016, 00:31 (CET)Odpovědět
Máme-li zůstat u nejbližších paralel, tak aktuálně máme článek České království, nikoliv Království české. U Republiky československé jsme se tomuto dilematu vyhnuli tím, že se článek jmenuje První republika. Co se týče českých a moravských diecézí, řekl bych, že v běžném úzu už taky převažuje normální moderní slovosled, třebaže církevní terminologie přirozeně tíhne k lexikálním i gramatickým latinismům. --ŠJů (diskuse) 24. 9. 2016, 20:50 (CEST)Odpovědět
@Tomas62:@ŠJů: V zásadě nemám nic proti "modernějšímu" pořadí slov, nicméně pokud to navrhovatel myslí opravdu vážně, tak by bylo vhodné pořadí změnit i ve všech odkazech, kterých není málo. Chrzwzcz (diskuse) 16. 10. 2016, 21:27 (CEST)Odpovědět
Proč by mělo být nutné měnit slovosled i v odkazech? V odkazujícím článku ať je to uvedeno vždy tak, jak je to v jeho kontextu vhodnější. --ŠJů (diskuse) 16. 10. 2016, 23:50 (CEST)Odpovědět
Tak ne všech, ale většině asi ano. Když je tady shoda na nějakém termínu, tak předpokládám, že je to napříč Wikipedií a ne jen jako titulek u daného článku. Nebo předkladatelovi šlo vážně jen o ten nadpis?! Chrzwzcz (diskuse) 17. 10. 2016, 00:07 (CEST)Odpovědět

@Silesianus, Tomas62, Chrzwzcz, ŠJů:Už asi uplynula dostatečná doba na to, aby mohlo dojít k přesunu. Sám jsem pro, srov. České království, Opavské knížectví, Kladské hrabství atd. apod. --Vlout (diskuse) 9. 1. 2019, 18:02 (CET)Odpovědět

Na to bych nevymyslel jinou odpověď než 29.12.2015 :) Chrzwzcz (diskuse) 9. 1. 2019, 19:18 (CET)Odpovědět
Pokud jde o mne, odkazuji na vlastní komentáře výše a dodávám: wiki nemusí být nutně jednotná, wiki by měla být hlavně předvídatelná. Když napíšu do vyhledávacího okna markrabství, mělo by se v nabídce objevit Moravské markrabství. Když napíšu Moravské, mělo by se v dohledu objevit Moravské markrabství. Jestli má být název lehce archaizující či nikoli, to ponechám vzdělanějším.--Tomas62 (diskuse) 9. 1. 2019, 22:01 (CET)Odpovědět
@Tomas62, Chrzwzcz, ŠJů:Lze tedy vyjít z toho, že přesun nikomu, kromě Pavla Frice, nevadí? Pravda, v Google testu stále „vítězí“ současná varianta, necelých 14 tisíc výsledků oproti zhruba 8 tisícům výsledků navrhovaného znění, ale to může být dáno právě i tímto článkem, když vezmeme v potaz široké používání Wikipedie. Když jsem to zkusil přes Google books, zdá se, že současný název působí archaicky ([1]), zatímco novější publikace již převážně používají „Moravské markrabství“ ([2]). Není to ovšem pravidlem, v neposlední řadě ale jde o to, abychom v pojmenování (alespoň) svých vlastních historických státních celků měli nějakou jednotnost.
Jestliže naopak vadí, šablonu s návrhem na přesun sejmu (kolega Silesianus, který to před více než třemi roky navrhl, už není nějakou dobu aktivní) a ponecháme si tento archaizující název. Třeba to lépe vystihuje daný stav a postoj Wikipedie k tomu. --Vlout (diskuse) 10. 1. 2019, 14:47 (CET)Odpovědět
Za mě klidně může být přesun. Mimochodem, od 30. prosince 2018 tu máme Moravské markrabství za vlády Lucemburků. --Harold (diskuse) 10. 1. 2019, 15:02 (CET)Odpovědět
Vadí - nevadí - no a to už mi vadí, aby to měl jeden článek v názvu tak a druhý (Lucemburkové) onak. Jeden se musí změnit ;) Chrzwzcz (diskuse) 10. 1. 2019, 16:37 (CET)Odpovědět
Jsem pro zachování stávajícího stavu, název hesla: Markrabství moravské.--Pavel Fric (diskuse) 10. 1. 2019, 07:54 (CET)Odpovědět
Jednoduchá otázka, proč? Je snad název „Moravské markrabství“ chybný? --Vlout (diskuse) 10. 1. 2019, 14:47 (CET)Odpovědět
Jednoduchá odpověď. V pramenech, např. zemský sněm 16. století a dále se používal tvar Markrabství moravské. Ve vědeckých pracích i z doby nedávné (kupř. jejich název) je toto zachováno, např. Jana Janišová, Dalibor Janiš, Zemské zřízení Markrabství moravského z roku 1516, Olomouc 2013. V době existence markrabství, např. na začátku 20. století se např. ve výročních zprávách spolků atd. setkáme i s "moravským Markrabstvím", obrácený slovosled, ovšem povšimněte si, že jedno velké M tady stále zůstává velkým. Oporu pro udržování toho na německé straně zřejmě tvoří i pozice slov v: Markgrafschaft Mähren. "Moravské Markrabství" tady zatím nikdo nenavrhl, a asi jej ani nechceme?--Pavel Fric (diskuse) 11. 1. 2019, 08:01 (CET)Odpovědět
To bylo i předtím, že když se ve vyhledávacím poli na Wikipedii začne zadávat "Markrabství moravské", tak našeptávač po chvíli napovídá "Markrabství Moravské"? Jakoby to písmeno M ve slově "Moravské" mělo být psáno velké (a "to od teď"), a (ani předtím, ačkoli otevřeně se to samozřejmě netvrdí) ne jinak. Jaký dává smysl, aby toto přídavné jméno v tomto umístění začínalo velkým písmenem. To je nějaká hra? Takže k podotknutí na závěr předchozího odstavce výše toto dává praktickou odpověď, že "někdo o to (na Wikipedii) stál", ale jinak se o to nezajímal. Od toho vede cesta k přehození slov. Z původního také logického M ve slově "Markrabství" (Markrabství moravské) se velice jednoduše udělalo malé, i když myšleno to s tím názvem bylo původně z logiky řeči třeba tak, že jedno z těch slov je podstatné (-> markrabství) a pak je tam slovo přídavné (-> moravské), které je rozvíjí. Ale jednoduše tím, že se "markrabství" odsune z pozice na začátku významového propojení těch dvou slov, a využije se tam, kde se předtím používalo když už tak jiným způsobem, v jiném významu (všechna písmena na začátku slov malá), z toho je na světě po tolika letech (od 1918 ?) větší rozšíření pro "Moravské markrabství". Jinak by to snad mohlo taky být (spekulativní teorie přitažená za vlasy :), a je to spojeno s tím, že je v tomto i dnes i na Wikipedii blbě vypadající začínat (byť některé) heslo malým písmenem (když by v tomto případě všude byla malá: "moravské markrabství"), nebo vlastně ono by to klidně být mohlo, tak by to také mohlo být myšleno, ale 1) na začátku se už prostě píše velké, 2) a malé m se přece i pod použité velké písmeno na začátku dá schovat. Jiný náhled na věc se objeví, když se podíváme na heslo České království, kterým se operuje, když se dokládá, že přídavné jméno toho typu (přídavné jméno od názvu země) na začátku být může kdykoli - a je v tom stále pořád spravedlnost, vyváženost atd. Tak jako už mnohokrát pouhá analogie dobře posloužila všem, tak i České království. Podívejme se ale, že tam se vedle označení majícího smysl výhradně, jak by se čekalo, pro území vlastních Čech (Království české) operuje i tím, že "K Českému království byly v různých obdobích přidruženy další historické země, především Moravské markrabství, slezská knížectví a Lužice." - a tudíž od tohoto ta "historická zkratka", kdy se všemu tomu taky říká České království (nebo ještě jinak, pokud to někoho ještě zajímá - dyť je to (vzhledem k záměru a výsledku) jedno :) Co se tedy a jak skutečně v minulosti připočítávalo k čemu, a jak se tomu tehdy říkalo, když o pár staletí dřív klidně měli v oblibě psaní velkých písmen všude tam, kde se jim k tomu v takových spojených třeba dvouslovných názvech státních útvarů naskytla příležitost? Psali (někdy) Markrabství moravské a (někdy)/nebo i Moravské markrabství, jak sugeruje název hesla. A co to v textu znamenalo o hodně dřív (jestli něco, ne každý uměl číst, že), a copak to dnes znamená, kdy už umíme číst velice dobře a rychle, když se v pozdějších staletích občas přešlo na dnes obvyklý standard a napsalo se "moravské markrabství" (kromě toho, že je to v textech, kde se ta velká písmena používají, i všelijak dopleteno, pokud to ovšem nemá v daném období svoji logiku, která nám někdy uniká; ale vždycky si můžeme stanovit vlastní transkripční pravidla, takže potud je to dobré), nebo se snad lze setkat i s "markrabství moravské"? Tady to přece nejpozději od 19. století navádí k tomu (správně) rovnou napsat "Markrabství moravské". Našeptávání Moravské markrabství ve vyhledávači Wikipedie vybízí k domněnce, že tam dochází k pouhému prohození "Markrabství Moravské", čili důsledek standardizace tvaru použitého aktuálně v heslu (kde na začátku je logicky pro název hesla velké písmeno). Ono to asi nic jiného nebude (neumí).--Pavel Fric (diskuse) 15. 1. 2019, 22:17 (CET)Odpovědět
Záležitost je to spíš jen kosmetická, nicméně jsem pro přesun (s dodáním přesměrování). --David Beneš (diskuse) 10. 1. 2019, 17:42 (CET)Odpovědět

Na rozdíl od Chrzwzcz si nemyslím, že název nutně musí mít v každém kontextu stejný slovosled. Dá se to vnímat i tak, že v názvu Markrabství moravské je to „moravské“ rématem, zatímco v názvu Moravské markrabství za vlády Lucemburků je rématem období vlády Lucemburků, a tedy není k postpozici slova „moravské“ důvod. Nicméně je fakt, že postpozice shodných adjektiv je v češtině už dlouho na ústupu i v těch funkcích, které ještě před stoletím měla, přičemž je otázka, zda to nepovažovat většinou spíše jen za latinismus. Vycházel bych tedy spíše z dnešní češtiny a dnešní praxe na Wikipedii: například v kategorii Velkovévodství máme 6 článků s preponovaným adjektivem a ani jeden s postponovaným, ve stromu kategorie Vévodství asi 7 podkategorií rovněž kompletně s „moderním“ slovosledem, v kategorii Kategorie:Kurfiřtství 6 článků s preponovaným adjektivem (a vybočuje z toho jen Arcidiecéze mohučská), v kategorii Kategorie:Království rovněž drtivě převažuje (počítat se mi to nechce) prepozice shodného adjektiva a nevidím ani jeden článek, který by z toho vybočoval (v postpozici jsou pouze přístavková a neshodná označení), v kategorii Kategorie:Knížectví rovněž, byť si tam trochu konkurují názvy typu Aschaffenburské knížectví s názvy typu Knížectví Lichtenberg. Pouze markrabství z toho vybočují jednak tím, že ještě před chvilkou neměly svoji kategorii Markrabství, jednak názvem Markrabství moravské, zatímco 4 jiná markrabství mají standardně shodné adjektivum v prepozici. Markrabství moravské je zde tedy nyní naprosto ojedinělou anomálií, k jaké nevidím pádný věcný, jazykový ani historický důvod. --ŠJů (diskuse) 10. 1. 2019, 18:56 (CET) Tedy úplně ojedinělé to není, u diecézí a arcidiecézí držíme opačnou praxi. --ŠJů (diskuse) 10. 1. 2019, 19:09 (CET)Odpovědět

To se mi zdá divné. Takže čtenáři budou očekávat, že všechny státní útvary budou ve tvaru přídavné-podstatné (prostě že to česká wikipedie má pro všechny stejné), ale ti samí čtenáři budou očekávat, že Wikipedie bude jeden a ten samý státní útvar umět nějak "pravopisně" rozdělovat po historických obdobách, používat název běžnější v té době (nebo to zkoumat každé období zvlášť v samostatných odborných literaturách pro dané období)? Neboli že obecný článek bude Moravské markrabství - aby byly všechny obecné články jednotně. Ale pro XY. století bude Markrabství moravské za vlády těhletěch (podle fundovaného zdroje pro toto období), a pro AB. století bude Markrabství Morava v raném něconěco (podle fundovaného zdroje pro toto období), pro PQ. století konečně Moravské markrabství v období takovémakové války? To máte o čtenářích nějaké zvláštní představy, už jen überodborný text vašeho příspěvku nasadil laťku :) Očekávání vidím opačné - stejný termín pro všechna období bez nutnosti slovosledně slaďovat to s názvy něčeho jiného. Chrzwzcz (diskuse) 11. 1. 2019, 00:06 (CET)Odpovědět
Se slovy a významy je to zde stejné, jako když je obvyklé říct "císař pán" a nikoli "pán císař"; ještě tak "pan Císař". :). Je to dost zaužívaný pojem to "Markrabství moravské" a je to v tomto případě jednička. "Moravské markrabství" je buď "dvojka", anebo to má pocitově jakoby ještě nějak dál a jinak zabarvený význam (sdělení s významem, že "na Moravě je markrabství").--Pavel Fric (diskuse) 11. 1. 2019, 16:02 (CET)Odpovědět

Znak Moravy editovat

Vyjádření ke změnám provedeným v heslech Moravská vlajka, Moravský zemský sněm, Heraldické znaky českých zemí, Markrabství moravské, Morava, jelikož "je to pořád dokola to samé!".viz Wikipedie:Pod lípou#Znak Moravy

--Pavel Fric (diskuse) 3. 3. 2017, 07:35 (CET)Odpovědět

Již ono neplatné polepšení z roku 1462 se týká možnosti užívání "variantního" znaku stavů, nikoliv znaku země jako takové (z hlediska mezinárodně-právního). Znak země je v dané době shodný se znakem zeměpána. Morava nebyla stavovskou "republikou" s formálním panovníkem. Naopak - suverénem byl panovník a jen část moci delegoval stavům (po Bílé hoře naprosté minimum pravomocí).

To trvá až do politicko-ústavních platných i nakonec neplatných změn (rok 1848, absolutismu a dále), kdy ale nebyla otázka znaku země jako takové a její volené (!) samosprávy (hlásící se jen k odkazu dávných stavů - zaniklých však právě v roce 1848) vlastně nijak oficiálně rozřešena.

Proto všechny ty spory (supliky, dobrozdání) a užívání obojího až do 1915.

Provinční zemská samospráva tedy vlastně svévolně a neoficiálně užívá zlatou/žlutou, panovník nikoliv, přičemž co je v dané chvíli znakem země - symbol samosprávy, nebo symbol hlavy státu (země)?! To je/byl nedořešený ústavně-právní spor po celou 2. polovinu 19. století., tak jako celá problematika historických práv, korunovace atd.

Proto panovník (Vídeň) až do let 1915-1918 k tomu žádné stanovisko nedal a oficiálně tiše "trpěl" dvojkolejnost. Omezená zemská/provinční samospráva si užívala svoje a markrabě/král/císař svoje. Do toho národnostní rozpor a symbolika ...

Wikipedista tak může o "zlatě/žluti" v souvislosti ze znakem země Moravy mluvit opravdu jen pro léta 1915-1918 (války, stanného práva, plánů likvidace slovanského elementu, propásnutí federalistických snah a zániku monarchie)! Jinak se zcela mýlí.

Jde vždy jen o žlutou "interní" symboliku vrcholného orgánu okleštěné zemské samosprávy a ta nebyla nadřazena markraběti (císaři), který užívá "stříbro/bílou".

Logicky z toho vyplývá, znakem země je znak zeměpána. Pokud by byl tehdy, tak jako demokraticky dnes, zeměpánem všechen lid (tj. feudálním termínem stavy/třídy), pak by platila jejich stanovená symbolika (tj. dle konceptu neplatné zemské ústavy 1848), ale protože až do roku 1918 nebyl suverénem na Moravě lid ("stavy"), ale vždy panovník, byl znakem země znak panovníka a ten jej změnil jen v letech 1915-1918 ...

To platilo vždy a všude podobně (viz Británie, která odložila heraldické středověké znaky panovníka, shodné se znaky oněch zemí spojeného království jen v časech protektora Cromwella) ... Vždy záleží na suverénovi (ať je to kdokoliv) a jeho symbolice. Viz komunisté a změna znaku 1960 apod.--Pavel Fric (diskuse) 12. 3. 2017, 15:03 (CET)Odpovědět

Znázornění znaku Moravy v galerii a popisky, a v infoboxu editovat

V infoboxu je používáno grafické znázornění, které obsahuje pár grafických chybiček - např. ta přetažená čára šachování, když už se nebudeme bavit o těch dásních orlice, která je ostatně (protože ta je zdrojem) i v grafice znaku, ze které se vychází (převzata). Jak to vypadá, když je tato grafika opravena, lze vidět zde.

V galerii jde konkrétně "Středověký znak moravského markraběte, doba Václava II." a "Menší znak moravského markraběte".

Obojí je heraldicky nesmysl ... Samotný štít erbu/znaku není nikdy menším ani malým znakem - to se týká pouze např. variant štítu o vícero polích (velký/větší), a oproti tomu o jednom poli (viz velký a malý znak ČR, velký-čtvrcený a malý znak, jen se 3 korunami Švédského království apod.)

Autor to má divně překreslené z Kodexu Mannese - zobák mohl být klidně zlatý/žlutý ...; obrázek folia se znaky Čech a Moravy v Codexu Manesse.

Je to v podstatě jen varianta (nejstarší dochované kresby) úplného znaku/erbu moravského markraběte a tvůrce tohoto symbolu Přemysla Otokara II. z Gozzoburgu - jen klenot se přiblížil více klenotu českého krále (oproti klenotu v Gozzoburgu), viz zde zlatě zdobené křídlo u dvouocasého lva a černá paví kyta u šachované orlice.

Popisek: je to prostě "úplný erb (tj. gotický štít znaku, hrncová přilba s přikrývadly a klenotem křídla) moravského markraběte v osobě Václava II. českého krále z Codexu Mannese" a "štít erbu moravského markraběte a znaku Moravy".--Pavel Fric (diskuse) 9. 1. 2019, 17:36 (CET)Odpovědět

Znázornění znaku Moravy v galerii, popisky, infobox 2 editovat

Pozor: v překreslení (např. na praporu s ocasem) autor pracuje s překreslenou verzí z Codexu Manesse (včetně klenotu zlato-černě polceného křídla, kde má ale chybný počet polcení).

U této verze je nevýhoda absence korunky a zlaté zbroje. Je nevhodná pro kopírování do dalších ukázek. Doporučuje se překreslit dle Gozzoburgu: heraldicky naprosto bezchybná moravská orlice a nádherný klenot černých pavích per. Chápe se, že kresebně je (Gozzoburg) figura orlice i klenotu složitější.

Moravská orlice editovat

Spojení stříbrno-červená či stříbro-červená orlice je nepřesné proto, že evokuje dělení či polcení dvěma tinkturami, musí se vždy užívat spojení stříbrno-červeně šachovaná. A pouze tu lze terminologicky nazvat "moravská orlice" (bez bližší specifikace).--Pavel Fric (diskuse) 27. 12. 2021, 19:26 (CET)Odpovědět

Infobox editovat

Co se infoboxu týče, je používání vlajek pro historická období velmi nevhodné. Jsou zaměnitelné s jinými či současnými státními, viz Polsko. Nezaměnitelný je proto jen znak nebo heraldická vlajka jej opakující. V infoboxu by se měly používat vlajky jen pro existující státní útvary a oficiální symboly a jinak používat znaky. Protože ty dobře pokryjí i raný středověk, stejně tak 19. století.--Pavel Fric (diskuse) 27. 12. 2021, 19:44 (CET)Odpovědět

Zlata a cervena editovat

  1. Jak muze byt napsano, ze moravska orlica zlato cervena nebyla oficialnim znakem Moravskeho markrabstvi kdyz minimalne od roku 1915 byla oficialnim znakem?
  2. Zlato cervenou orlicu pouzivali i Ceskoslovensti legionari na svem praporu. Upozornuji, ze se musi jednat o originalni prapor. Ne jeho upravene kopie z pozdejsi doby. Tady tato je nejspis opravdu verna kopie podle originalu - https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2489452-do-rima-se-po-sto-letech-vratili-ceskoslovensti-legionari-tehdy-se-vyznamenali-v-bitve nebo zde - https://www.fotw.info/flags/xc%5Eretin.html a nebo take zde - http://www.vhu.cz/vyvesni-stit-z-doplnovaciho-velitelstvi-cs-legii-v-italii-1918/
  3. Mestske znaky udelovane moravskym mestum, ktere meli ve svem znaku moravskou orlicu pouzivaji zlato cervenou orlicu. Napriklad znak Kralov Pole roku 1908 nebo znak Znojma.

--160.46.252.19 25. 10. 2022, 15:36 (CEST)Odpovědět

Klenot (úplný znak Moravy) editovat

Kolísá to v každém století. Různá přikrývadla i klenoty. Prostě tak jak dotyčná dobová kresba ukazuje (max. překreslena, nepřebarvována, neupravována). I ta knížecí hodnostní koruna je sporná, protože striktně markraběcí vlastně neexistuje. Bere se jako symbol suveréna/zeměpána (ať už to byl rovnorodý falckrabě, markrabě, kníže, vévoda). Někdy se užívá knížecí koruna jen s jedním obloukem. Takže dnes to nemá smysl uměle doplňovat.--Pavel Fric (diskuse) 26. 3. 2023, 12:53 (CEST)Odpovědět

Zpět na stránku „Moravské markrabství“.