Cyril Kutlík

slovenský malíř

Cyril Kutlík (29. březen 1869 Křížlice4. duben 1900 Bělehrad) byl česko-slovenský malíř, ilustrátor a výtvarný pedagog dlouhodobě působící v Srbském království, zakladatel první malířské školy v Bělehradě. Byl představitelem historicismu, realismu a portrétního umění. Také pracoval na ilustracích národních kalendářů a je jedním z prvních autorů uměleckých pohlednic na Slovensku.

Cyril Kutlík
Cyril Kutlík (okolo roku 1894)
Cyril Kutlík (okolo roku 1894)
Narození29. března 1869
Jestřabí v Krkonoších
Úmrtí4. dubna 1900 (ve věku 31 let)
Bělehrad
Povoláníilustrátor, malíř a pedagog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie editovat

Mládí editovat

Narodil se v Križlicích v Krkonoších (pozdější součást obce Jestřabí v Krkonoších) v severních Čechách v slovensko-české rodině. Jeho otec Bohdan Kutlík (1838–1925),[1] původem ze slovenské komunity v Staré Pazové v srbské Vojvodině, zde působil jako evangelický kněz a redaktor českých a slovenských periodik, i další jeho příbuzní působili jako evangeliční duchovní.

Cyril navštěvoval gymnázium v Hradci Králové. Roku 1885 nastoupil na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval u profesorů Antonína Lhoty, Františka Sequense a Maximiliána Pirnera. Pražská studia ukončil v roce 1891 malbou Poslední okamžiky Husovy svobody, která byla vystavena i na Jubilejní zemské výstavě v Praze. V letech 1891 až 1893 studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni a pracoval zejména na malbě portrétů a jiných zakázek. V letech 1893 až 1895 se léčil v Jižním Tyrolsku s tuberkulózou, kterou se během studií nakazil.

V Srbsku editovat

Ještě během studií v Praze, v roce 1887, cestoval do Bělehradu na oslavy věnované lingvistovi Vuku Karadžićovi a zjistil zde, že Bělehrad nemá malířskou školu. Myšlenka na její založení v něm dozrávala délší dobu, až se v červenci 1895 rozhod odejít do Bělehradu. Srbskou kreslířskou a malířskou školu Kutlík otevřel 5. září 1895 na ulici Kosančićev venac. Kutlíkova škola se s každým rokem existence rozrůstala. Sestávala z oddělení pro zájemce o profesionální malbu, z kurzu pro řemeslníky az kurzu pro dámy. V té době např. ještě Malířská akademie v Mnichově neměla samostatné oddělení pro ženy.

Mezi Kutlíkovy žáky patřili pozdější známí srbští výtvarníci a výtvarnice, jako Nadežda Petrović, Borivoje Stevanović, Dragomir Glišić, Ljubomir Ivanović či představitelé tzv. srbského impresionismu Kosta Miličević a Milan Milovanović. V roce 1900 bylo Kutlíkovo dílo prezentováno na Světové výstavě v Paříži.[2] Tohoto triumfu se už nedožil.

Úmrtí editovat

Cyril Kutlík zemřel 4. dubna 1900 v Bělehradě ve věku 31 let následkem tuberkulózy. Pohřben byl na Novém hřbitově v Bělehradě. Autorem rodinné hrobky byl František Nekvasil.

Po Kutlíkově smrti převzal školu srbský malíř Rista Vukanović, po přerušení provozu během první světové války byla škola roku 1919 obnovena jako státní: Na jejích základech byla posléze roku 1937 vytvořena Akademie výtvarných umění v Bělehradě. V někdejší budově školy v ulici Kosančićev venac později sídlila Národní knihovna Srbska, stavba pak byla za druhé světové války v roce 1941 zničena během bombardování Bělehradu.

Rodina editovat

 
Milada Kutlíková, roz. Nekvasilová

Byl ženatý s Češkou Miladou Nekvasilovou, dcerou významného bělehradského inženýra Františka Nekvasila,[3] stavitele původní budovy hotelu Slavija a dlouholetého prezidenta bělehradského českého krajanského klubu Lumír.

Dílo editovat

Kutlíkovo dílo sestává z historických maleb, portrétů, religiózních a alegorických kompozicí, ze žánrových motivů av menší míře i krajin a zátiší. Věnoval se také tvorbě ilustrací, zejména pro česká a slovenská církevní periodika a národní kalendáře. Vytvořil také řadu hlaviček časopisů v Čechách a v Srbsku. Pohlednice s jeho návrhy vyšly mj. v Praze, Ružomberku a Bělehradě.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cyril Kutlík na slovenské Wikipedii.

  1. Bohdan Martin Kutlík. geni_family_tree [online]. 2022-04-28 [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. 
  2. Cyril Kutlík, křižlický rodák (1869-1900), malíř a tvůrce dekorací, dle informací Ivy Paštrnákové z Bratislavy. www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. 
  3. DEJOVÁ, Iva. Kiril Kutlik i František Nekvasil - zaboravljena imena iz kulturne istorije Smedereva. www.muni.cz. 2009, roč. r. 2. Dostupné online [cit. 2024-02-11]. ISSN 1452-7111. 

Literatura editovat

  • KUTLÍK, Felix III. Dejiny Kutlíkovcov. Bratislava, 1931.
  • Národní listy. Praha: Julius Grégr, 7.4.1900, 40(96, odpolední vydání), s. [3]. ISSN 1214-1240. Dostupné online
  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto, 1900. sv. 15, s. 413. Dostupné online
  • Pamätnica 1789-1989 200 rokov školy v Kulpíne. Kulpín, 1996.

Související články editovat

Externí odkazy editovat