Otevřít hlavní menu

Chrám svaté kněžny Olgy (Františkovy Lázně)

kostel ve Františkových Lázních

Chrám svaté kněžny Olgy (rusky Це́рковь Свято́й равноапо́стольной княги́ни О́льги) je pravoslavný kostel ve Františkových Lázních zasvěcený svaté kněžně Olze Kyjevské. Byl vystavěn v letech 1887–1889 a jedná se o nejstarší původně pravoslavný kostel na českém území.

Pravoslavný chrám svaté kněžny Olgy
ve Františkových Lázních
Pravoslavný chrám svaté kněžny Olgy ve Františkových Lázních
Pravoslavný chrám svaté kněžny Olgy ve Františkových Lázních
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
kraj Karlovarský
okres Cheb
Obec Františkovy Lázně
Souřadnice
Základní informace
Církev Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku
Provincie eparchie pražská
Diecéze Karlovarský okružní protopresbyterát
Vikariát Chebský presbyterát
Status pravoslavný farní kostel
Užívání pravidelné
Datum posvěcení 7. (25.) června 1889
Architektonický popis
Architekt Gustav Wiedermann
Stavební sloh eklekticismus (rusko-byzantský sloh)
Typ stavby Jednolodní kostel
Výstavba 18811889
Odkazy
Adresa Kollárova 8/15, Františkovy Lázně
Ulice Kollárova
Kód památky 28817/4-4592 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

 
Chrám svaté kněžny Olgy
 
Interiér chrámu

Chrám náleží do jurisdikce chebského presbyterátu, Karlovarského okružního protopresbyterátu, pražské eparchie Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku. Dlouholetým duchovním správcem byl protojerej (arcikněz) ThDr. Jan Křivka[1] († 2013). Po něm se jeho úřadu ujal otec Vít Metoděj Kout.

DějinyEditovat

V roce 1880 byl ve Františkových Lázních vystavěn svatostánek pro pravoslavné lázeňské hosty ze zahraničí, zejména pak z Ruska. Bohoslužby se konaly pouze v letní sezóně. Chrám byl zpočátku v pronajaté části kolonády zvané Salzquelle (Solný pramen), poté byl roku 1881 přemístěn do vestibulu hotelu „Giselle“.

Současný kostelík byl vybudován v eklekticistním rusko-byzantském slohu podle návrhu významného františkolázeňského architekta a pozdějšího starosty (v letech 1900-1910) Gustava Wiedermanna z výnosů dobrovolných příspěvků ruských lázeňských hostí. Gustav Wiedermann je rovněž autorem dvou dalších pravoslavných chrámů v západních Čechách, chrámu svatých Petra a PavlaKarlových Varech (1897) a chrámu svatého VladimíraMariánských Lázních (1900).

Kostel byl založen františkolázeňským výborem[2] roku 1881 bez přizvání protojereje Vladimira Semjonoviče Ladinského, jenž provedl svěcení základního kamene 25. (13.) července 1888. Obřad se na radu K. P. Pobědonosceva konal bez ohlášení až u prakticky dokončeného kostela, aby nedráždili místní katolickou církev. Vysvěcení chrámu proběhlo 7. (resp. 25.) června 1889.

Kostel a pozemek (asi 13,66 aru) byly zapsány jménem výboru, který kostel i pozemek považoval za své vlastnictví a na svých zasedáních nepodával výkazy obci.

Roku 1899 doznal kostel spíše kosmetických úprav a roku 1901 byl obehnán kamennou zídkou se železným plotem.

SoučasnostEditovat

V roce 2018 bylo provedeno zkoumání a zahájena restaurace vrcholků chrámových věží. Při nich bylo zjištěno vážné poškození dřevěných částí krovu, které hrozilo vychýlením celých věží a narušení statiky. Hlavní středové věži dokonce hrozí úplná zkáza. Odborníci doporučili urychlené záchranné práce. Zároveň je plánována oprava fasád chámu. Celkové odhadované náklady přesahují částku jednoho milionu korun. I přes příspěvky od státu i od města nemá dosud pravoslavná církev na realizaci dostatek prostředků.[3]

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Церковь равноапостольной княгини Ольги (Франтишкови-Лазне) na ruské Wikipedii.

  1. Obce Pražské eparchie. www.pravoslavnacirkev.cz [online]. [cit. 03-12-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 29-04-2009. 
  2. Výboru, vytvořenému roku 1870 předsedali tři doktoři židovské věrouky. Jeden ze členů výboru, dr. Hamburger, si část vybraných prostředků přisvojil, a později spáchal sebevraždu. V roce 1879 výbor za vysokou cenu získal pozemek, patřící předsedovi výboru, dr. Bošanovi. Pozemek byl však silně podmáčený a nacházela se na něm skládka odpadu. Pouze díky energickým protestům protojereje Alexandra Lebeděva byl pozemek prodán a zakoupen jiný, hodnotnější.
  3. Nejstarší pravoslavný chrám v Česku přišel o své kříže. iDNES.cz [online]. 2018-08-03 [cit. 2018-08-28]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat