Cholon (hebrejsky zvuk חוֹלוֹן, arabsky حولون, v oficiálním přepisu do angličtiny Holon[3]) je město v Izraeli v Telavivském distriktu. Starostou je Motti Sasson.

Cholon
חולון
Památník v Cholonu
Památník v Cholonu
Cholon – znak
znak
Cholon – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 20 m n. m.
Stát IzraelIzrael Izrael
distrikt Telavivský
Cholon
Cholon
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 18,927 km²[1]
Počet obyvatel 192 600 (2017[2])
Hustota zalidnění 10 108,4 (r.2017) obyv./km²
Správa
Starosta Motti Sasson (מוטי ששון)
Vznik 1933
Oficiální web www.holon.muni.il
PSČ 33000
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

GeografieEditovat

 
Park ha-No'ar v Cholonu
 
Dětské muzeum v Parku Šimona Perese v Cholonu
 
Nemocnice v Cholonu

Leží v nadmořské výšce 20 metrů jižně od Tel Avivu v metropolitní oblasti Guš Dan, nedaleko od pobřeží Středozemního moře, od kterého je odděleno sousedním městem Bat Jam. Leží v hustě osídlené oblasti, která je etnicky zcela židovská.

Město je na dopravní síť napojeno pomocí četných komunikací v rámci aglomerace Tel Avivu, zejména dálnice číslo 20,dálnice číslo 4, dálnice číslo 44 a dálnice číslo 1.

Dálnici číslo 20 od roku 2011 sleduje i nová železniční trať Tel Aviv – Bnej Darom, na níž se nacházejí železniční stanice Comet Cholon, železniční stanice Cholon Wolfson, železniční stanice Bat Jam Joseftal a železniční stanice Bat Jam Komemijut.[4]

DějinyEditovat

Cholon vznikl roku 1933.[3] Jméno odkazuje na biblické město Cholón citované v Knize Jozue 15,51[5] Zároveň je odvozeno od hebrejského slova „chol“, což znamená písek - odkaz na písečné duny, které do 1. poloviny 20. století lemovaly pobřeží Středozemního moře v této oblasti. Podle jiného zdroje vznikla obec až roku 1936 sloučením pěti čtvrtí: Šchunat Am, Greene (založena roku 1933), Agrobank, Kirjat Avoda a Moledet. 8. července 1940 byla obec povýšena na místní radu (malé město) a 14. listopadu 1950 na město.[6] Prvním starostou Cholonu po roce 1950 byl Chajim Kugel, bývalý československý politik a poslanec Národního shromáždění republiky Československé za Židovskou stranu z let 1935-1938.[7][8][9]

Uvádí se, že v Cholonu je druhá největší průmyslová zóna v Izraeli po Haifě (o druhé místo soupeří s městem Petach Tikva). Na severozápadním okraji města stojí Wolfsonova nemocnice otevřená roku 1980.

KulturaEditovat

Cholon každoročně hostí karnevaly při oslavách svátku Purim. Název cholonského karnevalu je Adlojada (עדלאידע), ve významu „když nevíš“, což odkazuje na nadměrnou konzumaci alkoholu v tento svátek. Město v tento svátek uzavře silnice, do kterých se vypraví tisíce dětí v barevných kostýmech.

Ve městě se nachází četné parky a rekreační oblasti a je známé pro velké množství zeleně. Park na rohu Rehovot HaHistadrut a Eilat je známý pro turnaje ve vrchcábech „šeš beš“, které se zde konají každý den.

DemografieEditovat

Cholon je město s kulturně rozmanitou skladbou populace. Žijí zde sefardští, evropští, gruzínští a afričtí židovští imigranti stejně jako velká populace Rusů (hlavně Židů, ale také etnických Rusů), kteří v uplynulých letech emigrovali do Izraele. V jihovýchodní části města žije malá komunita Samaritánů (sekta s židovskými kořeny), pro které funguje Cholon jako jejich světové centrum.[6]

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 172 500 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 184 500 osob).[3]

Jde o velkou obec velkoměstského typu s dlouhodobě mírně rostoucí populací. K 31. prosinci 2017 zde žilo 192 600 lidí.[2]

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat


RokObyvatelé
19489 561
194913 000
195017 130
195123 500
195226 000
195327 000
195428 800
195530 500
195632 500
195737 200
195840 800
195943 900
RokObyvatelé
196047 400
196151 800
196255 200
196359 600
196465 200
196569 900
196673 600
196775 900
196880 100
196984 700
197088 500
197193 400
RokObyvatelé
197298 000
1973106 700
1974110 900
1975114 000
1976117 500
1977121 200
1978124 500
1979128 400
1980130 900
1981132 300
1982134 600
1983133 500
RokObyvatelé
1984137 800
1985138 800
1986140 700
1987143 600
1988146 400
1989148 400
1990156 700
1991161 800
1992162 800
1993162 800
1994163 700
1995164 463
RokObyvatelé
1996164 166
1997162 896
1998163 119
1999164 400
2000165 669
2001166 215
2002165 800
2003165 800
2004165 800
2005166 200
2006167 100
2007168 800
RokObyvatelé
2008176 300
2009184 700
2010181 500
2011182 600
2012185 300
2013186 400
2014187 300
2015188 800
2016190 800
2017192 600
2018194 300

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky) 
  2. a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-09-22]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  3. a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-07]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. קו הרכבת תל אביב – ראשל"צ מערב [online]. Izraelské dráhy [cit. 2011-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-13. (hebrejsky) 
  5. Joz 19, 45 (Kral, ČEP)
  6. a b Holon (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2011-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. The History of the Munkács Community Before the Holocaust, The Munkács Zionist Movement in the Interwar Period, Chaim Kugel [online]. Jad Vašem [cit. 2011-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Borek, D.: Židovské strany v politickém systému Československa 1918-1938, Moderní Dějiny, 11. svazek. Praha: Historický ústav, 2003. ISBN 80-7286-053-4. (česky) 
  9. Crhová, M.: Politické strany a politika židovské menšiny, Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. (česky) 

Externí odkazyEditovat