Chojniki (bělorusky Хойнікі, rusky Хойники) je běloruské město a administrativní centrum Chojnického rajónu, který leží v Homelské oblasti. Město se nachází 105 km od Homela a 60 km od Mazyru. Území a obyvatelstvo města vzrostlo v důsledku sloučení s obcí Mališaŭ v roce 2009. V roce 2013 zde žilo na 13 320 obyvatel a v r. 2017 12 500 obyv.

Chojniki
Хойнікі
Palácovo-parkový komplex Aŭraamavých
Palácovo-parkový komplex Aŭraamavých
Chojniki – znak
znak
Chojniki – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška128 m n. m.
Časové pásmoUTC+03:00
StátBěloruskoBělorusko Bělorusko
OblastHomelská
RajónChojnický
Chojniki
Chojniki
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha20,5 km²
Počet obyvatel13 167 (2024)[1]
Hustota zalidnění642,3 obyv./km²
Správa
Telefonní předvolba2350
PSČ247600
Označení vozidel3
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město bylo významně ovlivněno havárií Černobylu v roce 1986. Nachází se poblíž Poleské státní radiačně-ekologické rezervace, vytvořené po havárií. Nachází se zde i její správa, která zaměstnává více než 700 lidí a roční náklady na správu se pohybují kolem 80 milionů .

Historie

editovat

První písemná zmínka o městě Chojniki (v té době Хвоиники) pochází z roku 1504[2], kdy byla vesnice součástí Litevského velkoknížectví. V různých obdobích vesnice patřila do vlastnictví rodiny Polozů, Lubiecků, Charlinsků, Abrahamovičů, Brozovsků, Šujsků nebo Prozorů[3].

V polovině 16. století stalo se součástí Kievského povětu a vojvodtví. V této době, na břehu řeky Kvěsja, Brozovskové vybudovali dřevěný zámek na ochranu vesnice před útoky z východu, které trvaly až do konce 17. století. V polovině 17. století se město stalo centrem farnosti a vedla těmito místy obchodní cesta Mazyr — Juravičy — Brahin — Ljuběč.

Od roku 1793 bylo pod správou Ruské říše stalo se součástí Řečyckého povětu Minské gubernie.

V roce 1897 počet obyvatel činil 2 700. Nacházely se zde vodní mlýny, továrna a škola. V listopadu 1917 nastala sovětská nadvláda. Od února do prosince 1918 bylo město okupováno německými vojsky.

V roce 1919 se stalo součástí Ruské sovětské federativní socialistické republiky. Od prosince 1926 je centrem rajónu a v roce 1927 byl předán Běloruské sovětské socialistické republice. Od 25. srpna 1941 do 23. listopadu 1943 byl obsazen německými vojsky. Dne 10. října 1967 mu byl udělen statut města. V roce 1970 zde žilo 9 500 obyvatel.

Město má jednu nemocnici, čtyři školy včetně gymnázia, čtyři mateřské školky, hotel „Журавiнка“, restauraci „Полесье“. Vycházejí noviny Chojnickija naviny (bělorusky Хойнiцкiя навiны), které se v minulosti jmenovaly Leninski scjah (bělorusky Ленiнскi сцяг)

Významní rodáci

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Хойники na ruské Wikipedii.

  1. Численность населения на 1 января 2024 г. и среднегодовая численность населения за 2023 год по Республике Беларусь в разрезе областей, районов, городов, поселков городского типа. National Statistical Committee of the Republic of Belarus. 28. března 2024. Dostupné online.
  2. Аrchiwum Główny Akt Dawnych. Аrchiwum Рrozorów і Jelskich. Sygn. 1. S. 3, 200. Sygn. 2. S. 78
  3. Бельскі С. В. З гісторыі ўладароў і маёнткаў Брагіншчыны XVI–XVIII стст. // Брагинщина в контексте истории белорусско-украинского пограничья: сборник научных статей / редкол. А. Д. Лебедев (отв. ред.) [и др.]. – Минск: Четыре четверти, 2018. С. 12 – 18

Externí odkazy

editovat