Bylochov

část obce Snědovice v okrese Litoměřice

Bylochov (německy Wallach) je osada na Litoměřicku, část obce Snědovice. V roce 2011 zde trvale žilo 53 obyvatel. Do osady vede silnice od osady Strachaly, která pokračuje jako místní komunikace na Bukovec. Osada leží v chráněné krajinné oblasti CHKO Kokořínsko. Katastrální území Bylochov má rozlohu 2,87 km².[3] Leží v něm také osada Nová Ves.

Bylochov
Klasicistní dům čp. 7
Klasicistní dům čp. 7
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecSnědovice
OkresLitoměřice
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel15 (2021)[1]
Katastrální územíBylochov (2,87 km²)
Nadmořská výška300 m n. m.
PSČ411 08
Počet domů21 (2011)[2]
Bylochov
Bylochov
Další údaje
Kód části obce155845
Kód k. ú.755842
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

První písemná zmínka o Bylochovu pochází z roku 1446, kdy vesnice patřila Jindřichu Hrzánovi z Harasova, majiteli blízkých Medonos. Později byl Bylochov rozdělen mezi panství Chcebuz, Radouň a Trnovany. Během třicetileté války vesnice částečně zpustla, protože podle berní ruly z roku 1654 stálo ve vsi osm usedlostí, ale čtyři byly opuštěné.[4]

Jádro vesnice tvoří velké zemědělské usedlosti rozmístěné podél rozvětvené komunikace, které doplňuje množství drobnější chalupnické zástavby. Přestože původní strukturu sídla ve druhé polovině dvacátého století částečně ovlivnily demolice, uchovala si vesnice ráz typický pro oblast Kokořínska.[4]

Obyvatelstvo editovat

Vývoj počtu obyvatel a domů[5][6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 281 241 238 201 204 181 206 82 41 40 19 13 23 24
Domy 50 45 49 46 46 47 46 30 . 12 8 19 20 21
Tabulka obsahuje údaje části Bukovec a počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Strachaly.

Pamětihodnosti editovat

 
Dům čp. 16

Nejcennější stavbou ve vsi je dům čp. 16 se zděným přízemím, kamennými portálky chlévů a pásovou bosáží zdobenými fasádami. Patro domu, v zadní části přístupné pavlačí s vyřezávanými sloupky, má roubenou konstrukci. Dřevo je obložené barevným břidlicovým obkladem. Dům čp. 9 kombinuje roubené konstrukce v přízemí i v podstávkovém patře, ale zadní část přízemí je zděná a v prvním patře hrázděná. Fasáda zadní části je secesní a pochází nejspíše z dvacátých let dvacátého století. První patro obsahuje zapuštěnou pavlač. Roubené či hrázděné konstrukce mají také domy čp. 27, 28 a 29. Z mladších staveb je významný dům čp. 7 postavený v klasicistním slohu, v jehož lichoběžníkovém štítě se dochovaly zbytky malby Nanebevzetí Panny Marie a druhotně přepsaným vročením 1831.[4]

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. Rev. 2013-05-29 [cit. 2015-03-20]. Dostupné v archivu. 
  4. a b c PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl IV. Ústecký kraj. Praha: Libri, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7277-151-6. S. 46–47. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 388, 399. 
  6. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 300. 

Externí odkazy editovat