Bukovec (Plzeň)

část obce Plzeň v okrese Plzeň-město

Bukovec (německy Bukowetz) je část statutárního města Plzeň, nachází se na severovýchodě města. V roce 2009 zde bylo evidováno 198 adres.[2] V roce 2001 zde trvale žilo 446 obyvatel.[3]

Bukovec
Přední hájovna v Zábělé
Přední hájovna v Zábělé
Lokalita
Charakter část města
Obec Plzeň
Okres Plzeň-město
Kraj Plzeňský kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 508 (2011)[1]
Katastrální území Bukovec (3,34 km²)
PSČ 312 00
312 19
Počet domů 167 (2011)[1]
Bukovec
Bukovec
Další údaje
Kód části obce 122700
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bukovec je také název katastrálního území o rozloze 3,34 km².[4]

HistorieEditovat

První stopy lidského osídlení v této lokalitě jsou podle nálezů z doby 1 500 – 500 let před naším letopočtem. První Slované se na ostrohu nad Bukovcem usídlili v 8. – 9. století, zdejší hradiště na Holém vrchu je nejvýznamnějším v Plzeňské kotlině.[5]

Bukovec byl založen na svažujícím se ostrohu nad řekou Berounkou. Obec se rozkládá kolem cesty směřující k brodu přes řeku. První písemná zmínka pochází z roku 1379, tehdy Bukovec patřil k panství v Červeném Hrádku, které bylo ve vlastnictví Heřmana z Nečtin. V roce 1724 hrádecké panství i s Bukovcem, který tehdy tvořilo 14 stavení, koupilo město Plzeň. Obec se postupně začala rozrůstat. V 19. století nastal větší rozvoj, v roce 1838 již zde žilo 142 obyvatel ve 23 domech. Obyvatelé nacházeli práci ve dvou cihelnách, dvou mlýnech a v zemědělství – pěstoval se tu také chmel pro pivovar v Červeném Hrádku. Od roku 1862 vedla kolem vsi železnice do Prahy, přes veškeré snahy bukoveckých se nikdy nepodařilo zřídit zde železniční zastávku. Začal se rozvíjet i průmysl, v roce 1870 jeden z mlýnů koupili bratři Weissové a přestavěli jej na papírnu, již v roce 1871 vyrobili první papír.[6] V roce 1912 továrna vyhořela, ale byla obnovena, později k ní dokonce byla přivedena železniční vlečka a výroba papíru zde fungovala až do 90. let 20. století. Druhý mlýn koupila v roce 1929 firma Helmhacker a zřídila zde výrobnu chemických plynů, nyní je na břehu Berounky ruina bývalého mlýna.

S rozvojem průmyslu se objevil i společenský život. V roce 1897 byl založen Občansko – vzdělávací spolek Budoucnost, roku 1909 byl ustaven Sbor dobrovolných hasičů, který je velmi aktivní.[7] V roce 1910 by při Sboru dobrovolných hasičů založen divadelní odbor. V roce 1915 byla založena Dělnická tělovýchovná jednota. Od roku 1921 s přestávkami existuje sportovní klub, nyní pod názvem SK Plzeň – Bukovec.

V roce 1920 bylo zavedeno elektrické osvětlení, v roce 1935 se začala budovat kanalizace. V roce 1936 bylo zřízeno koupaliště Na Haltýři napájené místním pramenem.[5] V roce 1957 byl postaven nový Dům požárníků.

Bukovec byl samostatnou obcí až do roku 1942, kdy byl připojen k Plzni. Je součástí městského obvodu Plzeň 4 a patří, díky svému umístění v údolí řeky Berounky, k nejkrásnějším městským částem.[8]

PamětihodnostiEditovat

  • Na Holém vrchu se dochovaly terénní pozůstatky bukoveckého hradiště z doby halštatské. Později bylo znovu osídleno Slovany v raném středověku.[9]
  • Myslivna Zábělá
  • Zemědělské náměstí - malá trojúhelníková náves se zděnou pozdně klasicistní a historizující zástavbou z 19. století. 22. září 1995 vyhlášena vesnickou památkovou zónou.[10]
  • Šestiboká pozdně barokní kaple Panny Marie se zvoničkou uprostřed Zemědělského náměstí, v roce 2019 opravena.[11]
  • Drobná výklenková kaplička v oplocení domu č. p. 1 (novorenesančně přestavěném).[12]
  • Pomník Mistra Jana Husa umístěný na konci vsi směrem k Chlumku (postavený ve 20. letech 20. století z iniciativy místního Sboru dobrovolných hasičů).
  • Pomník bukoveckým vojákům padlým v 1. světové válce - Zemědělské náměstí (postavený ve 20. letech 20. století z iniciativy Sboru dobrovolných hasičů).[7]


ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-05. 
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 302, 303, záznam 4-1. Dostupné online. 
  4. Územně dentifikační registr ČR. Katastrální území Bukovec: podrobné informace [online]. [cit. 2015-01-20]. Dostupné online. 
  5. a b BĚLOHLÁVEK, Miloslav. Plzeňská předměstí. 1. vyd. Plzeň: Nava 134 s. ISBN 80-7211-003-9, ISBN 978-80-7211-003-2. OCLC 39105221 
  6. WASKA, Karel. Dějiny města Plzně. 2. 1.. vyd. Plzeň: Statutární město Plzeň, 2016. 913 s. ISBN 978-80-87911-04-4. 
  7. a b Historie sboru :: SDH Bukovec. sdhbukovec.webnode.cz [online]. [cit. 2020-02-19]. Dostupné online. 
  8. HAJŠMAN, Jan. Městský obvod Plzeň 4. Vydání první. vyd. Plzeň: Starý most, 2015. 158 s. ISBN 978-80-87338-56-8. 
  9. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Bukovec, s. 47–48. 
  10. Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-02-19]. Dostupné online. 
  11. Křížky a vetřelci [online]. [cit. 2020-02-19]. Dostupné online. (česky) 
  12. Křížky a vetřelci [online]. [cit. 2020-02-19]. Dostupné online. (česky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat