Budníček lesní

druh ptáka rodu Phylloscopus

Budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix) je malým druhem pěvcečeledi budníčkovitých (Phylloscopidae).

Jak číst taxoboxBudníček lesní
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Podřádzpěvní (Passeri)
InfrařádPasserida
NadčeleďSylvioidea
Čeleďbudníčkovití (Phylloscopidae)
Rodbudníček (Phylloscopus)
Binomické jméno
Phylloscopus sibilatrix
(Bechstein, 1739)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

TaxonomieEditovat

Budníček lesní byl popsán německým přírodovědcem Johannem M. Bechsteinem v roce 1739 pod současným binomickým jménem, Phylloscopus sibilatrix, které pochází z řeckého phullion = list a skopos = pozorovatel, a latinského sibilare = pískat.[2] Je monotypický, což znamená, že netvoří žádné poddruhy.

PopisEditovat

Štíhlý, menší než vrabec. Dorůstá délky 11–13 cm a v rozpětí křídel měří 19–24 cm. Hmotnost se pak pohybuje mezi 8–13 g. Svrchní stranu těla má světle zelenou a spodinu těla na rozdíl od podobných druhů budníčků výrazně bílou, kontrastující se žlutou hrudí, tváří a nadočním proužkem. Končetiny má hnědé. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.

HlasEditovat

 
Zpívající samec (  zpěv)

Vábení zní jako „tüh“. Zpěv, kterým se samci často ozývají za třepotavého letu, má dvě části; první je tvořena cvrčivým „sib–sib–sib–sirrr“, druhá klesajícím „düh–düh–düh“.

RozšířeníEditovat

Hnízdí ve většině Evropy a severozápadní Asii. Areál rozšíření druhu sahá od západní Francie a Irska až po západní okraj Sibiře. Jeho jižní hranice pak prochází jižní Francií, Itálií, Bulharskem a Ukrajinou. Ve střední Evropě se vyskytuje od dubna do září. Je tažný na dlouhou vzdálenost se zimovišti v tropické Africe.

VýskytEditovat

Hnízdí ve vzrostlých stinných listnatých a smíšených lesích, především bučinách,[3] s řídkým nebo žádným keřovým patrem.[4] V severní Evropě obývá i jehličnaté lesy.

Výskyt v ČeskuEditovat

České republice hnízdí na celém území až po nadmořskou výšku 1200 m n. m.[5]

PočetnostEditovat

Evropská populace je odhadována na 6–10 milionů párů,[2] v České republice pak hnízdí v počtu 70–140 tisíc párů.[5] Od 80. let 20. století jeho stavy v celé Evropě mírně klesají.[6]

HnízděníEditovat

 
Mláďata v hnízdě

Pohlavně dospívá v prvním roce života. Ve střední Evropě hnízdí 1× ročně od května do července. Kulovité hnízdo spletené ze stébel trav staví samotná samice dobře skryté na zemi v místech s řídkým nebo žádným podrostem. Na rozdíl od příbuzného budníčka menšího (P. collybita) i většího (P. trochilus) jej zevnitř nevystýlá peřím. V jedné snůšce je 6–7 světlých, černě skvrnitých, 16,0 × 12,5 mm velkých[7] vajec, na kterých sedí 12–14 dnů pouze samice. Mláďata, která krmí oba rodiče, pak hnízdo opouští po 12–13 dnech. Nejvyšší zaznamenaný věk je 10 let a 3 měsíce.[8]

PotravaEditovat

Po potravě pátrá nejčastěji v korunách stromů. Živí se hlavně hmyzem, pavouky a jinými bezobratlými, na podzim požírá také bobule.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-12]
  2. a b Wood Warbler Phylloscopus sibilatrix [Bechstein, 1793] [online]. British Trust for Ornithology [cit. 2011-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. 
  4. Wood Warbler [online]. RSPB [cit. 2011-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. 
  6. WOOD WARBLER [online]. British Trust for Ornithology [cit. 2011-03-13]. Dostupné v archivu. (anglicky) 
  7. DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 9788020009272. S. 196. 
  8. European Longevity Records [online]. European Union for Bird Ringing [cit. 2011-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • BEZZEL, Einhard. Ptáci. Dobřejovice: Rebo Productions CZ, 2003. ISBN 978-80-7234-292-1. 
  • DIERSCHKE, Volker. Ptáci. Praha: Euromedia Group, 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. 
  • BURNIE, David. Ptáci. Překlad Helena Kholová. Praha: Euromedia Group, 2008. ISBN 978-80-242-2235-6. 
  • BAUER, Hans-Günther; BEZZEL, Einhard; FIEDLER, Wolfgang. Das Kompendium der Vögel Mitteleuropas: Alles über Biologie, Gefährdung und Schutz. Band 2: Passeriformes – Sperlingsvögel. Wiesbaden: Aula-Verlag Wiebelsheim, 2005. ISBN 3-89104-648-0. (německy) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat