Dvojzoborožec žlutozobý

druh ptáka rodu Buceros
(přesměrováno z Buceros bicornis)

Dvojzoborožec žlutozobý (Buceros bicornis), známý také pod názvem dvojzoborožec indický, je největší zástupce čeledi zoborožcovitých. Obývá tropické pralesy v Indii, Sumatře, Indonésii a na Malajském poloostrově.

Jak číst taxoboxDvojzoborožec žlutozobý
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádzoborožci (Bucerotiformes)
Čeleďzoborožcovití (Bucerotidae)
Roddvojzoborožec (Buceros)
Binomické jméno
Buceros bicornis
Linné, 1758
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

Dvojzoborožec žlutozobý je velký, 1,2–1,5 m vysoký pták s hmotností kolem 3 kg. Samice je podstatně menší než samec, především má menší zobák s nástavcem a bílou oční duhovku, která se liší od samcovy červené. Nejnápadnějším znakem je masivní žlutočerná helmice a obrovský zobák, který dělá dojem že je velmi masivní a těžký. Přitom je spolu s helmicí stavěn z lehké porézní kostní tkáně, kryté rohovitou krustou. Účel helmice je stále nejasný. Předpokládá se však, že slouží při námluvách. Zobák, helmice, bílá část hlavy a krk bývají často zbarvené jasně žlutě olejnatým sekretem z kostrční žlázy, jímž se pták natírá při čištění peří.

Chování editovat

Tento druh dvojzoborožce obývá patro stromových korun, kde se pohybuje skákáním a poletováváním. Živí se převážně plody, zvláště fíky, ale nepohrdne ani malými savci, ptáky, ještěrkami, hady a hmyzem. Zdržuje se v monogramických párech v rozvolněných dvou- až čtyřicetičlenných skupinách. Při páření se seskupují až do 20členných skupin.

Samice si staví hnízdo vystlané trávou v dutinách velkých a masivních stromů, kde se doslova zazdí svými výkaly a blátem. Nechá přitom v blatnaté přepážce jen malý otvor, kudy jí samec podává čerstvě sehnanou potravu. Během tohoto období je na samce plně závislá. Do hnízda rodí 1-3 vejce, která se inkubují po dobu 30 až 40 dnů. V dutině stromu proběhne i její kompletní každoroční línání.

Kulturní význam editovat

Pro místní domorodé kmeny představuje dvojzoborožec žlutozobý posvátné zvíře, které loví a používají k různým rituálům různé části jeho těla. Krev ptačích mláďat se např. využívá jako konejšivý prostředek pro zesnulé duše.[zdroj⁠?] Jejich pera se využívají na nejrůznější čelenky a jejich lebky a kosti jsou využívány na výrobu různých ozdob. Záchranné programy se již několikrát pokoušely pro záchranu tohoto druhu opatřit domorodým kmenům pera z dvojzoborožců chovaných v zajetí a keramické náhražky pravých helmic.[zdroj⁠?]

Je také státním ptákem Kéraly v Indii a dvojzoborožec jménem William, který zemřel v roce 1920, je symbolem Přírodovědné společnosti Bombay.

Ohrožení editovat

Kvůli masivní ztrátě přirozeného biomu a stále neutuchajícímu lovu v některých oblastech je podle Červeného seznamu ohrožených druhů (IUCN) zařazen do kategorie zranitelných druhů.[2] V CITES nalezneme dvojzoborožce žlutozobého v příloze I.

Chov v zajetí editovat

Chov dvojzoborožce žlutozobého v zajetí je kvůli jeho náročnosti poměrně složitý a na celém světě se v zajetí chová jen několik málo desítek jedinců. V umělých odchovech se krmí převážně ovocem a jinými produkty bohatými na bílkoviny, občas i masem.

V evropských zoo bylo v létě 2019 chováno pouze 36 jedinců, a to v 15 zařízeních.[3]

V Česku chovají dvojzoborožce žlutozobého Zoo Praha a Zoo Zlín. V Zoo Zlín se v roce 2018 podařil český prvoodchov.

Chov v Zoo Praha editovat

Dvojzoborožec žlutozobý, v českých zoo označovaný jako dvojzoborožec indický,[4] je v Zoo Praha chován dlouhodobě, již od roku 1955.[5] Tehdejší pár byl dovezen z indické Kalkaty.[5] současný pár se jmenuje Seeta (samice, příchod do zoo v roce 1989) a Radja (samec, příchod do zoo 1993). Ačkoliv hnízdili, nikdy neodchovali potomky.[6] Ke konci roku 2017 byli chováni dva samci a jedna samice.[4] To samé platilo o rok později.[7] V závěru února 2019 byl na doporučení evropského koordinátoru chovu tohoto druhu přivezen pár ze Zoo Dublin. Cílem je spojit novou samici s jedním ze dvou "pražských" samců ve snaze o úspěšné zahnízdění.[3]

Tento druh je k vidění v dolní části zoo v soustavě voliér mezi expozicí tučňáků a výběhem tapírů jihoamerických, naproti vstupu do expozičního celku Vodní svět a opičí ostrovy.

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Great Hornbill na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2008-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-05. 
  3. a b VAIDL, Antonín. Šance pro dvojzoborožce. Trojský koník. 2019, čís. 2, s. 6. 
  4. a b Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2017
  5. a b Novinky u zvířat. Zoo Praha [online]. [cit. 2018-07-09]. Dostupné online. 
  6. Seeta a Radja – dvojzoborožci indičtí. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-07-09]. [nedostupný zdroj]
  7. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018

Externí odkazy editovat