Otevřít hlavní menu

Brno-Kníničky

část obce Brno v okrese Brno-město

Brno-Kníničky je městská část na severozápadním okraji statutárního města Brna. Je tvořena městskou čtvrtí Kníničky (německy Klein Kinitz), původně samostatnou obcí, která byla k Brnu připojena v roce 1960. Její katastrální území má rozlohu 10,93 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přibližně 1000 obyvatel.

Brno-Kníničky
městská část statutárního města Brna
Městská část Brno-Kníničky • Vlevo 1: Výhled z přírodní rezervace Břenčák • Vlevo 3: Řeka Svratka • Vlevo/vpravo 2: Výhled na Kníničky • Vpravo 1: Junácká louka • Vpravo 3: Památníky obětem I. a II. světové války
Městská část Brno-Kníničky

• Vlevo 1: Výhled z přírodní rezervace Břenčák
• Vlevo 3: Řeka Svratka
• Vlevo/vpravo 2: Výhled na Kníničky
• Vpravo 1: Junácká louka

• Vpravo 3: Památníky obětem I. a II. světové války
Znak městské části Brno-KníničkyVlajka městské části Brno-Kníničky
znakvlajka
Kraj Jihomoravský
Okres Brno-město
Historická země Morava
Základní informace
Rozloha 10,92 km2
Počet obyvatel 1 006 (26. 3. 2011[1])
PSČ 635 00
Zákl. sídelních jednotek 6
Celých částí obce 1
Dílů částí obce 0
Celých katastrálních území 1
Částí katastr. území (ÚTJ) 0
Lokalita
Zeměpisné souřadnice
Adresa úřadu Nová 11
635 00 Brno
info@kninicky.brno.cz
Starosta Martin Žák
Oficiální web: www.kninicky.eu
Brno-Kníničky na mapě

Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Kníničky zařazeno do volebního obvodu číslo 55.

Obsah

CharakteristikaEditovat

Kníničky, ležící u Brněnské přehrady na levém břehu Svratky, si dosud zachovávají vesnický charakter. V posledních letech dochází k rozšiřování zástavby Kníniček severním směrem. Vznikly tak nové ulice Ambrožova, Hluboček a U Luhu, zahrnující typicky rodinnou zástavbu. Zástavba samotných Kníniček se rozkládá při východní hranici městské části pod úpatím Mniší hory. Součástí katastru Kníniček je i část Brněnské přehrady včetně poloviny přehradní hráze. Přibližně dvě třetiny katastru Kníniček pokrývají Podkomorské lesy, rozkládající se západně od kníničské zástavby. Katastrem Kníniček prochází trasa nedokončené exteritoriální dálnice Vídeň - Vratislav a do budoucna se uvažuje i o využití jejího zdejšího úseku pro vybudování plánované kontroverzní dálnice D43.

Historický přehledEditovat

Kníničky vznikly jako vesnice Nové Kníničky ve druhé polovině 30. let 20. století v souvislosti se zatopením původní obce Kníničky Brněnskou přehradou. Později byly přejmenované na Kníničky. 1. ledna 1957 byla na základě rozhodnutí krajského národního výboru k Brnu připojena rozsáhlá oblast v okolí Brněnské přehrady zahrnující vedle většiny katastru nové obce (jenž se nelišil od původního katastru „starých“ Kníniček), také většinu katastru obce Bystrce, malou východní část katastru obce Veverská Bítýška, jihozápadní část katastru obce Rozdrojovice, jižní část katastru obce Moravské Knínice a jižní cíp katastru Chudčic. Toto území pak bylo spravováno jako součást městského obvodu Brno VII. 1. července 1960 pak byla k Brnu připojena i samotná obec, která se stala součástí nově zřízené městské části Bystrc, v rozsahu zhruba odpovídajícím moderním městským částem Brno-Bystrc a Brno-Kníničky. Tato městská část se vnitřně členila na katastrální území Bystrc, Kníničky, Chudčice I, Moravské Knínice I, Rozdrojovice I a Veverská Bítýška I (poslední čtyři výše zmíněná k.ú. byla později zrušena). Současné katastrální hranice získaly Kníničky při radikální katastrální reformě Brna ve druhé polovině 60. let 20. století, přičemž upravený katastr Kníniček zahrnuje většinu původního katastru Kníniček, nepatrnou část původního katastru Bystrce, výše uvedená zrušená katastrální území Moravské Knínice I a Rozdrojovice I, malou část zrušeného k.ú. Veverská Bítýška I a severní část zrušeného k.ú. Chudčice I; pro změnu východní část katastru podél Mnišího potoka (zvaný též Hluboček) byla překatastrována k Bystrci.[2] K 15. červenci 1976[3] byl zrušen místní národní výbor v Bystrci, a Bystrc i Kníničky byly připojeny k městskému obvodu Brno II, v jehož rámci setrvaly až do roku 1990, kdy si občané obou čtvrtí vymohli vytvoření novodobých samosprávných městských částí Brno-Bystrc a Brno-Kníničky.

NázevEditovat

historický vývoj názvu obce:[4]

  • 1436 – Malé Knehyničky
  • 1475 – Malé Knihničky
  • 1538 – Malé Knihniczky
  • 1559 – Malé Knijhniczky
  • 1573 – Malé Knihniczky
  • 1609 – Kynicžky
  • 1611 – Malé Kinitcki
  • 1674 – Klein Künitz
  • 1718 – Klein Künitz
  • 1720 – Maly Kinižky
  • 1728 – Parvo Kinitio
  • 1751 – Klein Kunitz
  • 1846 – Klein Künitz
  • 1872 – Klein Kinitz
  • 1872 – Kyničky
  • 1924 – Kníničky

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Brně-Kníničkách.

Na katastrálním území obce se nachází 10 výklenkových kaplí Křížové cesty z Chudčic k poutnímu místu Tři kříže.

SoučasnostEditovat

Mezi hlavními témata místního diskurzu patří stavba dálnice D43[pozn. 1][5] a projekt nového vstupního areálu do brněnské zoologické zahrady.[6][7][8]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Před rokem 2016 plánována jako rychlostní silnice R43

ReferenceEditovat

  1. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-město [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-01-04]. Dostupné online. 
  2. Kníničský zpravodaj, červen 2008
  3. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 4, č. 10/1976, str. 127
  4. Jméno obce – Kníničky. Knínický zpravodaj. Březen 2017, s. 3. Dostupné online [cit. 2017-05-25]. 
  5. http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/kninicky-trapi-doprava-a-take-r20100925.html Kníničky trápí doprava. A také R43
  6. http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/kninicti-parkoviste-pro-zoo-postavte-jinde20120222.html Kníničtí: Parkoviště pro ZOO postavte jinde
  7. http://www.bystrcnik.cz/?p=17582 Archivováno 19. 7. 2013 na Wayback Machine Kníničky proti vstupu do zoo. Studie nic nezměnila
  8. http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/parkoviste-zoo-dalsi-odpor-mistnich20120220.html Parkoviště zoo: lidé se bojí hluku i špatného vzduchu

LiteraturaEditovat

  • FLODROVÁ, Milena. Brno v proměnách času (Malá zamyšlení). Brno: Šimon Ryšavý, 2008. 179 s. ISBN 80-86137-79-1. Kapitola Statečné Kníničky, s. 127-129. 

Externí odkazyEditovat