Wikipedie

Bretaň

francouzský region

Bretaň (francouzsky Bretagne, bretonsky Breizh, v jazyce gallo Bertaèyn) je historická provincie v západní Francii na stejnojmenném poloostrově a současně jeden z 13 francouzských metropolitních regionů. Jeho rozloha činí 27 208 km² a má 3,1 milionu obyvatel (2008). Je rozčleněn na 4 departementy: Côtes-d'Armor, Finistère, Ille-et-Vilaine a Morbihan. Původně k Bretani patřilo i území dnešního departementu Loire-Atlantique, jehož hlavní město Nantes bylo dříve hlavním městem Bretaně. Jihovýchodní část Bretaně byla oddělena francouzskou vládou mezi lety 1941-46 a znovu v roce 1956, částečně kvůli rivalitě Nantes a Rennes a pro každé z obou měst tak byl vytvořen samostatný region – Rennes se stalo novým hlavním městem regionu Bretagne, Nantes se stalo hlavním městem nového regionu Pays de la Loire. V roce 1980 bylo založeno hnutí Bretagne Réunie, které usiluje o znovupřičlenění Nantes a departementu Loire-Atlantique k regionu Bretaň.

Bretaň
France Cotes d Armor Cote de granit rose 13.jpg
Bretaň – znak
znak
Bretaň – vlajka
vlajka
Geografie
Bretagne historique 2.png
Hlavní město Rennes
Souřadnice 48° s. š., 3° z. d.
Rozloha 27 208 km²
Časové pásmo +1
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 3 318 904 (2017)
Hustota zalidnění 122 obyv./km²
Jazyk francouzština, bretonština
Národnostní složení Francouzi, Bretonci
Náboženství římskokatolické křesťanství, judaismus, islám
Správa regionu
Nadřazený celek FrancieFrancie Francie
Druh celku region
Podřízené celky 4 départementy
- Côtes-d'Armor
- Finistère
- Ille-et-Vilaine
- Morbihan
15 arrondisementů
201 kantonů
1270 obcí
Vznik 1941
Regionální prezident Loïg Chesnais-Girard
Oficiální web www.bretagne.bzh
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Pont-Croix Ruelle

PaleolitEditovat

Přítomnost Homo erectus v Bretani byla potvrzena nálezy nástrojů (sekáčky a sekyrky) v oblasti Quimperu, Tréguennecu a L´Hôpital-Camfroutu. Pozůstatky osídlení Homo neanderthalensis ze středního paleolitu lze nalézt u Bréhatu, na ostrově Jersey a u Mont-Dolu. Sídliště u Amon-ar-Rossu, Kerlouanu a Beg-ar-C´hastelu patřily Homo sapiens.

V lese u Le Méneku je paleolitická hrobka cairn de Kerkado. Postavena byla roku 4700 př. n. l. Jde o nejstarší dochovanou stavbu v Evropě.

MezolitEditovat

V období mezolitu se obyvatelé Bretaně živili sběrem korýšů a mušlí a chovem koz (nálezy v oblasti Téviac). V Téviacu byly nalezeny hroby s bohatou výbavou.

NeolitEditovat

V okolí Carnacu se nachází kamenné řady neolitických dolmenů a menhirů. Největší seskupení se nachází u vesnice Le Ménec. Jde o světový unikát.

Římské obdobíEditovat

Bretaň patřila pod jménem Armorica do římské provincie Lugdunensis. Kolem 5. století se mnoho pořímštěných keltských obyvatel z Británie uchýlilo po příchodu Anglosasů za moře do Armoriky, která začala být zvána Malou Británií a odtud se pak vyvinul dnešní název Bretagne.

StředověkEditovat

Od 10. století vévodství; roku 1166 připadla sňatkem Anglii, roku 1213 kapetovským hrabatům z Dreux. V roce 1379 získali vládu Montfortové, dědička Bretaně Anna z Montfortu nucena po vpádu francouzských vojsk zrušit sňatek z roku 1490 s Maxmiliánem I. Habsburským; její sňatky s Karlem VIII. (1491), s Ludvíkem XII. (1499) a sňatek dcery Claudie s francouzským králem Františkem I. roku 1514 fakticky připojily Bretaň k Francii. V roce 1532 byla vyhlášena trvalá unie Bretaně a francouzské koruny. Po Velké francouzské revoluci byla Bretaň rozdělena do čtyř departementů.

Symboly BretaněEditovat

GeografieEditovat

Geologicky nejstarší území Francie (tvrdé pískovce, granity, přeměněné horniny), skalnaté pobřeží.

OstrovyEditovat

KlimaEditovat

Mírně teplé podnebí oceánského charakteru se silnými západními větry. Charakteristické jsou mírné zimy a relativně chladná léta.

DemografieEditovat

Národnostní složení obyvatelstva (údaje z roku 2004)

Celkem Francouzi Cizinci
Cizinci
celkem 		Alžířané Španělé Italové Portugalci Maročané Tunisané
Côtes-d'Armor 631700 615800 15900 1800 100 100 2300 1700 0
Finistère 996300 966600 29700 1700 600 400 1600 3000 400
Ille-et-Vilaine 1207200 1163000 44200 1900 400 1200 700 7800 700
Morbihan 803600 776500 27100 1300 300 100 1100 2700 300
Bretaň 3638800 3521900 116900 6700 1400 1800 5700 15200 1400

JazykEditovat

 
Dvojjazyčné ukazatele ve městě Quimper (francouzština je nahoře)

V regionu (zejména v západní části země) se ještě mluví místním keltským jazykem - bretonštinou (blízká kornštině).

V poslední době narůstají snahy o oživení místního tradičního románského jazyka gallo (jímž mluví asi 28 000 mluvčích[1]).

Současná francouzská administrativa umožňuje užívání místních jazyků v určitých regionech a obcích, na silničních značkách a jménech měst a obcí současně s francouzskou verzí. Jazyky se také vyučují na školách a mnoho folklórních sdružení se snaží o jejich oživení a posílení.

NáboženstvíEditovat

Bretaň má dlouho tradici keltské a šamanské kultury. Bretaň byla v dějinách tradiční baštou katolické církve, návštěvnost bohoslužeb zde bývala tradičně vyšší než byl národní průměr. Vliv církve v posledních letech klesá.

OsídleníEditovat

Tradiční venkovské osídlení, obyvatelstvo keltského původu. Charakteristické uspořádání pozemků typu bocage (geometricky vyměřené pole, louky obklopené náspy se stromy a keři). Mořské lázně (Saint-Malo, Morlaix, Roscoff, Douarnenez), města a přístavy (Brest, Rennes).

 
Maják des Poulains

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Symbole de la Bretagne na francouzské Wikipedii.

  1. ↑ http://www.insee.fr/fr/insee_regions/bretagne/rfc/docs/Oc92art3.pdf

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Menšinové jazyky:

Externí odkazyEditovat


Autoritní data: GND: 4008220-9 | ISNI: 0000 0001 2151 4156 | LCCN: n81011160 | VIAF: 151203204 | WorldcatID: lccn-n81011160
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bretaň&oldid=18989303“