Brazilka

přírodní památka v Česku

Brazilka je mokřadem (rašelinnou loukou) v Lužických horách, na severu okresu Česká Lípa. Lokalita se nachází jeden kilometr od hory Luž, severně od vsi Dolní Světlá a jižně od obce Waltersdorf (Sasko) na východním úpatí Luže. Od roku 2002 je chráněnou přírodní památkou.[2] Je zde vybudována naučná stezka Obnova mokřadů na Brazilce.[3]

Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Brazilka
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Brazilka s horou Luž v pozadí
Brazilka s horou Luž v pozadí
Základní informace
Vyhlášení 1. srpna 2002
Vyhlásil Správa CHKO Lužické hory
Nadm. výška 540 – 565 m n. m.
Rozloha 8,61 ha[1]
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Česká Lípa
Umístění Dolní Světlá
Souřadnice
Brazilka
Brazilka
Další informace
Kód 2152
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

HistorieEditovat

Název Brazilka pochází od zbořeného hotelu Neubrasilien (po roce 1945 dětské zotavovny) který stál na úpatí Luže. V roce 1986 byla podhorská mokřadní louka vysušena za účelem zemědělské činnosti. Odvodnění bylo provedeno nedokonale, zamokřená místa nedovolovala zemědělské využití, a proto byla oblast ponechána ladem a postupně zarůstala náletovými dřevinami.

V roce 1999 byla společnou prací Správy CHKO Lužické hory, Občanského sdružení přátel Lužických hor z Jablonného v Podještědí, Referátu životního prostředí Zemského úřadu Löbau-Zittau a Spolku pro výzkum životního prostředí Zittau.[4] obnoven původní vzhled a funkce lokality. V rámci znovuzavodnění bylo třeba zpomalit odtok vody z oblasti mj. přehrazením toku Svitávky a vyhloubením malé vodní plochy uprostřed louky. Odstraněny byly nevhodné náletové dřeviny (modříny, borovice) a nově vysazeny byly zejména olše a vrby. Obnova stála asi 800 000 korun a většina prací byla provedena českými firmami.

 
Tabule na horním okraji Brazilky

Přírodní poměryEditovat

Oblast je prameništěm říčky Svitávky. Chráněné území v nadmořské výšce 540–565 metrů ěmří8,61 hektarů.[5] Rašelinná vrstva je v některých místech až 0,6 m silná. Část plochy pokrývá vřesoviště. Rašelinné louky mají zpravidla nižší obsah živin ve vodě a v půdě a nízké pH. Tomu odpovídá i druhová skladba rostlin a živočichů.

Flóra a faunaEditovat

Z rostlin se zde vyskytuje především: rašeliník (Sphagnum sp.), ostřice obecná (Carex nigra), sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), všivec mokřadní (Pedicularis sylvatica), vřes obecný (Calluna vulgaris).

Vzácní zástupci živočichů jsou: zmije obecná (Vipera berus), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis), chřástal polní (Crex crex), sluka lesní (Scolopax rusticola).

PřístupEditovat

Poblíž Březinky vedou po a při státní hranici a hory Luž turistické trasy (zelená, modrá a červená) a také cyklotrasa 3061.[6]

Naučná stezkaEditovat

Zároveň s úpravami lokality byla na jaře roku 1999 vybudována naučná stezka Obnova mokřadů na Brazilce. Okruh stezky o délce 300 metrů je nenáročný, určen pro pěší turisty a má čtyři dvojjazyčné informační tabule. První zastavení je u cesty vedoucí z Dolní Světlé, poslední nedaleko turistického hraničního přechodu Dolní Světlá – Waltersdorf. Tabulí seznamují návštěvníky s česko-německých projektem, s typickou vegetací a faunou mokřadů v prameništi potoka Svitávky a historií nevhodných melioračních zásahů. Poté byl vydán tiskem i barevný český a německý průvodce. Byl k dostání v informačních centrech celé oblasti a v muzeu (již zrušeném v Bredovském letohrádku) Lužických hor u Lemberka.[7][8]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. MODRÝ, Martin; SÝKOROVÁ, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 39. 
  3. HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Turistická část, s. 59. 
  4. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Naučné stezky Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, 2006, 3.vydání. Kapitola Obnova mokřadů na Brazilce, s. 6. 
  5. Brazilka [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-09-02]. Dostupné online. 
  6. Mapa Lužické hory. Praha: Kartografie, 2009. ISBN 978-80-7393-002-8. 
  7. Naučné stezky, s. 6.
  8. Lužické hory, Olympia, s. 59.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat