Bredovský letohrádek

kulturní památka v obci Jablonné v Podještědí

Bredovský letohrádek je zámeček v sousedství zámku Lemberk v okrese Liberec, na katastru vesnice Lvová, která je součástí města Jablonné v Podještědí. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Bredovský letohrádek
Bredovský letohrádek
Bredovský letohrádek
Základní informace
Slohbarokní, klasicistní
ArchitektCaesar Biot
Výstavbamezi roky 1660 a 1680
Přestavba19. století, 20. století
StavebníkKryštof Rudolf Breda
Další majiteléBredové, Gallasové, Clam-Gallasové
Současný majitelČeská republika (organizací oprávněnou hospodařit s majetkem státu je zde Národní památkový ústav)
Poloha
AdresaLvová 2, Jablonné v Podještědí, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Bredovský letohrádek
Bredovský letohrádek
Bredovský letohrádek, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky22151/5-3113 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Areál letohrádku se zahradou získal spolu s nedalekým zámkem Lemberkem s účinností od 1. ledna 2002 status národní kulturní památky.[2] Letohrádek je zároveň i s přilehlou raně barokní zahradou součástí Krajinné památkové zóny Lembersko, vyhlášené v roce 1996.[3]

Historie editovat

 
Bredovský letohrádek

Letohrádek na návrší nedaleko zámku Lemberk nechal postavit Kryštof Rudolf Breda z nizozemské rodiny Bredů v raně barokním slohu někdy mezi roky 1660 a 1680.[1] Erb Kryštofa Rudolfa Bredy z roku 1674 je umístěn nad hlavním vchodem do zahrady. Letohrádek byl součástí zámeckého areálu, s rozsáhlou zahradou a bohatou sochařskou výzdobou. V roce 1726 koupil panství Lemberk od Bredů hrabě Filip Josef Gallas. Po vymření rodu Gallasů přešel majetek dědictvím na nástupnický rod Clam-Gallasů. Počátkem 19. století prošel letohrádek stavební úpravou v klasicistním stylu, tehdy zde však sídlil již jen panský zahradník. Později se zámeček stal sídlem ústřední lesní správy všech clam-gallasovských velkostatků v severních Čechách a v majetku dědiců posledního mužského potomka Františka Clam-Gallase zůstal do roku 1945.

V areálu bývalé barokní zahrady byla v 90. letech 20. století pořádána sochařská sympozia, později se zde konaly koncerty.[4] Do roku 2006 byla v letohrádku expozice Okresního vlastivědného muzea v České Lípě, věnovaná zdejší přírodě. Od 1. 1. 2007 bylo Jablonné v Podještědí spolu s katastry připojených obcí včetně Lvové vyňato z okresu Česká Lípa a připojeno k okresu Liberec.

Přístup editovat

Zámeček s pozůstatky barokní zahrady bývá výjimečně zpřístupněn Národním památkovým ústavem například v rámci tzv. Víkendu otevřených zahrad.[5] [6]Kolem zámečku vede naučná stezka památnou chráněnou alejí 90 starých líp.[7] Od Jablonného přes Markvartice kolem letohrádku k zámku Lemberk vede zeleně značená turistická trasa, od severu k zámku Lemberk směřuje Mezinárodní naučná stezka Lužické a Žitavské hory. Nejbližší železniční zastávka je ve Lvové na trati 086 z Liberce do České Lípy.[8][9]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Památkový katalog: Bredovský letohrádek [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-06-12]. Dostupné online. 
  2. Zámek Lemberk (č. 132/2001, Nařízení vlády č. 132/2001 Sb. ze dne 28. března 2001 o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky) [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. 
  3. MEDKOVÁ, Lucie; WEBER, Martin. Identifikace a interpretace duchovního obsahu komponované krajiny na příkladu krajinné památkové zóny Lembersko. S. 53–61. Acta Pruhoniciana [online]. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice, 2014 [cit. 2022-06-14]. Čís. 108, s. 53–61. PDF. Dostupné online. 
  4. ŘEHÁČEK, Marek. Lužické a Žitavské hory. Liberec: Kalendář Liberecka, 2011. ISBN 978-80-87213-09-4. Kapitola Zámek Lemberk, s. 192. 
  5. SZ Lemberk [online]. Víkend otevřených zahrad 10. - 12. června 2022 [cit. 2022-06-12]. Dostupné online. 
  6. Lemberk v proměnách času [online]. Národní památkový ústav, 2019 [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. Lužické a Žitavské hory, s. 223
  8. Mapa Lužické hory č.14. Praha: Trasa, 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3. 
  9. HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Naučné stezky, s. 58. 

Externí odkazy editovat