Bredovský letohrádek
Bredovský letohrádek je zámeček v sousedství zámku Lemberk v okrese Liberec, na katastru vesnice Lvová, která je součástí města Jablonné v Podještědí. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
| Bredovský letohrádek | |
|---|---|
 Bredovský letohrádek | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní, klasicistní |
| Architekt | Caesar Biot |
| Výstavba | mezi roky 1660 a 1680 |
| Přestavba | 19. století, 20. století |
| Stavebník | Kryštof Rudolf Breda |
| Další majitelé | Bredové, Gallasové, Clam-Gallasové |
| Současný majitel | Česká republika (organizací oprávněnou hospodařit s majetkem státu je zde Národní památkový ústav) |
| Poloha | |
| Adresa | Lvová 2, Jablonné v Podještědí,  Česko |
| Souřadnice | 50°46′31,8″ s. š., 14°47′12,48″ v. d. |
  Bredovský letohrádek Bredovský letohrádek, Česko | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 22151/5-3113 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Areál letohrádku se zahradou získal spolu s nedalekým zámkem Lemberkem s účinností od 1. ledna 2002 status národní kulturní památky.[2] Letohrádek je zároveň i s přilehlou raně barokní zahradou součástí Krajinné památkové zóny Lembersko, vyhlášené v roce 1996.[3]
Historie editovat
Letohrádek na návrší nedaleko zámku Lemberk nechal postavit Kryštof Rudolf Breda z nizozemské rodiny Bredů v raně barokním slohu někdy mezi roky 1660 a 1680.[1] Erb Kryštofa Rudolfa Bredy z roku 1674 je umístěn nad hlavním vchodem do zahrady. Letohrádek byl součástí zámeckého areálu, s rozsáhlou zahradou a bohatou sochařskou výzdobou. V roce 1726 koupil panství Lemberk od Bredů hrabě Filip Josef Gallas. Po vymření rodu Gallasů přešel majetek dědictvím na nástupnický rod Clam-Gallasů. Počátkem 19. století prošel letohrádek stavební úpravou v klasicistním stylu, tehdy zde však sídlil již jen panský zahradník. Později se zámeček stal sídlem ústřední lesní správy všech clam-gallasovských velkostatků v severních Čechách a v majetku dědiců posledního mužského potomka Františka Clam-Gallase zůstal do roku 1945.
V areálu bývalé barokní zahrady byla v 90. letech 20. století pořádána sochařská sympozia, později se zde konaly koncerty.[4] Do roku 2006 byla v letohrádku expozice Okresního vlastivědného muzea v České Lípě, věnovaná zdejší přírodě. Od 1. 1. 2007 bylo Jablonné v Podještědí spolu s katastry připojených obcí včetně Lvové vyňato z okresu Česká Lípa a připojeno k okresu Liberec.
Přístup editovat
Zámeček s pozůstatky barokní zahrady bývá výjimečně zpřístupněn Národním památkovým ústavem například v rámci tzv. Víkendu otevřených zahrad.[5] [6]Kolem zámečku vede naučná stezka památnou chráněnou alejí 90 starých líp.[7] Od Jablonného přes Markvartice kolem letohrádku k zámku Lemberk vede zeleně značená turistická trasa, od severu k zámku Lemberk směřuje Mezinárodní naučná stezka Lužické a Žitavské hory. Nejbližší železniční zastávka je ve Lvové na trati 086 z Liberce do České Lípy.[8][9]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Památkový katalog: Bredovský letohrádek [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-06-12]. Dostupné online.
- ↑ Zámek Lemberk (č. 132/2001, Nařízení vlády č. 132/2001 Sb. ze dne 28. března 2001 o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky) [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-06-14]. Dostupné online.
- ↑ MEDKOVÁ, Lucie; WEBER, Martin. Identifikace a interpretace duchovního obsahu komponované krajiny na příkladu krajinné památkové zóny Lembersko. S. 53–61. Acta Pruhoniciana [online]. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice, 2014 [cit. 2022-06-14]. Čís. 108, s. 53–61. PDF. Dostupné online.
- ↑ ŘEHÁČEK, Marek. Lužické a Žitavské hory. Liberec: Kalendář Liberecka, 2011. ISBN 978-80-87213-09-4. Kapitola Zámek Lemberk, s. 192.
- ↑ SZ Lemberk [online]. Víkend otevřených zahrad 10. - 12. června 2022 [cit. 2022-06-12]. Dostupné online.
- ↑ Lemberk v proměnách času [online]. Národní památkový ústav, 2019 [cit. 2022-06-14]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Lužické a Žitavské hory, s. 223
- ↑ Mapa Lužické hory č.14. Praha: Trasa, 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3.
- ↑ HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Naučné stezky, s. 58.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bredovský letohrádek na Wikimedia Commons
