Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě

muzeum v Česku

Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě je příspěvkovou organizací Libereckého kraje. Muzeum je od roku 1960 umístěno v areálu někdejšího Augustiniánského kláštera, který je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Má pobočky v České Lípě (pobočka Šatlava), Doksech a Kravařích. Základem expozice byly sbírky dříve existujících muzeí ve městě. Muzeum je velmi důležitým článkem kulturního života ve městě a spoluvydavatelem různých vlastivědných publikací.

Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě
Vstup do nynějšího muzea v areálu kláštera Vlastivědné muzeum a galerie v někdejším augustiniánském klášteře v České Lípě
Vstup do nynějšího muzea v areálu kláštera Vlastivědné muzeum a galerie v někdejším augustiniánském klášteře v České Lípě
Logo
Údaje o muzeu
StátČeskoČesko Česko
MěstoČeská Lípa
ZakladatelExcursions Club
Založeno2. polovina 19. stol.
Zaměřenívlastivědné
Původní účel budovyklášter
Zeměpisné souřadnice
Map
Webové stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Začátky muzea editovat

 
Vlastivědné muzeum a galerie v někdejším augustiniánském klášteře v České Lípě
 
Wedrichovo muzeum v roce 1909
 
Dříve bylo muzeum v Červeném domě

Počátky se datují do druhé poloviny 19. století a jsou spojeny s muzejním spolkem Excursions Club, který vznikl roku 1877 a byl úředně zaregistrován v roce 1878. V květnu 1883 byly sbírky od 216 dobrovolných dárců uskladněny v jedné z místností gymnázia proti klášteru. Po roce 1899 byly odstěhovány do dvou uvolněných místností na radnici a 18. listopadu 1900 byla muzeum na radnici zpřístupněno veřejnosti. Po úspěšné živnostenské výstavě v České Lípě roku 1890 se Excursions Club rozhodl založit ve městě řádné muzeum a jemu své sbírky věnovat. Z jeho iniciativy byl 18. října 1900 svolán českolipský muzejní spolek, když návrh stanov úřady schválily již v červnu 1900.[2]

O čtyři roky později místní sběratel a továrník Heinrich Wedrich (1835-1904) věnoval krátce před svou smrtí městu budovu hostince Údolí Josafat (zbořena 1982) i se svou hodnotnou, velkou soukromou sbírkou. Upravená budova bylo označena Heinrich Wedrich`sche Sammlungen und Bibliothek (Sbírky a knihovna Heinricha Wedricha). Sbírky byly vedeny jako součást městského muzea. Prostory Wedrichova muzea, i na radnici byly nevyhovující, nebyla však vůle ani peníze situaci muzea po dvacet let vyřešit. Až v roce 1933 město zřídilo muzeum v prostorách letohrádku Červený důmhradu Lipý.[3] Za války byla činnost muzea pozastavena a v roce 1945 německé muzeum zaniklo i formálně.[4][5]

Český muzejní spolek editovat

Z iniciativy školního inspektora Josefa Maštálka vznikl 21. března 1928 Český muzejní spolek na půdě Národní jednoty severočeské. Základem, podnětem ke vzniku byla sbírka přemístěná z ukončené Hraničářské výstavy českého severu konané v Mladé Boleslavi v létě 1927, zprvu umístěná v nové budově školy v Novém Boru. Spolek začal vydávat časopis Bezděz. V roce 1932 byly české sbírky přestěhovány do České Lípy do ředitelského bytu české Tyršovy školy. V letech 19361938 byly expozice umístěny na zámku v Zákupech, odkud byly převezeny díky Maštálkovi před záborem pohraničí do zámku v Bělé pod Bezdězem.[6]

Po roce 1945 editovat

Po válce bylo v České Lípě utvořeno Krajské muzeum (stanovy schváleny roku 1947), kde se shromažďovaly i konfiskáty a jeho součástí se staly exponáty v Červeném domě vč. sbírky Wedricha. Správcem sbírek byl jmenován Bohumil Kinský. Sbírky z Bělé pod Bezdězem byly přivezeny zpět do České Lípy v roce 1947. Sbírkový fond byl umístěn ve velkém sále Wedrichova muzea a probíhala neustále jednání o nalezení nového, důstojného místa. V roce 1949 získalo muzeum nový název - Krajinské vlastivědné muzeum v České Lípě.

V listopadu 1951 byla otevřena přírodovědná výstava v budově Wedrichova muzea a souběžně uměleckohistorická v Červeném domě. Ambit kláštera byl místem veřejnosti zpřístupněnému depozitáři z církevních svozů v expozici výtvarného umění a církevních památek.[7]

Po válce také obnovil na několik let svou činnost muzejní spolek s pozměněným názvem - Muzejní spolek pro kraj českolipský.[8], vydal i několik čísel časopisu Bezděz. Kolem roku 1951 spolek přestal pracovat[9] a na dlouhá léta přestal být vydáván i Bezděz.

V roce 1952 došlo k přejmenování instituce na Okresní vlastivědné muzeum ve správě města[10] a byl ustaven jeho ředitelem Břetislav Vojtíšek. On zprvu roztřídil materiály, oddělil expozice od depozit. Za první stálou expozici vytvořenou v roce 1954 získal ocenění ministra kultury. Jeho manželka Marie Vojtíšková byla od roku 1952 první ředitelkou Okresního archivu a společným úsilím obou manželů obě instituce získaly v roce 1960 nové prostory v bývalém augustiniánském klášteře místo zde fungující učňovské školy. Nejprve zde byla provedena rekonstrukce objektu, pak došlo k nastěhování Okresního archivu a až roku 1964 se přestěhovaly sbírky muzea. Část objektu Červeného domu uvolněného muzeem převzala Kulturní správa ONV. V roce 1965 byla v ambitu kláštera výstava V rytmu dějin, věnovaná období po roce 1945. Roku 1985 místo dosavadního ředitele Jaroslava Janovského nastoupil Petr Svoboda, jehož zásluhou byly v letech 1986 - 1991 provedeny rozsáhlé rekonstrukce klášterních prostor. Muzeum jako instituce se nastěhovalo do bývalého kláštera v dubnu roku 1968. Téhož roku se podařilo vybudovat výstavu Osmnáctá chasa v boji proti Deutschböhmen, na níž pomáhali i členové nově založeného Klubu přátel muzea.[11]

 
Muzeum zezadu od zahrady

Od roku 1969 byly budovány první stálé expozice. Protože společné prostory v klášterních budovách přestaly dostačovat, muzeum s archivem získaly po roce 1970 společně jako depozitář zámeček v 16 km vzdálených Stvolínkách. Muzeum navíc získalo vojskem poškozený zámek ve Stráži pod Ralskem. Marně se pokoušeli Vojtíškovi získat pro potřeby obou institucí a zachránit zámek v Mimoni, byl zbořen.[12]

Státní okresní archiv Česká Lípa se odstěhoval do své nové budovy v ulici Na Střelnici až roku 1998[13]

Okresní dům osvěty editovat

V roce 1953 byl založen v České Lípě Okresní dům osvěty, v jehož zájmových kroužcích se již v následujícím roce zapojilo 400 lidí. Vedl jej Josef Poláček (*1925), který s pomocí ředitele muzea Břetislava Vojtíška (*1928), ředitelkou archivu Marií Vojtíškovou (1928-2012) a profesorem Jaroslavem Panáčkem konali přednášky a psali články o historii města.[14] Některé z kroužků (přírodovědný, vlastivědný, numismatický, muzejní) byly napojeny na muzeum a také s ním spolupracovaly. Vlastivědný s muzejním poté splynuly. Okresní dům osvěty a muzeum díky vydatné podpoře města vydávaly publikace o historii města, např. Z kroniky revolučního dělnického hnutí v České Lípě. Poplatné době, ale přece jen hodnotné zachycením některých historických událostí. Krátkodobé expozice byly vystaveny i mimo muzejní objekty, např. v městském kině byla v roce 1958 výstavka Již nikdy Mnichov[7]

Klub přátel muzea editovat

 
Akce se dělají v Loretě u muzea

V roce 1967 byl založen Klub přátel muzea, který měl v roce 1970 zhruba 80 členů. Po normalizaci byla činnost klubu omezena, k oživení došlo až v roce 1979, k plné obnově v roce 1986. Popud k tomu dalo roku 1986 Ministerstvo kultury ČSR vydáním příslušné směrnice Zásady zájmové činnosti v oblasti muzeí a galerií. Klub pořádal přednášky, zájezdy. V roce 1991 vznikl Vlastivědný spolek Českolipska a v roce 1997 byly oba spolky, v nichž byli téměř titíž lidé, spojeny.[15]

Publikační činnost editovat

Po roce 1960 začalo muzeum vydávat další drobné vlastivědné publikace, mapující historii města. Po roce 1990 je muzeum spoluvydavatelem obnoveného sborníku Bezděz, jehož redakce sídlí v budově Okresního archivu. Třetím spoluvydavatelem je Vlastivědný spolek Českolipska. Ve spolku i redakční radě jsou mj. i pracovníci muzea a archivu (vč. obou ředitelů institucí).[16]

Muzeum dnes editovat

Hlavní část instituce sídlí v areálu někdejšího augustiniánského kláštera z roku 1707, postaveného ve středu města na nynější adrese nám. Osvobození 297, 47034 Česká Lípa. Pobočky má tři: v Doksech, Kravařích a od 22. února 2011 také v někdejší šatlavě v České Lípě (Vězeňská ulice).[17] Hlavní areál je tvořen budovami někdejší školy, ambitem, klášterní zahradou, kostelem. Muzeum pečuje o půl milionu předmětů, z nichž 5 400 je umístěno ve stálých expozicích přístupných veřejnosti. Všechny muzeem využívané objekty i řada soch na zahradě jsou evidované v seznamu kulturních památek. Sochy i zeleň na zahradě trpí vandalismem.[18] V roce 2014 byly prováděny opravy střechy.

 
Práce na opravě střechy v srpnu 2014

Muzeum i jeho pobočky jsou členy Asociace muzeí a galerií České republiky.

Expozice v hlavní budově editovat

Zatímco příležitostné expozice jsou umístěny v klášterním ambitu, stálé v hlavní budově. Nejstarší byla v roce 1969 přírodovědná, později přibývaly další (historická 1972, exotických zvířat, mineralogie, kovářství, Svět hmyzu). Je zde tzv. přestěhovaná světnička z chalupy herce Vladimíra Menšíka, kterou míval v Horní Polici. Celý areál kláštera muzeum ve své správě nemá, funkční kostel a k zahradám přistavěný KD Crystal mu nepatří.

Výstavy a jiné aktivity editovat

V ambitu jsou pořádány nejen příležitostné výstavky, ale je využíván i na jiné akce pro veřejnost, např. vánoční trhy.[19]

V roce 2013 byla v ambitu velká výstava pod názvem Adepti cechu Hubertova - Tradice a současnost myslivosti. Svým rozsahem byla jednou z největších akcí muzea, exponáty byly zapůjčeny z řady míst v Česku, Sasku i od soukromých sběratelů.[20][21] V roce 2018 byla v ambitu muzeu uspořádána rozsáhlá výstava s řadou doprovodných akcí ke stému výročí vzniku Československé republiky.[22]

Pobočky editovat

Pobočka v Doksech editovat

 
Památník K. H. Máchy v Doksech

Památník Karla Hynka Máchy je pobočkou muzea v DoksechMáchova jezera. Je věnován odkazu básníka Karla Hynka Máchy a později zde byla instalována další expozice Rybářství a rybníkářství na Českolipsku.

Vísecká rychta editovat

 
Vísecká rychta při masopustu

Vísecká rychta je pobočkou muzea v obci Kravaře umístěnou ve velkém stavení bývalé rychty. Je zde expozice lidového bydlení zdejšího kraje.

Šatlava editovat

Pobočka Šatlava v České Lípě byla po rekonstrukci historického objektu otevřena v únoru 2011. Expozice je věnována zejména archeologickým výzkumům Českolipska a do podkrovních prostor budovy se přestěhovalo archeologické pracoviště z hlavního muzea.[23]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-12-08]. Identifikátor záznamu 134300 : Klášter augustiniánský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ČELKO, Vojtěch. Podíl spolku Excursion Club. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 1999, roč. 8, s. 140. ISSN 1211-9172. 
  3. SMEJKAL, Ladislav. Stoleté jubileum českolipského muzea. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1999, roč. 8, s. 7. ISSN 1211-9172. 
  4. SYKÁČKOVÁ, Olga. Český muzejní spolek v České Lípě. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1990, s. 41. ISSN 80-7065-071-20. 
  5. SMEJKAL, Ladislav. Padesát let výstav. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2009, čís. 18, s. 251. ISSN 1211-9172. 
  6. Zdenka Schovánková. Retro. Véčko. 2003, roč. II, čís. 3, s. 94. ISSN 1213-7375. 
  7. a b Bezděz 2009, str. 251
  8. SMEJKAL, Ladislav. Českolipské muzeum. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1990, s. 64. 
  9. SMEJKAL, Ladislav; SOVADINA, Miloslav. Stopami vlastivědy. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2007, čís. 16, s. 192. ISSN 1211-9172. 
  10. Bezděz 1999, str. 8
  11. Bezděz 2009, str. 256
  12. SOVADINA, Miloslav. Život zasvěcený historii. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1998, roč. 7, s. 8. ISSN 1211-9172. 
  13. BLAŽKOVÁ, Jana. Bezděz 2000. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2000. ISBN 80-86319-00-8. Kapitola Státní okresní archiv Česká Lípa, s. 475. 
  14. Bezděz 2009, str. 254
  15. Bezděz 2007, str. 206
  16. PANÁČEK, Jaroslav. Editoral. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2009, čís. 18, s. 3. ISSN 1211-9172. 
  17. Nové archeologické muzeum Šatlava. i-noviny.cz [online]. 2011-02-21 [cit. 2011-02-21]. Článek v i-novinách Dostupné online. 
  18. redakce. V parku českolipského muzea řádili vandalové. Českolipský deník [online]. 2014-07-03 [cit. 2014-07-03]. Dostupné online. 
  19. redakce. FOTOGALERIE: V muzeu vypukly vánoční trhy. Potrvají do neděle. Českolipský deník [online]. 2012-12-05 [cit. 2012-12-06]. Dostupné online. 
  20. kul. Českolipské muzeum obsadí adepti cechu Hubertova. Měsíčník Liberecký kraj. Březen 2013, s. 5. 
  21. Tomáš Cidlina. V muzeu probíhá Týden myslivosti. i-noviny.cz [online]. 2013-06-18 [cit. 2013-06-19]. Dostupné online. 
  22. 100 let [online]. Česká Lípa: Vlastivědné muzeum [cit. 2018-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-21. 
  23. Archeologické muzeum Českolipska. Českolipský deník [online]. 2011-02-22 [cit. 2011-02-22]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • Skládací leták Vlastivědné muzeum a galérie v České Lípě vydaný muzeem v roce 2010

Související články editovat

Externí odkazy editovat