Otevřít hlavní menu

Bražec je zaniklá tvrzstejnojmenné obceokrese Karlovy Vary. Stávala na návrší nad zaniklou vesnicí Kostelní Hůrka (německy Am Berg) na kótě s nadmořskou výškou 793 metrů. Dochovalo se po ní tvrziště, které je od roku 1964 chráněno jako kulturní památka.[1] V sousedství tvrze stával také zaniklý kostel svatého Bartoloměje.[2]

Bražec
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Výstavba 1. polovina 13. století
Zánik 1. polovina 15. století
Poloha
Adresa severně od obce (kóta 793 m), Bražec, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Bražec
Bražec
Další informace
Rejstříkové číslo památky 30611/4-922 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Podle výsledků archeologického výzkumu provedeného v letech 1986–1989 vznikla bražecká tvrz v první polovině třináctého století.[3] Nejstarším známým majitelem byl zřejmě zeman Beneda z Bražce uvedený jako svědek na listině z roku 1289. První písemná zmínka o tvrzi pochází až z roku 1316.[4] V roce 1410 Bražec patřil Janu Svinovcovi ze Svinavy a od něj přešel na jeho potomky. Archeologické stopy dokládají, že někdy v první polovině patnáctého století tvrz vyhořela a zanikla.[3]

Na konci patnáctého století byl majitelem Jindřich III. z Plavna, v roce 1510 panství koupil Jiří Plick z Plickensteina a později je zdědili Zedtwitzové. Od nich panství zahrnující tvrz, dvůr a vsi Bražec a Javornou koupila Anna Karolina Colonna, rozená Šliková, a připojila je k panství hradu Andělská Hora. V roce 1622 bylo Černíny z Chudenic panství převedeno k zámku Stružná.[3]

Stavební podobaEditovat

Dochované tvrziště má elipsovitý půdorys s delší osou dlouhou 35 metrů. Na povrchu se zachoval pouze val a příkop, ale archeologické sondy odkryly 170 centimetrů širokou hradbu provázanou s čtverhrannou věží o rozměrech 5,5 × 5,5 metrů. Její zdi byly silné 120 centimetrů. Byly odkryty také pozůstatky stavby z mladší stavební fáze.[3]

Ve stavbě tvrze bylo významným stavebním materiálem dřevo.[3] Na základě datace archeologických nálezů lze bražecké tvrziště považovat za pozůstatky malého hradu nebo jedné z nejstarších tvrzí v Čechách.[5]

PřístupEditovat

Tvrziště se nachází na volně přístupném návrší v těsné blízkosti hranice Vojenského újezdu Hradiště. U Bražce odbočuje ze silnice, po které je vedena cyklotrasa č. 2249, polní cesta. Po ní lze dojít k východnímu úpatí kopce se zbytky tvrze.[6]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-12-25]. Identifikátor záznamu 142067 : Tvrz – tvrziště, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. VYČICHLO, Jaroslav. Bražec – kostel sv. Bartoloměje [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2016-12-25]. Dostupné online. 
  3. a b c d e HEREIT, Petr. Dějiny nejstaršího osídlení Doupovska. In: Sborník Západočeského muzea v Plzni XV. Plzeň: Západočeské muzeum v Plzni, 2000. ISBN 80-7247-018-3. ISSN 0862-3597. Kapitola Vojenský újezd a ochrana historického dědictví, s. 125.
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Bražec – tvrz, s. 39. 
  5. DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Západní Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2005. 322 s. ISBN 80-86781-06-2. 
  6. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-12-25]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Loketsko a Plzeňsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze okolo Bochova, s. 39. 

Externí odkazyEditovat