Bohumil Bondy
Bohumil Bondy, též Gottlieb Bondy, nebo Gottlieb Lazar Bondy (15. listopadu 1832 Praha[1] – 15. března 1907 Praha[2][3][4]), uváděný i jako Bohumil Lazar Bondy,[5] byl rakouský a český podnikatel a politik židovského původu a české národnosti, na konci 19. století poslanec Českého zemského sněmu.
Bohumil Bondy | |
---|---|
Bohumil Bondy r. 1882 (kreslil Jan Vilímek) | |
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1883 – 1895 | |
Volební obvod | Praha, Staré Město (1883–1889) Praha (1889–1895) |
Stranická příslušnost | |
Členství | Národní str. (staročeši) |
Narození | 15. listopadu 1832 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 15. března 1907 (ve věku 74 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Nový židovský hřbitov na Olšanech |
Děti | Leon Bondy |
Commons | Bohumil Bondy |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
editovatPocházel z pražské, původně německé židovské rodiny, narodil se jako třetí ze čtyř dětí Lazara Gabriela Bondyho (* 1800) a jeho ženy Judith, rozené Reachové (* 1799). Měl starší bratry Emanuela Salamona a Franze a mladší sestru Rosalii.[6][7] Veřejně a politicky se angažoval v českožidovském hnutí (proud uvnitř židovské komunity, který prosazoval identifikaci židů s českým národním hnutím). Roku 1859 převzal po otci Lazarovi Bondym železářský velkoobchod, který dále rozvinul v železářskou a hutní továrnu, kterou po něm převzal a ještě rozšířil syn Leon. Bohumilův vzdálený příbuzný Filip Bondy byl první pražský rabín, hlásící se k českému živlu.
Firma
editovatFirma a její sklady byly od roku 1869 budovány v novém komplexu staveb čp. 392/VII v Holešovicích – Bubnech, v přímé návaznosti na železniční nádraží. Továrna vyráběla kované části strojů, hřídele, traverzy, háky na jeřáby, strojní díly, pohonné mechanismy, vagónové háky, telegrafní dráty, taženou tyčovinu, ploty, nýty a elektricky svařované řetězy. Podnik vyvážel i do zahraničí, zejména do Bosny. Roku 1886 Bohumil předal vedení továrny synovi Leonovi.
Rodina
editovatV roce 1857 se ve Vídni oženil s pražskou rodačkou Simonettou Wienerovou, s níž měl syny Ottu a Leona.[8] V letech 1869 až 1874 rodina bydlela v novoměstském domě Na Poříčí čp. 1050/II, vlastnila i přilehlé, později Leonem přestavěné domy. Roku 1874 se přestěhovala do domu U černé růže čp. 853/II,[9] v němž pro ni Josef Fanta navrhl adaptaci interiérů v novorenesančním stylu.
Podpora průmyslu, řemesel a umění
editovatBondy byl dlouholetým členem a v letech 1884–1888 i prezidentem pražské Obchodní a živnostenské komory, kde se podílel na posilování českého elementu, který nakonec v komoře převážil. Organizačně a finančně se podílel na vzniku Uměleckoprůmyslového musea v Praze, kterému také věnoval množství uměleckých předmětů ze své sbírky.[10] Sbíral převážně kovolitecké a jiné uměleckořemeslné výrobky, jádro sbírky zdědili jeho synové, ve sbírání pokračoval syn Léon.
Patřil k organizátorům Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891 (roku 1887 navrhl konání výstavy a ustavil komisi pro stavbu stálé výstavní budovy v Praze).[3][11]
Politika
editovatV 80. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. V zemských volbách v roce 1883 byl zvolen v městské kurii (volební obvod Praha-Staré Město) do Českého zemského sněmu.[12] Mandát obhájil za týž obvod v řádných zemských volbách v roce 1889, nyní za kurii obchodních a živnostenských komor (obvod Praha).[13] Patřil k Národní straně (staročeské).[14]
Zabýval se též bádáním o dějinách Židů v českých zemích. Ve spolupráci s archivářem Františkem Dvorským vydal knihu archivních pramenů K historii Židů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 906-1620.[15][3]
Úmrtí a hrob
editovatZemřel v březnu 1907 v Praze[4] a byl zde pohřben v nové rodinné hrobce na Novém židovském hřbitově, jejíž architektonický návrh vytvořil architekt Josef Fanta. Firmu převzali jeho synové Otto a Leon. Roku 1918 ji sloučili s dalšími průmyslovými podniky do železářské akciové společnosti Ferra.[11]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2017-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-23.
- ↑ Národní archiv, Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích, matrika zemřelých v Praze 1907, inv. č. 2803, s. 151
- ↑ a b c BONDY Bohumil (15. 11. 1832 Praha, + 15. 3. 1907) – český průmyslník [online]. libri.cz [cit. 2013-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27.
- ↑ a b Bohumil Bondy. Národní listy. Březen 1907, roč. 47, čís. 75, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Db. Bohumil Karel Bondy. Světozor. Březen 1882, roč. 16, čís. 40, s. 478. Dostupné online.
- ↑ [1] Archiv hl. m. Prahy, Pobytová přihláška rodiny
- ↑ Národní archiv ČR, Policejní přihláška rodiny
- ↑ Pobytová přihláška rodiny u pražského magistrátu
- ↑ Pobytová přihláška rodiny u pražského policejního ředitelství
- ↑ Dana Stehlíková, Kabinety umění a kuriozit, šest století sběratelství uměleckého řemesla, katalog výstavy ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea, Správa Pražského hradu Praha 1995
- ↑ a b Bohumil Bondy: Iron Man z Holešovic [online]. e15.cz [cit. 2013-09-25]. Dostupné v archivu.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/003schuz/s003001.htm
- ↑ Národní listy 10. 7. 1889, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=0&id=7307773&picp=&idpi=11407096
- ↑ NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online.
- ↑ dostupné online
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohumil Bondy na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohumil Bondy
- Nekrolog v deníku Národní listy
- Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), Bondy, Gottlieb Lazar *1832