Otevřít hlavní menu

František Dvorský

český vědecký spisovatel
O slovenském a československém poúnorovém politikovi za KSS pojednává článek František Dvorský (politik).

František Dvorský (25. září 1846, Strážnice[1]3. listopadu 1917, Brno[2]) byl moravský středoškolský profesor, přírodovědec a vlastivědný pracovník.

PhDr. František Dvorský
PhDr. František Dvorský
PhDr. František Dvorský
Narození 25. září 1846
Strážnice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 3. listopadu 1917 (ve věku 71 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Národnost Češi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

BiografieEditovat

V mládí František Dvorský studoval na gymnáziích ve Strážnici, Kroměříži a Litomyšli. Dva roky pak byl zapsaný jako privatista (externí student) na teologické fakultě v Olomouci, odkud přešel na filozofickou fakultu vídeňské univerzity.[3] Na vídeňské univerzitě působil ve spolku českých akademiků Morava.[4]

Jako učitel poté působil v několika školách na Moravě (mezi lety 1864 a 1867), následně pak působil jako vychovatel v Bílkově ústavu, po roce 1870 pak suploval na gymnáziu v Uherském Hradišti a v roce 1871 pak začal učit na gymnáziu v Uničově.

Dne 27. září 1873 se v Boskovicích oženil s Kateřinou Luňáčkovou (*1851–1852)[5]

V roce 1875 pak přešel na dvojjazyčné státní gymnázium v Třebíči.

V roce 1886 pak František Dvorský přešel do Brna, kde začal učit na 2. českém státním gymnáziu, od roku 1895 pak byl členem muzejní sekce Moravského hospodářského spolku a v roce 1896 se stal konzervátorem mineralogické sbírky Františkova muzea (pozdější Moravské zemské muzeum). Roku 1898 se začal starat také o prehistorické sbírky v témže muzeu.[4]

Zemřel v Brně, jako příčina úmrtí byla udána stařecká slabost (Altersschwäche).[2]

DíloEditovat

V Třebíči se František Dvorský začal věnovat mineralogii, setkal se s hospodářským radou třebíčského velkostatku A. Hanischem, kdy společně podnikali výzkumné mineralogické cesty po okolí Třebíče. Ve spolupráci s vídeňským geologem Franzem Eduardem Suessem zmapovali geologické podloží západní Moravy. Nedaleko Kožichovic nalezl tzv. zelené sklo, po posouzení bylo zjištěno, že je to tzv. moldavit (vltavín). Později sepsal o původu moldavitů několik prací.[4]

Od roku 1897 začal působit jako redaktor Vlastivědy moravské.[6] Je autorem knih Třebický okres a Náměšťský okres.[7] V roce 1899 odešel do důchodu.[4]

Jako přírodovědec se zajímal zejména o mineralogii. Na Moravě bylo jeho zásluhou objeveno několik nových nalezišť nerostů. Později působil ve Františkově muzeu v Brně. Dnes jeho sbírky spravuje Moravské zemské muzeum.[6] U Rokytnice nad Rokytnou pod zámkem Sádek založil grafitový důl.[3]

Knižní vydáníEditovat

  • O vltavínech moravských (Nový příspěvek k řešení otázky vltavínů; nákladem vlastním, kol. r. 1900)
  • Vlastivěda moravská. I, Země a lid. Díl 1, Přírodní poměry Moravy (V Brně, Nákladem Musejního spolku, 1897)[p 1]
  • Vlastivěda moravská. I, Země a lid. Díl III všeobecné části, Dějiny Moravy od nejstarších dob až do r. 1848 (V Brně, nákladem Musejního spolku, 1899-1914)
  • Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II [i.e. IV] místopisu, Jihlavský kraj. Čís. 66, Třebický okres (V Brně, Musejní spolek, 1906)
  • O starožitném panském rodě Benešoviců. Čásť I, O Benešovicích - vyjímaje rod pánů z Kravař (V Brně, Musejní spolek, 1907)
  • Vlastivěda moravská. II., Místopis Moravy. Díl VI. Místopisu, Znojemský kraj. Čís. 45., Náměšťský okres (V Brně, nákladem Musejního spolku v Brně, 1908)
  • O starožitném panském rodě Benešoviců. Čásť II, O rodě pánů z Kravař (V Brně, Musejní spolek, 1910)
  • Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II místopisu, Hradištský kraj. Čís. 59, Strážnický okres (V Brně, Musejní spolek, 1914)
  • Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl VI místopisu, Znojemský kraj. Čís. 42, Hrotovský okres (V Brně, Musejní spolek, 1916)

Posmrtná vydáníEditovat

  • Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl VI. místopisu, Znojemský kraj. Čís. 45, Náměšťský okres (Brno, GARN, 2008)
  • Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II. místopisu, Jihlavský kraj. Čís. 66, Třebický okres (Brno, GARN, 2008)
  • Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl VI. místopisu, Znojemský kraj. Hrotovský okres (Brno, GARN, 2008)

Posmrtné poctyEditovat

Jméno Františka Dvorského nese několik ulic moravských měst: Brna-Štýřic,[8] Třebíče-Boroviny[9] a Strážnice.[10][11]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Některé části Vlastivědy moravské napsali jiní autoři, František Dvorský byl z velké části jejich odpovědným redaktorem.

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b Jubileum. Moravská Orlice. 25.9.1916, roč. 54, čís. 218, s. 3. Dostupné online [cit. 2016-09-25]. ISSN 1803-117X. (česky) 
  4. a b c d VLAŠIMSKÝ, Pavel. DVORSKÝ František 25.9.1846-3.11.1917 [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2019-06-22]. Dostupné online. 
  5. Matrika oddaných, Boskovice, 1870-1912, snímek 30
  6. a b BAZALOVÁ, Eva. Kalendárium osobností Třebíčska 2002 [online]. Třebíč: Městská knihovna v Třebíči, rev. 2002-06-21 [cit. 2009-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-07. 
  7. VÝZNAMNÍ PŘÍRODOVĚDCI TŘEBÍČSKA [online]. Třebíč: Město Třebíč [cit. 2019-06-08]. Dostupné online. 
  8. FLODROVÁ, Milena. Brněnské ulice a vývoj jejich názvů od 13. století po dnešek [online]. Brno: Magistrát města Brna [cit. 2009-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-25. 
  9. Aplikace „Původ ulic“ na GISu města Třebíče
  10. Číselník ulic města Strážnice
  11. Osobnosti města Strážnice. www.straznice-mesto.cz [online]. [cit. 2009-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-25. 

LiteraturaEditovat

  • KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9. 

Externí odkazyEditovat