Leon Bondy

rakouský a český podnikatel

Leon Bondy, též Leon Gottlieb Bondy (26. července 1860 Praha[1]12. listopadu 1923 Praha) byl rakouský a český podnikatel, činitel Obchodní a živnostenské komory.

Leon Bondy
Leon Bondy
Leon Bondy
Narození 26. července 1860
Praha Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 12. listopadu 1923 (ve věku 63 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtí infarkt
Alma mater České vysoké učení technické v Praze
Povolání podnikatel
Znám jako podnikatel
Manžel(ka) Marie roz. Krulišová
Děti Vladimír, Karel, Miloš Otta
Rodiče Bohumil Bondy, Simonetta Bondy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Oznámení o úmrtí Leona Bondyho v dobovém tisku 1923

BiografieEditovat

Narodil se jako druhorozený syn do pražské židovské rodiny. Jeho otec Bohumil Bondy (*1832) byl majitel železářské firmy a obchodník s železářskými výrobky, matkou byla Simonetta, rozená Wienerová (*1829). Leon vystudoval strojnictví na ČVUT v Praze a hutnictví na Vysoké škole báňské v Lubně. Po ukončení studií v letech 1885–1887 tři roky cestoval po Evropě a Americe. Roku 1887 spolu s bratrem Ottou (*1829) převzal od otce Bohumila Bondyho železářskou firmu, protože ten se věnoval politice. Železárnu rozšířili a přejmenovali na Továrnu L. G. Bondyho. Firma sídlila jednak v areálu Bubenského nábřeží (po jeho úpravě v Bubenské ulici čp. 392) v Holešovicích-Bubnech, a dále expandovala do Bosny, kde se ve výrobní pobočce v Zenici firma specializovala na železniční kolejnice a ocelové mostní konstrukce. Vyráběla dále traverzy, strojní díly, pohonné mechanismy, železniční podvozky, taženou tyčovinu a další sortiment. V letech 1900–1918 ji vedl spolu s bratrem, po převratu v roku 1918 ji přeměnili v akciovou společnost Ferra.

Rodina a sídlaEditovat

S manželkou Marií, rozenou Krulišovou, vychovávali tři syny, Vladimíra (*1892), Karla (*1894) a automobilového závodníka Miloše Ottu (*1895). Bydleli v Praze, jednak na Příkopech v klasicistním paláci čp. 853/II U Černé růže, který pro dvougenerační rodinu v letech 1884–1886 dal adaptovat otec Bohumil Bondy, a vybavil jej dodnes dochovanými mřížemi a zábradlím z vlastní továrny a novorenesančními malbami Josefa Fanty v interiérech prvního patra. Roku 1919 Leon zakoupil ve Slapech zámek, který dal zbořit a na jeho místě si postavil rodinné sídlo. Druhé pražské sídlo měli Bondyovi v Bubenči ve vile Na Zátorce, kde Leon zemřel náhle[2], na infarkt. Je pohřben v rodinné hrobce na Novém židovském hřbitově v Praze-Žižkově. Část rodiny počátkem 2. světové války emigrovala, přeživší se v Praze po 2. světové válce dali přejmenovat.

Veřejný činitelEditovat

V roce 1898 spoluzaložil Českou průmyslovou banku, přátelil se pravicovými politiky, například s Karlem Kramářem. Publikoval národohospodářské stati pod pseudonymem V. Železný. Roku 1902 vstoupil do Obchodní a živnostenské komory v Praze, od roku 1903 byl zvolen jejím prozatímním předsedou, v letech 1910–1923 viceprezidentem pražské pobočky Obchodní a živnostenské komory, kde posiloval český element. Od roku 1908 byl členem správní rady Rakouského Lloydu, jehož lodi přepravovaly Bondyho výrobky z Terstu do Bosny.

Podporovatel a sběratel uměleckých řemeselEditovat

Leon zdědil po otci sbírku uměleckořemeslných památek (zejména kovářských prací, železné litiny a zvonů), kterou významně rozšířil také o památky gotického a renesančního sochařství, zbraně, keramiku a zejména sklo. Z této sbírky od roku 1897 pravidelně daroval jednotlivé kusy do Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, v němž byl od roku 1903 členem kuratoria. Celou sbírku roku 1923 prozíravě deponoval v muzeu. Pár železářských prací a jeden model daroval také do Národního muzea v Praze[3]. Jádro sbírky zdědili synové a synovec Oskar, majitel cukrovaru ve Zdicích, který přesídlil do Vídně, o jeho osudu za války není nic známo.

Z titulu své funkce předsedy se Leon Bondy roku 1908 organizačně podílel na výstavě k 50. výročí vzniku Obchodní a živnostenské komory, která se s mediálním úspěchem konala v budově Lapidária na Výstavišti v Praze VII – Holešovicích-Bubnech, a skončila velkým finančním schodkem[4].

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a obřízce pražské židovské náboženské obce
  2. https://www.geni.com/people/Leon-Bondy/6000000013008209611
  3. Dana Stehlíková, Kabinety umění a kuriosit, šest století sběratelství uměleckého řemesla, katalog výstavy ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea, Správa Pražského hradu, Praha 1995
  4. Rudolf Hotowetz:Jubilejní výstava obvodu Obchodní a živnostenské komory pražské. Praha 1908

LiteraturaEditovat

  • Dana Stehlíková, Kabinety umění a kuriosit, šest století sběratelství uměleckého řemesla, katalog výstavy ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea, Správa Pražského hradu Praha 1995, s.100 - 101.

Externí odkazyEditovat