Bohatice (Karlovy Vary)

část města Karlovy Vary

Bohatice (něm. Weheditz) jsou jednou z 15 částí statutárního města Karlových Varů. Bohatice leží na severovýchodě města a jsou ohraničeny řekou Ohří a Jáchymovskou ulicí. Bohatice leží dva kilometry severovýchodně od centra města.

Bohatice
Táborská ulice v Bohaticích
Táborská ulice v Bohaticích
Lokalita
Charakterměstská čtvrť
ObecKarlovy Vary
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 317 (2021)[1]
Katastrální územíBohatice (1,57 km²)
Nadmořská výška370–436 m n. m.
PSČ360 04
Počet domů351 (2011)[2]
Bohatice na mapě
Bohatice
Bohatice
Další údaje
Kód části obce63584
Kód k. ú.663581
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Život v této části města je archeologickými nálezy doložen již od pravěku. Z mezolitu pocházejí kamenné industrie nalézané sporadicky na skalnatém ostrohu na levém břehu řeky Ohře (nad železničním tunelem). První písemná zmínka o Bohaticích je z roku 1390, kdy kolem dřevěného mostu přes Ohři byla postavena první stavení. Tehdy se osada označovala podle svého majitele Bohaty (Bohatého), také v roce 1427 se zde připomíná Blažek Bohatý. Roku 1545 se uvádí německé označení obce Weheditz, odvozené z českého názvu [3]. V roce 1615 zde karlovarští konšelé zakoupili pozemky pro dobrý přístup k řece. Později obec spadala pod správu Drahovic (do roku 1890), v letech 1890–1938 byla samostatnou obcí. Od 1. května 1939 je trvale sloučena s Karlovými Vary.[4]

Obyvatelstvo editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 1 685 obyvatel (z toho 815 mužů), z nichž bylo 56 Čechoslováků, 1 593 Němců a 36 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 23 lidí bylo evangelíky, čtyři patřili k církvi československé a jeden člověk k církvi izraelské.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 2 878 obyvatel: 195 Čechoslováků, 2 592 Němců, jednoho Žida, jednoho příslušníka jiné národnosti a 89 cizinců. Převažovala římskokatolická většina, ale 132 obyvatel bylo bez vyznání. Kromě nich v Bohaticích žilo 97 evangelíků, 32 členů církve československé, dvanáct židů a pět příslušníků nezjišťovaných církví.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 158 283 592 1 705 1 892 1 685 2 878 1 613 2 045 1 513 3 275 2 904 2 684 2 306 2 317
Počet domů 18 29 39 79 82 91 199 227 227 203 314 312 324 351 351

Části editovat

Členitý terén rozděluje Bohatice na severní, střední a nejnižší část. Podle základních sídelních jednotek se dělí na Bohatice, Jáchymovskou–východ a Jáchymovskou–západ.

Doprava editovat

Hlavními tahy jsou v Dolních Bohaticích silnice I/6 (Táborská ulice) a v Horních Bohaticích ulice Jáchymovská, která dělí Bohatice od Růžového vrchu. Bohatice mají spojení autobusovou linkou 19. Středem Bohatic také prochází trať do Chomutova. Mají též autobusové spojení linkou č. 5.

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Antonín PROFOUS, Místní jména v Čechách., Praha 1949, s.108, dostupné online [1]
  4. FIKAR, Jaroslav. Karlovarská předměstí 2. 1. vyd. Karlovy Vary: autor vlastním nákladem, 2016. 198 s. S. 19. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 256. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 391. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • FIKAR, Jaroslav. Karlovarská předměstí 2. 1. vyd. Karlovy Vary: autor vlastním nákladem, 2016. 198 s. S. 19. 

Externí odkazy editovat