Blešno
Obec Blešno (německy Bleschno) se nachází v okrese Hradec Králové, kraj Královéhradecký. Obec Blešno se nachází po obou stranách silnice I/11 vedoucí z Třebechovic pod Orebem do Hradce Králové. Má 445[1] obyvatel.
Blešno | |
---|---|
Blešno, obecní úřad | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Třebechovice pod Orebem |
Obec s rozšířenou působností | Hradec Králové (správní obvod) |
Okres | Hradec Králové |
Kraj | Královéhradecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°12′50″ s. š., 15°55′51″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 445 (2024)[1] |
Rozloha | 4,11 km²[2] |
Katastrální území | Blešno |
Nadmořská výška | 237 m n. m. |
PSČ | 503 46 |
Počet domů | 156 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Blešno 73 503 46 Třebechovice pod Orebem blesno@blesno.org |
Starosta | Mgr. Miloš Buroň |
Oficiální web: www | |
Blešno | |
Další údaje | |
Kód obce | 569879 |
Kód části obce | 5584 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatPodkladem ke jménu obce byla patrně rostlina zvaná blešník, která hojně rostla na břehu řeky Orlice. Jiné prameny uvádějí, že ves pokřtily pravděpodobně sousední obce od přídavného jména blešný – plný blech a má směšný přízvuk.
V Blešně byla osada již v době prehistorické, jak to dokazují sídelní jámy, vykopané roku 1903 na poli Jana Hrnčíře u jeho statku čp. 37. Nalezeny v ní byly střepy, železný nůž a přezka. V roce 1921 bylo při cestě vedoucí od zastávky do vsi vykopáno 7 koster skrčků bez milodarů, jež pocházeli ze starší doby bronzové. Během let 1906, 1907, 1911 a 1924 byly na poli Jana Hrnčíře č.kat. 491 nalezeny popelnicové hroby lužické. V nich byly nádoby, náramky z bronzu, zlomky dvou jehlic a knoflík. U statku Hodycova čp. 60 byla zjištěna kolová stavba z přechodu doby kamenné do bronzové – z doby tzv. zvoncových pohárů. Při kopání příkopu u statku byla nalezena bronzová sekyrka.
Jako první zmínka o obci se uvádí rok 1496. Tehdy prodala Johanka z Březovic, dcera Přibíka Kroměšína z Březovic, pána třebechovické tvrze, tuto tvrz i s dvorem a 11 obcemi a několik městeček k náležejících Mikuláši ml. Trčkovi z Lípy za 5 tisíc grošů českých. Mezi vesnicemi se uvádí i Blešno, které se tak tímto obchodem dostalo pod panství opočenské.
První zpráva o existenci obce a jejích obyvatel může být o sto let starší, v knize o kněžských svěceních k pražské arcidiecézi se nachází záznam z roku 1395, v němž se mezi svěcenci z hradeckého děkanátu uvádí Ondřej Janův z Blešnova, tedy z Blešna.
Ve starých trčkovských registrech z roku 1610 se uvádí, že rybáři z Blešna, kteří měli pronajatý rybolov na Orlici, chytávali mimo ostatní ryby také lososy a bobry. Obojí však byli povinni odevzdávat na opočenský zámek. V roce 1634 byl syn majitele Adam Edrman zavražděn spolu s Albrechtem z Valdštejna a majitel panství Jan Rudolf Trčka z Lípy v témže roce zemřel. Panství opočenské bylo zkonfiskováno a v roce 1636 je daroval císař Ferdinand II. bratřím Jeronýmu a Rudolfovi Colloredovým, kteří roku 1789 rozšířili sňatkem své jméno na Colloredo-Mansfeld. Součástí panství opočenského byla obec až do roku 1849, kdy se stala obcí samostatnou.
Mezi významné události obce patřilo v roce 1921 vybudování železniční zastávky (trať z Hradce Králové do Mezilesí přes obec byla dokončena roku 1874). Téhož roku bylo v Blešně 67 domů, 353 obyvatel z toho 244 katolíků, 102 českobratrských evangelíků a 7 příslušníků církve československé. Mezi zajímavosti patří, že když některý občan přestoupil k československé církvi, nebylo povoleno, aby se při úmrtí některého z nich zvonilo zvonkem na kapličce. Proto v roce 1922 koupila obec nový zvonek pro zvoničku, která je před obecním úřadem. Elektrifikace obce byla provedena až v roce 1938.
Obec byla od roku 1938, ale i před tím samostatná. Budoval se most přes Orlici, zpevněná cesta k němu, vybudování obecního úřadu, dešťové kanalizace, původního chodníku, sportoviště zvláště zimní stadion se šatnami, místní osvětlení a některé další drobnější úpravy obecního majetku. Před rokem 1992 byla obec krátkou dobu pod správou Třebechovic pod Orebem.
V roce 1992 přestala být obec součástí Třebechovic pod Orebem a stala se obcí samostatnou. Během jedenácti let byly vybudovány chodníky spolu s cyklostezkou a návsí, obec plynofikována, napojena na městský vodovod, provedena modernizace elektřiny, rozhlasu a osvětlení obce.
Obecní symboly
editovatZnak
editovatZnakem býval na pečeti i kulatém razítku obce veslující rybář na loďce se sítí na její přídi. Od 13. května 2003 má obec nový znak, který tvoří v zeleno-modře zvýšeně vlnitě děleném štítě nahoře na dělicí linii zlatá loďka, dole postavená stříbrná vrš.
Vlajka
editovatList vlaky o poměru stran 2:3 tvoří dva vodorovné pruhy, zelený a modrý, v poměru šířek 5:3. Uprostřed žlutá loďka.[4]
Geografie
editovatObec se nachází v Orlické tabuli. Jižně od ní protéká řeka Orlice, jejíž tok a přilehlé pozemky jsou součástí přírodní památky Orlice. K severu se nad obcí táhne nízké návrší s několika lesíky, k jihu se prostírají rozsáhlé louky kolem Orlice. Přírodním parkem Orlice vede i část naučné stezky s popisem fauny a flory a cyklostezka, která spojuje Blešno s okolními obcemi.
Hospodářství a společnost
editovatFotbalové a nohejbalové hřiště i tenisový kurt zajišťují sportovní vyžití jak mládeže, tak i dospělých. V blízkosti je dětský koutek s prolézačkami a houpačkami a klubovna, která slouží pro pořádání společenských akcí. V obci jsou zajištěny služby jako pošta, obchod se smíšeným zbožím a prodejna textilu. Má zde své sídlo též několik firem. Občerstvení celoročně zajišťuje hostinec U Janků a ranč Běla s provozem v letních měsících, kde je navíc možnost projížděk na koních kolem řeky Orlice.
Doprava
editovatVesnicí vede silnice I/11 a podél severního okraje také železniční trať Velký Osek – Choceň, na které je u vsi zřízena železniční zastávka Blešno.
Pamětihodnosti
editovatNejcennější památkou je pseudorománská kaple Srdce Ježíšova z roku 1913. Interiér byl nově renovován v roce 2002 a kaplička znovu vysvěcena královéhradeckým arcibiskupem Karlem Otčenáškem. Památník 10 obětem první větové války z roku 1923, který stojí v blízkosti obecního úřadu pod stoletou lípou je dílem sochaře V. Škody. Později byla připsána na památník jména tří obětí druhé světové války. Ve východní části vesnice stojí kamenný kříž z roku 1858.
Galerie
editovat-
Kaple Srdce Ježíšova
-
Pomník
-
Hostinec
-
Stavení čp. 21
-
Stavení čp. 19 (ranč)
-
Klubovna
-
Socha svatého Vavřince
Reference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Symboly Blešna v Rekosu
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Blešno na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Blešno v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Blešno v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)