Blešno

obec v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji
Tento článek je o obci na Královéhradecku. O části obce Třebívlice v okrese Litoměřice pojednává článek Blešno (Třebívlice).

Obec Blešno (německy Bleschno) se nachází v okrese Hradec Králové, kraj Královéhradecký. Obec Blešno se nachází po obou stranách silnice I/11 vedoucí z Třebechovic pod Orebem do Hradce Králové. Má 445[1] obyvatel.

Blešno
Blešno, obecní úřad
Blešno, obecní úřad
Znak obce BlešnoVlajka obce Blešno
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebechovice pod Orebem
Obec s rozšířenou působnostíHradec Králové
(správní obvod)
OkresHradec Králové
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel445 (2024)[1]
Rozloha4,11 km²[2]
Katastrální územíBlešno
Nadmořská výška237 m n. m.
PSČ503 46
Počet domů156 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBlešno 73
503 46 Třebechovice pod Orebem
blesno@blesno.org
StarostaMgr. Miloš Buroň
Oficiální web: www.blesno.cz
Blešno
Blešno
Další údaje
Kód obce569879
Kód části obce5584
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Podkladem ke jménu obce byla patrně rostlina zvaná blešník, která hojně rostla na břehu řeky Orlice. Jiné prameny uvádějí, že ves pokřtily pravděpodobně sousední obce od přídavného jména blešný – plný blech a má směšný přízvuk.

V Blešně byla osada již v době prehistorické, jak to dokazují sídelní jámy, vykopané roku 1903 na poli Jana Hrnčíře u jeho statku čp. 37. Nalezeny v ní byly střepy, železný nůž a přezka. V roce 1921 bylo při cestě vedoucí od zastávky do vsi vykopáno 7 koster skrčků bez milodarů, jež pocházeli ze starší doby bronzové. Během let 1906, 1907, 1911 a 1924 byly na poli Jana Hrnčíře č.kat. 491 nalezeny popelnicové hroby lužické. V nich byly nádoby, náramky z bronzu, zlomky dvou jehlic a knoflík. U statku Hodycova čp. 60 byla zjištěna kolová stavba z přechodu doby kamenné do bronzové – z doby tzv. zvoncových pohárů. Při kopání příkopu u statku byla nalezena bronzová sekyrka.

Jako první zmínka o obci se uvádí rok 1496. Tehdy prodala Johanka z Březovic, dcera Přibíka Kroměšína z Březovic, pána třebechovické tvrze, tuto tvrz i s dvorem a 11 obcemi a několik městeček k náležejících Mikuláši ml. Trčkovi z Lípy za 5 tisíc grošů českých. Mezi vesnicemi se uvádí i Blešno, které se tak tímto obchodem dostalo pod panství opočenské.

První zpráva o existenci obce a jejích obyvatel může být o sto let starší, v knize o kněžských svěceních k pražské arcidiecézi se nachází záznam z roku 1395, v němž se mezi svěcenci z hradeckého děkanátu uvádí Ondřej Janův z Blešnova, tedy z Blešna.

Ve starých trčkovských registrech z roku 1610 se uvádí, že rybáři z Blešna, kteří měli pronajatý rybolov na Orlici, chytávali mimo ostatní ryby také lososy a bobry. Obojí však byli povinni odevzdávat na opočenský zámek. V roce 1634 byl syn majitele Adam Edrman zavražděn spolu s Albrechtem z Valdštejna a majitel panství Jan Rudolf Trčka z Lípy v témže roce zemřel. Panství opočenské bylo zkonfiskováno a v roce 1636 je daroval císař Ferdinand II. bratřím Jeronýmu a Rudolfovi Colloredovým, kteří roku 1789 rozšířili sňatkem své jméno na Colloredo-Mansfeld. Součástí panství opočenského byla obec až do roku 1849, kdy se stala obcí samostatnou.

Mezi významné události obce patřilo v roce 1921 vybudování železniční zastávky (trať z Hradce Králové do Mezilesí přes obec byla dokončena roku 1874). Téhož roku bylo v Blešně 67 domů, 353 obyvatel z toho 244 katolíků, 102 českobratrských evangelíků a 7 příslušníků církve československé. Mezi zajímavosti patří, že když některý občan přestoupil k československé církvi, nebylo povoleno, aby se při úmrtí některého z nich zvonilo zvonkem na kapličce. Proto v roce 1922 koupila obec nový zvonek pro zvoničku, která je před obecním úřadem. Elektrifikace obce byla provedena až v roce 1938.

Obec byla od roku 1938, ale i před tím samostatná. Budoval se most přes Orlici, zpevněná cesta k němu, vybudování obecního úřadu, dešťové kanalizace, původního chodníku, sportoviště zvláště zimní stadion se šatnami, místní osvětlení a některé další drobnější úpravy obecního majetku. Před rokem 1992 byla obec krátkou dobu pod správou Třebechovic pod Orebem.

V roce 1992 přestala být obec součástí Třebechovic pod Orebem a stala se obcí samostatnou. Během jedenácti let byly vybudovány chodníky spolu s cyklostezkou a návsí, obec plynofikována, napojena na městský vodovod, provedena modernizace elektřiny, rozhlasu a osvětlení obce.

Obecní symboly

editovat

Znakem býval na pečeti i kulatém razítku obce veslující rybář na loďce se sítí na její přídi. Od 13. května 2003 má obec nový znak, který tvoří v zeleno-modře zvýšeně vlnitě děleném štítě nahoře na dělicí linii zlatá loďka, dole postavená stříbrná vrš.

List vlaky o poměru stran 2:3 tvoří dva vodorovné pruhy, zelený a modrý, v poměru šířek 5:3. Uprostřed žlutá loďka.[4]

Geografie

editovat

Obec se nachází v Orlické tabuli. Jižně od ní protéká řeka Orlice, jejíž tok a přilehlé pozemky jsou součástí přírodní památky Orlice. K severu se nad obcí táhne nízké návrší s několika lesíky, k jihu se prostírají rozsáhlé louky kolem Orlice. Přírodním parkem Orlice vede i část naučné stezky s popisem fauny a flory a cyklostezka, která spojuje Blešno s okolními obcemi.

Hospodářství a společnost

editovat

Fotbalové a nohejbalové hřiště i tenisový kurt zajišťují sportovní vyžití jak mládeže, tak i dospělých. V blízkosti je dětský koutek s prolézačkami a houpačkami a klubovna, která slouží pro pořádání společenských akcí. V obci jsou zajištěny služby jako pošta, obchod se smíšeným zbožím a prodejna textilu. Má zde své sídlo též několik firem. Občerstvení celoročně zajišťuje hostinec U Janků a ranč Běla s provozem v letních měsících, kde je navíc možnost projížděk na koních kolem řeky Orlice.

Doprava

editovat

Vesnicí vede silnice I/11 a podél severního okraje také železniční trať Velký Osek – Choceň, na které je u vsi zřízena železniční zastávka Blešno.

Pamětihodnosti

editovat

Nejcennější památkou je pseudorománská kaple Srdce Ježíšova z roku 1913. Interiér byl nově renovován v roce 2002 a kaplička znovu vysvěcena královéhradeckým arcibiskupem Karlem Otčenáškem. Památník 10 obětem první větové války z roku 1923, který stojí v blízkosti obecního úřadu pod stoletou lípou je dílem sochaře V. Škody. Později byla připsána na památník jména tří obětí druhé světové války. Ve východní části vesnice stojí kamenný kříž z roku 1858.

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Symboly Blešna v Rekosu

Externí odkazy

editovat