Blatno (zámek)

zámek v Česku

Blatno je hrad přestavěný zámek ve stejnojmenné obciÚsteckém kraji asi 6 km severozápadně od města Chomutov. Vznikl jako komenda řádu německých rytířů, ale později byl přestavěn na barokní zámek. Po mnoha dalších úpravách v budově sídlí blatenský obecní úřad.

Zámek Blatno
Nádvoří
Nádvoří
Účel stavby

obecní úřad, obchod

Základní informace
Sloh barokní, secesní
Výstavba 14. století
Přestavba před rokem 1488, 70. léta 19. století, 19031904
Stavebník Řád německých rytířů
Další majitelé Buquoyové, Hohenlohové, Pražské arcibiskupství aj.
Současný majitel obec Blatno
Poloha
Adresa Blatno 1, Blatno, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Blatno
Blatno
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Komenda německých rytířůEditovat

V blízkém sousedství Chomutova vybudovali němečtí rytíři svůj nový hrad v Blatně. Tím byla zřízena samostatná komenda s vlastním komturem, který podléhal pouze zemskému komturovi.[1] První písemná zmínka o komendě pochází z roku 1402. V literatuře se tradičně uvádí rok 1344, kdy měl být komturem Oldřich Beisorfar, ale tato zpráva se k Blatnu nevztahuje.[2] Komenda v Blatně měla věž, dvě velká a tři malá děla. Jako hrad se připomíná ještě roku 1561.

O vnitřních osudech blatenské komendy víme jen velmi málo. Z roku 1403 se však zachovala zpráva, podle které předával komendu dosavadní komtur Albrecht z Doupova Albrechtovi z Dubé. Inventář obsahoval kromě děl také hrnce střelného prachu, patnáct kusů olova, osmnáct kop střel a dvě helmice.[3] Albrecht z Dubé býval i zemským komturem, ale roku 1404 musel odevzdat blatenskou komendu pro špatné hospodaření a byl povolán do Pruska. Ještě předtím vyjížděl z blatenské komendy k lupům jak na Chomutovsku, tak i v sousedním Sasku. Brzy se na něj sypaly žaloby ze všech stran, že na silnicích loupí, vraždí a pálí. Proto začal král Václav IV. naléhat, aby mu řád Blatno podstoupil, a skutečně již roku 1404 němečtí rytíři blatenskou komendu definitivně ztrácejí. Důvodem bylo neplacení daní. Hrad převzal královský purkrabíMostě.[4] V roce 1414 byl hrad zastaven Půtovi z Ilburka, posledním zástavním držitelem byl Mikuláš II. z Lobkovic (1454). Od roku 1455 byl v dědičném držení Jana Calty z Kamenné Hory, jehož potomci obnovený hrad přestavěli do renesanční podoby.[5]

Během husitských válek byl hrad roku 1421 pravděpodobně spolu s Chomutovem dobyt husitským vojskem a o tři roky později byl králem Zikmundem udělen za zásluhy Mikuláši Chudému z Lobkovic. V roce 1460 se zpustlý hrad uvádí jako součást chomutovského panství. V roce 1488 byl však již opraven a v následujícím období vystřídal řadu majitelů.[3]

ZámekEditovat

V roce 1773 otevřel lesmistr panství Červený Hrádek Jan Ignác Ehrenwert v blatenském zámku lesnickou školu, první na území Rakouska. V roce 1779 školu navštívil a ocenil císař Josef II., ale ve stejném roce škola zanikla, když byl Ehrenwert jmenován komorním lesmistrem v Praze. Od té doby v Blatně bydlel jen lesní adjunkt.

Roku 1809 získal zámek rod Buquoyů, za nichž došlo k hospodářskému rozvoji panství, ale samotný zámek se stal nevýznamným správním objektem. V sedmdesátých letech 19. století byl zámek opraven a přizpůsoben potřebám lesní správy.

Lesní revíry Blatna a okolních osad byly v roce 1929 spojeny v rámci velkostatku Blatno, který byl převeden pražskému arcibiskupství náhradou za Rožmitál pod Třemšínem. V roce 1939 získal blatenskou část velkostatku kníže Hohenlohe, ale už v roce 1945 se znovu vrátila do správy arcibiskupství. V roce 1950 se velkostatek stal součástí novodomského revíru Správy státních lesů v Červeném Hrádku a na zámku sídlila správa polesí až do roku 1978, kdy byl zámek převeden do správy obce, která ho využívala jako sídlo místního národního výboru. Dnes v něm sídlí obecní úřad a hasičská zbrojnice.

Stavební podobaEditovat

Původní objekt byl jednodílný na lichoběžníkovém půdorysu obehnán valem a příkopem. Obvod komedy byl vymezen hradební zdí, v jejíž jižní části byl vložen palác a součásti hradby byla historicky doložená věž.. Z období po roce1483 se dochoval sklep s valenou klendou se třemi prostorami a gotický hrotitý portál v příčce mezi střední a severní prostorou.[5]

Za Jáchyma Ondřeje Lichtensteina byl po roce 1707 zbořen vyhořelý renesanční zámek a zbytky komendy a na jejich místě postaven dvoukřídlý barokní zámek se sálem, kaplí a obytnými místnostmi v jižním křídle a provozními prostorami v kratším křídle. Pod východním křídlem zůstaly dodnes zachovány (byť částečně zasypané) středověké sklepy a na jižní, západní a východní straně zůstal příkop. Na severní straně byly rozšířeny hospodářské budovy.

Na plánu obce z roku 1817 je zámek zakreslen jako čtyřkřídlá budova se čtvercovým dvorem, ale vzhledem k rozporu s popisem lesnické školy a dalším nejasnostem lze usuzovat, že je plán nepřesný nebo zachycuje stav obce ještě před rokem 1782. Teprve plán z roku 1848 odpovídá současnému stavu a zbytkům starších staveb.

Současnou secesní podobu získal zámek během přestavby v letech 1903–1904, kdy bylo jedno křídlo zcela zbořeno a zbylé bylo sníženo o patro.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. BINTEROVÁ, Zdena. Od Kalku po Boleboř a Blatno. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 128 s. ISBN 80-238-6410-6. Kapitola Blatno, s. 81. Dále jen Binterová 2000. 
  2. LISSEK, Petr; NOVÝ, Miroslav; SÝKORA, Milan. Záchranný archeologický výzkum v Chomutově na Žižkově náměstí. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě, 2009. 132 s. Dostupné online. S. 16. 
  3. a b Binterová 2000, s. 82
  4. PACHNER, Jaroslav. Řádová komenda v Blatně. Památky, příroda, život. 2000, roč. 32, čís. 1, s. 3. ISSN 0231-5076. 
  5. a b SUŠICKÝ, Viktor, et al. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků - Severní Čechy = Ruins of castles, fortresses and strong-holds : North Bohemia. Vydání první. vyd. Praha: Agentura Pankrác,s. r. o., 2017. 384 Seiten s. ISBN 9788086781341, ISBN 8086781348. OCLC 1019729995 S. 18–20. 

LiteraturaEditovat

  • JANČÁK, Miroslav. Zámek v Blatně. Památky, příroda, život. 1974, roč. 5, čís. 1–2, s. 33–35. 
  • PACHNER, Jaroslav. Řádová komenda v Blatně. Památky, příroda, život. 2000, roč. 32, čís. 1, s. 3–10. ISSN 0231-5076. 
  • DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Blatno, s. 69. 
  • DERNER, Kryštof; CRKAL, Jiří. Komenda Řádu německých rytířů v Blatně, okr. Chomutov. In: KULJAVCEVA HLAVOVÁ, Jana; KOTYZA, Oldřich; SÝKORA, Milan. Hrady českého severozápadu. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2012. ISBN 978-80-86531-10-6. S. 45–86.
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Blatno hrad, s. 271–272. 
  • MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-7195-121-6. S. 126. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat