Bitva u Jankova

bitva třicetileté války

Bitva u Jankova (6. března 1645) byla jednou z nejkrvavějších bitev třicetileté války. Během střetu švédských a císařských vojsk došlo k vypálení všech okolních vesnic, jen Jankov vypálen nebyl.

Bitva u Jankova
konflikt: Třicetiletá válka
Dobové vyobrazení bitvy
Dobové vyobrazení bitvy

Trvání6. březen 1645
Místopoblíž Jankova
Souřadnice
Výsledekvítězství Švédů
Strany
Švédsko Švédsko Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Velitelé
Švédsko Lennart Torstenson
Švédsko Arvid Wittenberg
Švédsko Mortaigne de Potelles
Skotské království Robert Douglas
Svatá říše římská Melchior
Hatzfeld
bílá vlajka
Bavorské kurfiřtství Jan z Werthu
Svatá říše římská Johann Götz
Síla
16 000 mužů
  • 6 000 pěších
  • 9 000 jízdních
  • 4 děla 24liberní
  • 14 děl 12liberních
  • 42 děl 3liberních
16 000 mužů
  • 5 000 pěších
  • 10 000 jízdních
  • 4 děla 12liberní
  • 2 děla 6liberní
  • 20 děl 3liberních
Ztráty
4 000 mrtvých, raněných a nezvěstných 5 000 mrtvých či raněných a 4 450 zajatých, 26 děl ukořistněných

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva znamenala zásadní zlom v průběhu třicetileté války. Císařská armáda byla rozprášena a vrchní velitel Melchior Hatzfeld, hrabě z Gleichenu, zajat. Švédský velitel Lennart Torstenson pak táhl se svou armádou na Vídeň, zastavily ho však zprávy o mírovém jednání a v říjnu po neúspěšném obléhání Brna (květen–srpen) opustil české země.

Průběh editovat

V předvečer boje byla císařská vojska rozestavena do výhodných postavení podél dlouhého zalesněného hřebene. Švédové, skryti v údolí, odvážně v noci obešli císařské levé křídlo. Švédské jednotky útočily překvapivě z údolí proti strategicky důležitému vršku u Broumovic a zahnaly předvoj dragounů. Císařské jezdectvo se rozjelo z lesa přímo proti zalesněnému obsazenému vršku, rozpoutala se prudká palba. Švédové již stačili rozestavit dělostřelectvo a ze všech sil pálili do sevřených dragounských řad. Císařská jízda se nedokázala stáhnout. Byla sevřena v úzké úžlabině mezi dvěma zalesněnými vršky a nemohla ani do stran, ani zpět. Před sebou měla rybník. Hlavní část císařského jezdectva stála tedy uvězněna v úžlabině. Následky švédského ostřelování stísněných a nepohyblivých šiků byly strašlivé a stále se zhoršovaly, protože na vršek u kapličky přibývaly další a další Torstensonovy kanóny a z úžlabiny se tlačili další a další císařští jezdci. Pouze malé části císařské jízdy se podařilo protáhnout se podél rybníka a zaujmout bojové postavení, ostatní zůstali uvězněni v tlačenici, nekrytí před drtivou švédskou palbou. Poté vyrazila švédská jízda do útoku a zahnala protivníky zpět do lesa.

Císařská pěchota a dělostřelectvo byly jako posila rychle stahovány přes les k ohroženému levému křídlu. Než se stačily přesunout, narazily bez varování na švédskou pěchotu, která právě zahájila útok. Zpovzdálí bylo vidět, jak se z pahorkatého lesa napřed vyvalil kouř a hned poté císařská pěchota a jezdectvo (Rytina podle soudobé kresby očitého svědka ukazuje změť mužů těžce běžících se zbraněmi na ramenou a proudy koní s jezdci i bez nich.) Mezi stromy zůstali pouze padlí a zajatí, devět děl a všechny vozy s municí.

Švédové dál zleva útočili na nepřátelská postavení. Císařští se otočili proti útočníkům, ale ani to nepomohlo. Celou dobu je tvrdě ostřelovalo švédské dělostřelectvo, které postupovalo v několika pohyblivých skupinách a neustále se přesouvalo z vršku na vršek. Občas se jim dokonce podařilo pálit císařským přímo za zády. Dunivá střelba švédských děl zatlačovala roztrhané císařské linie stále dál, z kopce na kopec.

Důsledky editovat

Jmenovaná bitva zlomila císařské armádě páteř, mimo jiné i následkem porážky bavorského jezdectva, které tvořilo pevné jádro armády císaře Ferdinanda. A ke všemu byla tato jízda jen vypůjčena přes zimu a bylo jí zapotřebí nadcházejícího jara u Rýna, až zase ožijí Francouzi.

Tato bitva také ukončila dlouhou sérii situací, které z vojenského hlediska uvízly na mrtvém bodě. Všichni si překvapeně uvědomili, že válka dospěla ke konečnému zvratu. Lidé v císařských a katolických zemích propadali děsivým vidinám. V představách už zřeli, jak se Torstensson spojil se sedmihradskými jednotkami a zaplavuje Rakousko. Šířily se pověsti o nadcházející alianci Švédska, Holandska a Anglie a zděšený papežský nuncius Chigi v Osnabrücku (kde už se vedla zdlouhavá mírová jednání) psal, že „nezabrání-li Francie všem dalším švédským vítězstvím, způsobí sobě i katolictví takovou pohromu, která už nikdy potom nepůjde napravit“, a mínil, že pokud to dopadne hodně špatně, hrozí „katolictví úplná zkáza“.

V bitvě u Jankova zahynulo 6 500 lidí.

Pověst editovat

Nebesa nemohla způsobit vítězství, tak alespoň varovala. Brzy po bitvě se lidovým podáním rozšířila v okolí Jankova pověst o tom, jak několik dnů před bitvou, při mši v jankovském kostele vypadlo kopí s praporcem z ruky dřevěné sochy sv. Václava a rozlomilo se na tři části. Podivili se všichni tomu neobyčejnému případu, a přítomný Jan starší z Talmberka, statku jankovského dědičný pán, vyptával se okolo stojících, zdali kdo pozoroval, jakým způsobem prapor, který by jinak násilím zlomením ruky vytažen býti nemohl, na zem spadl; i odpověděli někteří z okolo stojících, že viděli, kterak socha ruku pootevřela a prapor vypustila, že se tudíž nějaké nešťastné událostí dá nadíti, což se po několika dnech vyplnilo porážkou císařského vojska v bitvě u Jankova.

Zajímavosti editovat

  • Jméno rakouského velitele Johanna Götze (počeštěle: kec) vstoupilo do českého veřejného povědomí úslovím "Dopadnout... pochodit... nebo vyhrát jako kec u Jankova".[1]
  • Bitvy se zúčastnil mimo jiné i falckrabě Karel Gustav, pozdější švédský král Karel X. Gustav. Velel v hodnosti plukovníka Kuronskému jízdnímu pluku, z kterého většina padla nebo byla zraněna. Jen Karel Gustav, jako jediný zůstal nezraněn, ač měl čtyři průstřely v šatech a klobouku.

Současnost editovat

 
Památník bitvy u Jankova

K 350. výročí bitvy v roce 1995 byl na místě bitvy postaven památník ve tvaru slzy. Na památku obětí se koná každým rokem pochod Po stopách bitvy u Jankova.

Reference editovat

  1. 460. schůzka: Vyhrát jako Kec u Jankova [online]. Český rozhlas, 2015-04-14 [cit. 2015-12-14]. Dostupné online. 

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat