Beruň

sídlo ve Slezském vojvodství v Polsku

Beruň[2][3][4] (polsky Bieruń výslovnost [ˈbʲɛruɲ]IPA, německy Berun) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Beruň-Lędziny. Leží na historickém území Horního Slezska v jižní části katovické konurbace mezi Tychami a Osvětimí. Jihovýchodní hranicí města vyznačuje Visla, která je v tomto úseku zároveň zemskou hranicí mezi Slezskem a Malopolskem. K červnu 2019 zde žilo 19 539 osob.[1] Beruň leží v oblasti s vysokým podílem slezské národnosti – při posledním sčítání lidu se takto označilo 36,9 % obyvatel beruňsko-lędzinského okresu,[5] ale většina z nich se také přihlásila k polské národnosti, takže 82,3 % obyvatel okresu se přihlásilo k polské národnosti (v Polsku můžete uvést dvě národnosti).[zdroj?]

Beruň
Bieruń
Náměstí v Staré Beruni
Náměstí v Staré Beruni
Beruň – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské
OkresBeruň-Lędziny
Gminaměstská gmina
Beruň
Beruň
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha40,5 km²
Počet obyvatel19 539 (2019[1])
Hustota zalidnění482,6 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, Slezané a další
Náboženské složenířímští katolíci a další
Správa
StarostaKrystian Grzesica
Vznik1290
Oficiální webwww.bierun.pl
Telefonní předvolba+48 32
PSČ43-150, 43-155, 43-156
Označení vozidelSBL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historickým jádrem Beruně je bývalé město Stará Beruň (Bieruń Stary, Alt-Berun), které získalo městská práva v roce 1387. Bylo součástí Pštinského panství a tím pádem do roku 1742 Koruny království českého a Habsburské monarchie. Poté připadlo Prusku. V první polovině 19. století byla zhruba šest kilometrů na východ v bezprostřední blízkosti prusko-rakouské státní hranice na Visle založena osada Nová Beruň (Bieruń Nowy, Neu-Berun). Po rozdělení Horního Slezska roku 1922 byly Stará a Nová Beruň přičleněny k Polsku. Při správní reformě v roce 1975 se obě Beruně staly součástí města Tychy. Roku 1991 se osamostatnily a spolu s bývalými obcemi Bijasowice, Czarnuchowice, Jajosty a Ściernie vytvořily město Beruň v jeho současné podobě.

Největšími průmyslovými podniky ve městě jsou důl Piast založený v roce 1972 v Nové Beruni, dnes patřící společnosti Kompania Węglowa, a továrna na výbušniny Nitroerg SA. Na původním katastru Staré Beruně a v její těsné blízkosti (necelý kilometr od hlavního náměstí) se rozkládá areál automobilky Fiat. Ten se nicméně nachází již na území Tych, neboť jeho ponechání bylo podmínkou souhlasu toho města s osamostatněním se Beruně. Od té doby se datuje konflikt mezi oběma městy a beruňští radní opětovně usilovali o navrácení lukrativního areálu. Uspěli pouze u zaměstnaneckého sídliště Homera, které přešlo z Tych do Beruně v roce 2000.[6][7]

V Nové Beruni se nachází železniční stanice Bieruń Nowy na trati OsvětimMysloviceKatovice. Provoz osobních vlaků ve směru Tychy – Osvětim přes Starou Beruň byl zastaven v roce 2001, avšak počítá se s jeho obnovením do budoucna.[8][9][10] Městská autobusová doprava je zajišťována v rámci integrovaného systému katovické aglomerace (Zarząd Transportu Metropolitalnego, ZTM). Městem prochází státní silnice č. 44 spojující Krakov a Osvětim s Tychami a Hlivicemi.

Reference

editovat

Externí odkazy

editovat