Otevřít hlavní menu

Beneš-Mráz Be-150 Beta-Junior

sportovní a cvičný dvoumístný dolnoplošník

Beneš-Mráz Be-150 Beta-Junior byl lehký sportovní a akrobatický cvičný letoun vzniklý a vyráběný v Československu koncem 30. let 20.století. Byl určen pro pokračovací výcvik.[4]

Be-150 Beta-Junior
Beneš-Mráz Be-150 Beta-Junior s motorem Walter Junior 4 (1937)
Beneš-Mráz Be-150 Beta-Junior s motorem Walter Junior 4 (1937)
Určení lehký cvičný a sportovní letoun
Výrobce Beneš-Mráz
Šéfkonstruktér Pavel Beneš[1]
První let 5 .ledna 1937[1][2]
Charakter vyřazen ze služby
Vyrobeno kusů 5[3]
Vyvinuto z typu Beneš-Mráz Be-50 Beta-Minor
Další vývoj Beneš-Mráz Be-250 Beta-Major
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Vznik a vývojEditovat

Po úspěchu typu Be-50 Beta-Minor Pavel Beneš přistoupil ke konstrukci zmenšené akrobatické cvičné varianty se zvýšenými výkony. Stalo se tak na podnět MNO, které ve skladech disponovalo pěti motory Walter Junior[1][2] o výkonu 105-115 k (77-85 kW), které chtělo využít a které oproti Be-50 slibovaly zlepšit rychlost a výkony ve vertikální ose.[1][2]

Konstrukce použila kratší trup a křídla s kratším rozpětím z typu Be-52. Tandemově uspořádané kokpity dvoučlenné osádky zůstaly otevřené a typ si ponechal pevný záďový podvozek s aerodynamicky zakrytovanými hlavními nohami stejného provedení jako u Be-50 Beta-Minor.[1] Pro trénink letu bez vidu byla zadní kabina vybavena speciálním krytem.[4]

Operační historieEditovat

Prototyp, pilotovaný Josefem Koukalem,[2] poprvé vzlétl 5. ledna 1937, ale typ nevyhověl podmínkám MNO a sériové kusy byly nakonec odebrány MVP[1][2] pro potřeby aeroklubů (např. Bratislava, Brno, Plzeň).

Tři stroje se zúčastnily posledního leteckého závodu státy Malé dohody na přelomu srpna a září 1938, kde obsadily třetí (OK-SLI), páté (OK-MOS) a šesté místo (OK-AZU) v kategorii IIB.[2] Tohoto I. ročníku závodu turistických letadel na trase Praha - Zlín - Bukurešť - Bělehrad - Arad - Praha se zúčastnilo na 5 typů letounů z choceňské továrny Beneš-Mráz.[5] Mimo Be-150 to byly Be-50, Be-51, Be-550 a nový stroj Be-555 (všechny s motory Walter). Celkem se této soutěže zúčastnilo 21 typů letounů a 9 z nich bylo osazeno 5 typy motorů Walter (NZR 120, Junior, Mikron II, Minor 4 a Major 4).[6]

Celkem bylo vyrobeno 5 strojů tohoto typu a létaly s imatrikulacemi OK-AZU, -HAL, -IPV, -MOS a -SLI.[7] Po začátku druhé světové války byly dva kusy provozovány na Slovensku (např. OK-SLI), z toho jeden vojenským letectvem.[2]

SpecifikaceEditovat

Údaje podle[8]

Technické údajeEditovat

VýkonyEditovat

  • Maximální rychlost: 215 km/h
  • Cestovní rychlost: 185 km/h
  • Přistávací rychlost: 65 km/h
  • Dostup: 5 500 m
  • Stoupavost: výstup do 3 000 m za 18 minut
  • Dolet: 750 km

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beneš-Mráz Be-150 Beta-Junior na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f PIERON, Roman. Beneš-Mráz Be-150 "Beta Junior" [online]. www.geocities.ws [cit. 2018-11-16]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. a b c d e f g Němeček 1983
  3. Rajlich a Sehnal 1993, s. 145
  4. a b Letadla Be továrny ing. P. Beneš - ing. J. Mráz v Chocni. Letectví. Květen-červen 1937, roč. XVII. (1937), čís. 5-6, s. 245-248. Dostupné online. 
  5. BERVIDA, J. ing. Závod turistických letadel Kolem Malé dohody. Letectví. Září 1938, roč. XVIII. (1938), čís. 9, s. 336-339, 342-343. Dostupné online. 
  6. RŮZHA, Zd. ing. Letadla v soutěži stály Malé dohody. Letectví. Září 1938, roč. XVIII. (1938), čís. 9, s. 345-348. Dostupné online. 
  7. SOUKUP, Pavel. Imatrikulace letadel Be-150 [online]. Praha: Československé letectví - web o historii letectví u nás [cit. 2019-06-20]. Dostupné online. 
  8. NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. Kapitola Příloha 1: Technická data československých letadel, s. 262-263. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Související vývoj
Letadla stejného období, uspořádání a určení

Externí odkazyEditovat