Bedřich Karel Josef ze Schönbornu

hrabě ze Schönbornu

Bedřich Karel Josef hrabě ze Schönbornu (německy Friedrich Carl Joseph Graf von Schönborn, 2. srpna 1781, Mohuč24. března 1849, Praha)[1] byl hrabě ze Schönbornu, německý šlechtic a majitel několika panství v Čechách.

Bedřich Karel ze Schönbornu
Rodový erb Schönbornů
Rodový erb Schönbornů
Narození2. srpna 1781
Mohuč
Úmrtí1849 (ve věku 67–68 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Manžel(ka)Marie Anna z Kerpenu (od 1811)
DětiErvín Damián Hugo ze Schönbornu
RodičeHugo Damián ze Schönborn-Buchheimu a Marie Anna Stadionová
Příbuznívnuk: František de Paula ze Schönbornu (1844–1899)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a činnostEditovat

Narodil se 2. srpna 1781 v Mohuči jako nejmladší syn hraběte Huga Damiána Ervína ze Schönbornu-Wiesentheidu (1738–1817) a jeho manželky hraběnky Marie Anny Terezie Johany Valpurgy Filipiny ze Stadionu (1746–1813), dcery hraběte Jana Huga Josefa Františka Filipa Karla Stadiona z Tannhausenu (1720–1785) a Marie Anny Schenkové ze Stauffenbergu (1728–1799).[2] Měl bratry Františka Filipa Josefa (1768–1841) a Františka Ervína (1776–1840).

6. srpna 1806 došlo za napoleonských válek k zániku Svaté říše římské. 18. září téhož roku bavorská vojska obsadila Wiesentheid.[3] Jeho otec Hugo Damián Ervín poté odešel na statky zakoupené v Čechách.

Bedřich Karel zastával čestné hodnosti c. k. komořího a tajného rady, zemřel 24. března 1849 v Praze.

RodinaEditovat

Dne 12. května 1811 se Bedřich Karel ve Vídni oženil s Annou Marií z Kerpenu (13. listopadu 1784, Koblenz – 8. října 1862, Praha), dcerou Anselma Františka Jiřího z Kerpenu svobodného pána na Illingenu (1738–1808/1825) a jeho manželky Marie Antoinetty z Hornstein-Gofflingenu (1757–1828). Měli tři děti:[1][4][5]

MajetekEditovat

Po otci byl dědicem několika panství v Českém království, které byly začleněny do tzv. třetího schönbornského fideikomisu zřízeného v roce 1811. Na Plzeňsku to byly statky Dolní Lukavice, Malesice a Příchovice[7]. K západočeským panstvím patřilo přes třicet vesnic a město Přeštice. V severních Čechách bylo schönbornským majetkem panství Dlažkovice se statkem Skalka.[8] K západočeským statkům přikoupil v roce 1818 panství Lužany a později ještě Nekmíř (1845). Na svých statcích s rozlohou přibližně 8 000 hektarů půdy měl Bedřich Karel Schönborn k dispozici několik honosných barokních zámků, hlavním sídlem byl zámek Dolní Lukavice. V Praze rodině patřil Schönbornský palác na Malé Straně.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Фридрих Карл Йозеф фон Шьонборн na bulharské Wikipedii.

  1. a b MAREK, Miroslav. GENEALOGY.EU - Schönborn 5 [online]. Rev. 2009-02-14 [cit. 2021-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Schönborn 2, genealogy.euweb.cz
  3. Domarus, Max: Territorium Wiesentheid. S. 87.
  4. Friedrich Carl Joseph Graf v.Schönborn, ww-person.com
  5. Friedrich Carl Josef Graf von Schönborn, thepeerage.com
  6. Erwein Damian Hugo Graf von Schönborn-Wiesentheid, thepeerage.com
  7. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy, Praha, 1985; s. 64, 204, 277
  8. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 92, 420

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat