Barda (město)

město v Ázerbájdžánu
Tento článek je o městě v Ázerbájdžánu. Další významy jsou uvedeny na stránce Barda.

Barda (ázerbájdžánsky Bərdə) je hlavní a největší město Rajónu Barda v Ázerbájdžánu, jižně od města Jevlach na levém břehu řeky Terter. V minulosti to bylo hlavní město Kavkazské Albánie, pravděpodobně od konce čtvrtého století až do desátého století.

Barda
Bərdə
Barda city collage.jpg
Barda – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška76 m n. m.
StátÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán
Barda
Barda
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel38 500 (2012)
Správa
PSČAZ 0900
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ názvuEditovat

Barda se původně nazývalo Perozapat po perském králi Perozovi. Starověký název města je zaznamenán v několika jazycích: arménsky: Պարտավ/Partav[1], gruzínsky: ბარდავი/Bardavi a arabsky بردعة/Bardaa.[2]

Dějiny městaEditovat

StarověkEditovat

V 60. letech 5. století n. l. král Vache II. z Kavkazské Albánie na příkaz perského krále Peróze I. založil osadu Perozapat, která později nahradila Qabalu a stala se novým hlavním městem Kavkazské Albánie. V roce 552 se Partav stal hlavním centrem Albánské apoštolské církve.[3]

StředověkEditovat

V roce 645 se město dostalo pod kontrolu muslimských Arabů a od té doby je je nazýváno jako Barda. V osmém století bylo město opevněno, aby odolávalo opakujícím se útokům Chazarů ze severu. V letech 748-752 vypuklo v Bardě protiarabské povstání. Na přelomu devátého a desátého století Barda začala ztrácet na svém ekonomickém významu ve prospěch nedalekého města Gjandža. Sídlo Albánské apoštolské církve bylo přesunuto z upadající Bardy do Bardaku.

V desátém století sílila ve městě muslimská populace, i tak tam ale zůstávala silná křesťanská menšina. Barda v tu dobu byla sídlem nestoriánského biskupství. V roce 944 byla Barda dobyta armádou kyjevského knížete Igora. Odpor místního obyvatelstva a infekční nemoci, ale přinutily kyjevskou armádu opustit město.[4]

Následující staletí byla vyplněna silnými zemětřeseními a také mongolskou invazí. Město tak ztrácelo na své důležitosti.

NovověkEditovat

V roce 1736 bylo město vypleněno Nádir Šáhem a o několik později se stalo součástí nově vzniklého Karabašského chanátu. V dobách chanátu byla Barda malou nevýznamnou osadou, kdy počet obyvatel nepřesahoval více než 300 obyvatel.[5]

Aby bylo potlačeno karabašské povstání v roce 1920, bylo bolševickými silami město ostřelováno těžkým dělostřelectvem a následně dobyto.[6]

SoučasnostEditovat

Linie příměří, kterou skončila Válka o Náhorní Karabach v roce 1994 je jen několik kilometrů od města.

27. října 2020 bylo město zasaženo raketovým útokem z Arménie, zemřelo nejméně 21 lidí, včetně sedmileté dívky, a dalších 70 bylo zraněno.[1] Skupina novinářů z New York Times cestující po hlavní třídě města, se dostala pod palbu z arménské strany a zaznamenala ve městě "sérii ohlušujících výbuchů."[7] Podle ázerbájdžánských úřadů na město stříleli arménští vojáci ze svých pozic v Arménii a použili těžký raketomet BM-30 Smerč spolu s kazetovou municí.[8] Organizace pro lidská práva Amnesty International a Human Rights Watch potvrdily použití zakázaných kazetových bomb Arménií proti civilistům v Bardě.[9][10]

HospodářstvíEditovat

Barda je spolu s několika dalšími regiony Ázerbájdžánu součástí tzv. aranské ekonomické oblasti.[11]

Ve městě jsou především tyto průmyslové podniky: sklárna, mlékárna, železobetonárna, továrna na oděvy.

Většina obyvatel Bardy se věnuje zemědělství, především pěstování bavlny, hedvábí, chovu drůbeže a výroby mléčných produktů.

Počet obyvatelEditovat

OsobnostiEditovat

  • Husrav II. – poslední perský velkokrál z dynastie Sásánovců je v literatuře poprvé zmíněn kolem roku 580, kdy byl v Bardě – hlavním městě Kavkazské Albánie. Během svého pobytu byl guvernérem království.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Research on Armenian Architecture. www.raa-am.com [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  2. BARḎAʿA – Encyclopaedia Iranica. iranicaonline.org [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. 
  3. КАЗАРЯН, А. Ю. АЛБАНИЯ КАВКАЗСКАЯ. www.pravenc.ru [online]. [cit. 2022-01-13]. Dostupné online. 
  4. Золотой век" городов Азербайджана. cyberleninka.ru [online]. [cit. 2021-07-01]. Dostupné online. 
  5. В. Н., Левиатов. Очерки из истории Азербайджана в XVIII веке. 1.. vyd. Baku: Издательство АН Азербайджанской ССР, 1948. S. 82–83. 
  6. Карабахская хроника: реконструкция этнической истории Карабаха по архивным материалам (1920-1924 гг.). 1905.az [online]. [cit. 2022-01-13]. Dostupné online. (rusky) 
  7. GALL, Carlotta. In Azerbaijan, a String of Explosions, Screams and Then Blood. The New York Times. 2020-10-28. Dostupné online [cit. 2020-12-05]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  8. ВС Армении вновь обстреляли Барду из РСЗО "Смерч": есть жертвы. Sputnik Азербайджан [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (rusky) 
  9. Armenia/Azerbaijan: First confirmed use of cluster munitions by Armenia ‘cruel and reckless’. www.amnesty.org [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Armenia: Cluster Munitions Kill Civilians in Azerbaijan. Human Rights Watch [online]. 2020-10-30 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Aran. web.archive.org [online]. 2013-05-01 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat