Břežany (železniční zastávka)
Břežany jsou železniční zastávka v km 100,176 železniční tratě z Brna do Hrušovan nad Jevišovkou[2] (v jízdním řádu pro cestující značené jako trať č. 244), asi dva kilometry od obce Břežany, mezi zastávkami Dolenice a Pravice.[1]
| Břežany | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| obec | Břežany |
| Souřadnice | 48°52′23,04″ s. š., 16°22′3,06″ v. d. |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 334854[1] |
| Trať | Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov |
| Nadmořská výška | 226[1] m n. m. |
| V provozu od | 1870[1] |
| Dopravní koleje | 1[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 1 (1)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Služby ve stanici | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
V letech 1868–1870 byla společností c. k. privilegovaná Rakouská společnost státní dráhy (StEG) budována trať z Vídně přes Hrušovany nad Jevišovkou do Brna. Železniční stanice byla otevřena 15. září 1870 průjezdem slavnostního vlaku taženou lokomotivou Branitz a uvedena do provozu pod názvem Frischau (Fryšava).[3] Podle původních plánů StEG měla z Fryšavy vycházet odbočná trať do Znojma. Z těchto důvodů byly ve stanici tři dopravní a jedna manipulační kolej a byla postavena typizovaná výpravna.[4][5] Rozhodnutí o odbočné trati bylo záhy zrušeno a přeneseno do Hrušovan nad Jevišovkou.[3] V roce 1994 byla zrušena jedna kolej a později další. Od roku 1996 se stala zastávkou, kterou prochází jedna kolej.[5]
Popis editovat
V zastávce je jedno jednostranné úrovňové nástupiště o délce 246 metrů, výška nástupní hrany je 250 mm nad temenem kolejnice.[2] V zastávce nejsou informační tabule.[6]
Výpravní budova editovat
Architektem typizované výpravní budovy III.B třídy je Carl Schumann. Typově stejná výpravní budova je i v Moravském Krumlově, obdobné budovy s delšími křídly také ve Střelicích, Moravských Bránicích, Miroslavi a Hrušovanech nad Jevišovkou-Šanově. Dvoupodlažní budova je postavena na půdorysu obdélníku zakončena sedlovou střechou s malým přesahem (francouzský vliv). Po stranách tříosého středového rizalitu, který byl orientován do ulice i k dráze, byla dvouosá křídla. Rizalit byl ukončen vysokým štítem s kruhovým oknem a lemovaný zubořezem. Fasáda byla hladce omítaná s rohovými neomítanými lizénami dělená členěnou kordonovou a hlavní římsou. Obdélná okna byla v cihelných neomítaných šambránách se segmentovým záklenkem. V přízemí rizalitu byl vestibul s okénkem pokladny. V křídlech byly umístěny čekárny na jedné straně a kanceláře a byty na druhé straně. V patře byl byt přednosty a nocležna.[7][8]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e f Břežany (zast). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2023-08-02]. Dostupné online.
- ↑ a b Staniční řád železniční stanice Miroslav. Brno: Správa železnic, 2022.
- ↑ a b Historie železniční dopravy: Střelice u Brna. www.streliceubrna.cz [online]. [cit. 2023-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Břežany. VLAKY.NET [online]. [cit. 2023-08-02]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b HÁJEK, Zdeněk. Kulaté jubileum trati Střelice–Hrušovany nad Jevišovkou –Stadlau/Znojmo. S. 3. Zájmy strojvůdce [online]. 2020-10-30 [cit. 3023-08-06]. Roč. 73, čís. 20, s. 3. Dostupné online.
- ↑ JEDNODUSE, Vlakem. Popis a hodnocení zastávky Břežany [online]. 2022-06-18 [cit. 2023-08-02]. Dostupné online.
- ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dĕdictví severní státní dráhy. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 271 s. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 S. 51–53.
- ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2017. 208 s. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828 S. 51, 52, 54.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Břežany na Wikimedia Commons
