Otevřít hlavní menu

Býkovec (Kaliště)

část obce Kaliště v okrese Jihlava

Býkovec (německy Bikowetz) je malá vesnice, historicky s českým obyvatelstvem, část obce Kaliště v okrese Jihlava. Nachází se asi 3 km na jihozápad od Kaliště, v nadmořské výšce 647 m. Obec leží v údolí Hamerského potoka s řadou rybníků, na styku Jihlavských vrchů s Jindřichohradeckou pahorkatinou. Nejbližší železniční stanice je Jihlávka. Prochází zde silnice II/134. V roce 2009 zde bylo evidováno 36 adres.[1] V roce 2001 zde trvale žilo 19 obyvatel.[2]

Býkovec
část vesnice s Býkoveckým rybníkem
část vesnice s Býkoveckým rybníkem
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 12 (2011)
Domů 36 (2009)
Lokalita
PSČ 588 53
Obec Kaliště
Okres Jihlava
Historická země Morava
Katastrální území Býkovec (1,88 km²)
Zeměpisné souřadnice
Býkovec
Býkovec
Další údaje
Kód části obce 62251
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Býkovec je také název katastrálního území o rozloze 1,88 km2.[3]

V letech 1869–1900 nesla obec název Bejkovec, v roce 1910 byla označena Bejkovec t. Býkovec, později již jen jako Býkovec. V letech 1869–1930 patřila do okresu Dačice, v roce 1950 do okresu Třešť, od roku 1961 je součástí obce Kaliště v okrese Jihlava.[4]

NázevEditovat

Název se vyvíjel od varianty Bikowecz (1385), Bykowecz (1386, 1407, 1447), z Beykowcze (1481), Beykowitz (1678, 1718), Beikowetz (1720), Beykowetz (1751), Beikowetz a Begkowec (1846), Beikowetz a Bejkovec (1872) až k podobě Býkovec v roce 1881. Místní jméno vzniklo buď přidáním přípony -ec k názvu Býkov či přidáním přípony -ovec k osobnímu jménu Býk či substantivizací přídavného jména býkový a znamenat místo, kde se chovají býci.[5]

HistorieEditovat

Ves je poprvé uváděna v historických pramenech kolem roku 1348, kdy se podle ní psal Benedikt z Býkovce. Majitelé vsi se velmi často střídali. V 17. století náležela k Panským Dubenkám, se kterými pak byla v roce 1685 prodána k Telči. Koncem 17. století byla pustá a znovu byla osídlena před rokem 1750. Pak sdílela osudy studenského panství až do roku 1849. Podle vceňovacího operátu žilo roku1843 v Býkovci 194 obyvatel, z toho 91 mužů a 103 žen ve 27 domech a 47 domácnostech. Desátky se odváděly panství Studená. Z Býkovce se jezdilo na týdenní sobotní trhy do Počátek v Čechách. Z uvedených živností zde byli 3 mlynáři, 1 kovář a 1 krejčí.

Vývoj obce do současnostiEditovat

Ve 2. polovině 19. a 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 177 ha. Živnosti roku 1911: 1 kovář, 1 mlynář a 1 obchodník se smíšeným zbožím. Roku 1924: lesní revír velkostatku Telč Podstatských - Lichtenštejnů, živnosti: 1 hostinský, 2 mlynáři, 1 trafikant, 8 hospodařících rolníků. Na Dubenském potoce samota Šimanův (Furmanův) mlýn, druhý Navrátilův mlýn v obci. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1946. JZD bylo založeno v 50. letech 20. století, roku 1960 bylo sloučeno do JZD Jihlávka, nyní farma Javořice se sídlem v Jihlávce. Nyní převládající zaměstnání: důchodci.

Přírodní poměryEditovat

Býkovec leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se 2 km jihozápadně od Kaliště, 1 km severozápadně od Klatovce, 2 km severovýchodně od Panských Dubenek a 4 km východně od Horní Vilímče. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně leží na rozmezí Křemešnické vrchoviny a Javořické vrchoviny a jejich podcelků Jindřichohradecká pahorkatina a Jihlavské vrchy, v jejich rámci spadá pod geomorfologické okrsky Žirovnická pahorkatina a Řásenská vrchovina.[6] Průměrná nadmořská výška činí 650 metrů. Nejvyšší bod o nadmořské výšce 701 metrů stojí jižně od vsi. Býkovcem protéká Hamerský potok, na němž se rozkládají Býkovecký rybník a Vančurův rybník, západní hranici katastru tvoří Doubravský potok.[7]

ObyvatelstvoEditovat

Podle sčítání 1930 zde žilo v 34 domech 174 obyvatel. 174 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 154 římských katolíků, 16 evangelíků a 3 příslušníci Církve československé husitské.[8]

Vývoj počtu obyvatel Býkovce[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 150 183 204 173 182 190 174 109 98 65 34 26 19 12

Hospodářství a dopravaEditovat

V obci sídlí firma EKOCHEP, s.r.o.[10] Obcí prochází silnice II. třídy č. 134 z Panských Dubenek do Kaliště.[11] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Pelhřimov, Horní Cerekev, Horní Ves, Počátky, Jihlava, Horní Vilímeč, Studená, Třešť a Batelov.[12]

Školství, kultura a sportEditovat

Místní děti dojíždějí do základní školy v Počátkách.

Památky a pamětihodnostiEditovat

  • na katastru obce jsou dva kříže
  • Navrátilův mlýn – bývalý mlýn vystavěný v 19. století na místě přádelny; sousední osmiboký komín chráněn jako technická památka

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  2. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-16 [cit. 2003-10-16]. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Historický lexikon obcí 2005
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 136. 
  6. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-02-01]. Dostupné online. 
  7. Býkovec [online]. ČÚZK, 2015-01-01 [cit. 2015-02-01]. Dostupné online. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 25. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 40-1. Dostupné online. 
  10. Býkovec [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online. 
  11. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  12. Býkovec [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 828–830. 

Externí odkazyEditovat