Arnošt z Trautsonu

kníže-biskup vídeňský

Arnošt hrabě z Trautsonu (německy Ernst Graf von Trautson, 26. prosince 1633, Vídeň - 7. ledna 1702 tamtéž) byl rakouský římskokatolický duchovní z rakouského rodu Trautsonů. V letech 1685-1702 zastával úřad knížete-biskupa vídeňské diecéze.

Arnošt z Trautsonu
Datum narození26. prosince 1633
Místo narozeníVídeň
Datum úmrtí7. ledna 1702 (ve věku 68 let)
Místo úmrtíVídeň
RodičeJan František z Trautsonu
Alma materPapežská univerzita Gregoriana
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Trautsonův osobní znak vídeňského knížete-biskupa

PůvodEditovat

Narodil se jako Arnošt Trautson, říšský hrabě z Falkensteinu, svobodný pán ze Sprechensteinu a Schroffensteinu (německy Ernst Trautson Reichsgraf zu Falkenstein Freiherr zu Sprechenstein und Schroffenstein) do tyrolského šlechtického rodu Trautsonů. Nejmladší bratr Arošta Trautsona, Jan Leopold († 1724), byl v roce 1711 povýšen do hodnosti říšského knížete, jehož mladší syn, tedy synovec biskupa Arošta Trautsona, Jan Josef Trautson říšský hrabě z Falkensteinu byl v letech 1751-1757 vídeňským knížetem-arcibiskupem a od roku 1756 kardinálem.

Arošt byl třetí syn říšského hraběte Jana Františka z Trautsonu (1609 - 26. března 1663, Vídeň) a jeho manželky Maxmiliany Walburgy z Hohenzollernu-Hechingenu († 12. května 1639), dcery knížete Jana Jiřího a z Hohenzollern-Hechingenu.

, vrchní hofmistr dědičných zemí (Obersterblandhofmeister) v Rakousích pod Enží, vrchní maršál (Obersterblandmarschall) Tyrolského hrabství, místodržitel dolnorakouské zeměbrany, ratíř Řádu zlatého rouna, pán na Sv. Hypolitu, Lávě, Suchých Krutách, Mistelbachu, Raspenbühelu a Kayi [1]

ŽivotEditovat

Jako mladší syn byl Arošt Trautson pro církevní dráhu. Vystudoval filozofii a katolickou teologii na Papežské Gregoriánské univerzitě v Římě. 12. března 1661 se stal jáhnem v Salcburku, 11. června 1661 byl vysvěcen na kněze [2] a stal se kanovníkem katedrál v Salcburku a Štrasburku.

Císař Leopold I. jej 23. března 1685 jmenoval knížetem-biskupem vídeňským a papežské potvrzení se uskutečnilo 10. září. Biskupské svěcení přijal 28. října 1685 od Francesca Buonvisiho, apoštolského nuncia v Rakouském císařství.[3]

Vítězství prince Evžena Savojského proti Turkům poskytla Trautsonovi v jeho funkčním období potřebný klid pro výstavbu kostelů, které předtím byly zničeny během tureckého obléhání Vídně v roce 1683 a pro katedrálu sv. Štěpána zajistil nové oltáře.

Zajímal se o historii a heraldiku a nechal zhotovit Trautsonský rukopis, ve kterém jsou kopie hrobových nápisů a erbů vídeňských kostelů.

V červenci 1701 se jeho koadjutorem stal František Antonín z Harrachu.

Arnošt z Trautsonu zemřel ve Vídni 7. ledna 1702. Byl pochován v biskupské kryptě katedrály sv. Štěpána ve Vídni.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ernst von Trautson na německé Wikipedii.

  1. J. Siebmacher's großes Wappenbuch, Die Wappen des Adels in Niederösterreich, Teil 2, S - Z, Seite 378; Verlag Bauer & Raspe, Neustadt a. d. Aisch, 1983
  2. Eintrag zu Ernst von Trautson auf catholic-hierarchy.org (englisch)
  3. Eintrag zu Ernst von Trautson auf catholic-hierarchy.org (englisch)

LiteraturaEditovat

  • Franz Hadriga: Die Trautson. Paladine Habsburgs. Styria, Graz u. a. 1996, ISBN 3-222-12337-3, S. 96–108 (über Bischof Ernst von Trautson)
  • Rudolf Leeb u. a.: Geschichte des Christentums in Österreich. Von der Antike bis zur Gegenwart. Uebereuter, Wien 2003, ISBN 3-8000-3914-1
  • Franz Loidl: Geschichte des Erzbistums Wien. Herold, Wien 1983, ISBN 3-7008-0223-4

Externí odkazyEditovat