Otevřít hlavní menu

Arnošt Kraus

profesor germanistiky a divadelní kritik

Arnošt Vilém Kraus (4. listopadu 1859 Třeboradice16. dubna 1943 koncentrační tábor Terezín)[1] byl český univerzitní profesor germanistiky[2], literární historik, divadelní kritik a překladatel ze skandinávských jazyků.

prof. PhDr. Arnošt Vilém Kraus
Arnošt Vilém Kraus
Arnošt Vilém Kraus
Narození 4. listopadu 1859
Třeboradice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 16. dubna 1943 (ve věku 83 let)
koncentrační tábor Terezín
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolání pedagog, spisovatel, literární historik, překladatel a germanista
Národnost Češi
Témata germanistika
Děti
Příbuzní
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Mládí a studiaEditovat

Narodil se v Třeboradicích, v rodině Josefa Krause a jeho manželky Barbory, rozené Diamantové.[1] V roce 1905 se stal řádným profesorem germanistiky na Univerzitě Karlově v Praze.[3] Základní vzdělání získal v židovské škole, středoškolské na pražském německém gymnáziu. Od roku 1879 studoval germanistiku na pražské univerzitě, studium ukončil roku 1883 doktorátem filozofických věd. Následně získal učitelskou kvalifikaci pro češtinu a němčinu.[4]

Rodinný životEditovat

Dne 5. září 1887 se na Královských Vinohradech oženil[5], manželka Jana, rozená Diamantová (1866–1943). Manželé Krausovi měli syna Jiřího Josefa (1895–1942)[6] a dceru Miladu (1888–1961).[7][8]

Akademická kariéraEditovat

Po získání doktorátu se stal lektorem německého jazyka na Filozofické fakultě UK a na Vysoké škole technické v Praze. V roce 1886 se stal docentem germánské filosofie, mimořádným profesorem se stal v roce 1898 a řádným profesorem Karlovy univerzity v oboru německého jazyka a literatury 1905. Současně vyučoval na malostranské reálce a na gymnáziu v Žitné ulici.[4]

Závěr života, holocaustEditovat

V roce 1930 odešel do penze. Dne 20. 7. 1942 byl odtransportován do Terezína, kde 16. 4. 1943 zahynul,[1], jeho manželka Jana zemřela o měsíc dříve (20. 6. 1943), též v Terezíně.[9] Syn JUDr. Jiří Kraus zahynul v Lodži 12. 5. 1942,[10][p 1] jeho manželka Marie, rozena Kostarová (1903–1942) zemřela tamtéž.[11]

DíloEditovat

Krausovým nejrozsáhlejším historickým dílem je třídílné Husitství v literatuře, zejména německé (1917–1925).[12] Vydal edici německé básně Heinricha von Freiberg Jan z Michalovic (1888).

Vlastní dílaEditovat

  • August Gottlieb Meissner (Česko, Athenaeum, 1889)
  • Johannes Doktor Faust (Stará loutková hra o 5 jednáních, Na základě české tradice obnovili Arnošt Kraus a Jaroslav Vrchlický, Ilustroval Fr. Šnajberk, Praha, Máj, 189-? a 1904)
  • Goethe a Čechy (V Praze, A.V. Kraus, v komisi u Bursíka a Kohouta, 1896)
  • Meissnerův "Žižka" (k půlstoletému jubileu básně, Praha, A. Kraus?, 1896?)
  • Christe ginâdô a Hospodine pomiluj ny (V Praze, nákladem Královské České Společnosti Nauk, 1897)
  • O rolnících dánských (přednáška nekonaná dne 17. května 1900 na hospodářské výstavě v Praze, V Praze, Čas, 1900 a 1907)
  • Pan Půta Potštýnský anebo Loupežníci u třetí brány anebo Turnaj pod Lipami a jeho následky anebo Spiknutí na Letné (velká rytířská komedie ze století desátého, napsána ve dvacátém a hrána až do třicátého, volně dle Šekspíra, Šilera a Kopeckého, složil Kudrna Vážný, V Potštýně, Okrašlovací spolek, 1901)
  • První výlet českých rolníků do Dánska (Praha, Čas, Rosendorf, 1902)
  • Stará historie česká v německé literatuře (Praha, Bursík & Kohout, 1902)
  • Dánsko, jeho hmotná a duševní kultura (V Praze, J. Otto, 1908)
  • První kniha německá pro školy střední (Praha, Bursík a Kohout, 1908, 1921, 1924)
  • Pražské časopisy 1770-1774 a české probuzení (V Praze, Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1909)
  • Druhá kniha německá pro školy střední, Praha, Bursík a Kohout, 1910, 1921)
  • Björnson a Ibsen (kurs šestipřednáškový, Praha, Otto, 1912)
  • Třetí kniha německá pro školy střední (Praha, Bursík a Kohout, 1912 a 1921, 1925, 1926)
  • Čtvrtá kniha německá pro školy střední (Praha, Bursík a Kohout, 1913 a 1921)
  • Augustin Zitte (Praha, vl. nákl., 1914)
  • Husitství v literatuře, zejména německé (Část I., Husitství v literatuře prvních dvou století svých, V Praze, Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1917)
  • Goethův článek o Musejníku (Praha : Č. ak. věd a umění, 1918?)
  • Husitství v literatuře, zejména německé (Část II., Husitství v literatuře barokní a osvícenské, V Praze, Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1918)
  • Anti-Beer (duplika, Praha, nákl.vl., Řivnáč [distributor], 1921)
  • Ještě jednou böhmisch a tschechisch (na obranu, Praha, nákl.vl., 1921)
  • Goethe a Čechové (Praha, nákl. vl., 1922)
  • Husitství v literatuře, zejména německé (Část III, Husitství v literatuře devatenáctého století, V Praze, nákladem České akademie věd a umění, 1924)
  • Smetana v Göteborgu, Praha? J. Otto, 1925)
  • Die sogenannte tschechische Renaissance und die Heimatdeutschen (Praha, Orbis, 1928)
  • Vědecké metody pana prof. dra Frant. Mareše zvláště v otázce rukopisů (Kladno, J. Šnajdr, 1928)
  • Theobald Höck (Praha, Královská česká společnost nauk, 1936)
  • Alte Geschichte Böhmens in der deutschen Literatur (Překlad Eva Berglová a Carmen Sippl, St. Ingbert, Röhrig, 1999)

PřekladyEditovat

  • České překlady Goethových děl (vl. nákl., 18--?)
  • Kniha písní (Autor Heinrich Heine, přeložil A. Pikhart, úvod a poznámky napsal Arnošt Kraus, Praha, J. Otto, 1880, 1897 a 19--?)
  • V srdci Asie - Deset tisíc kilometrů po neznámých cestách(Díl prvý, druhý, autor Sven Hedin, přeložili dr. Arnošt Kraus, dr. Jiří Guth, V Praze, Jos. R. Vilímek, 1904)
  • Mína z Barnhelmu, nebo, Štěstí vojenské (veselohra o pěti dějstvích, autor Gotthold Ephraim Lessing ; přeložil Josef Kratochvíl ; literárně-historický úvod napsal Arn. Kraus, V Praze, Nákladem J. Otty, 1905
  • Jaroslav Vrchlický (literární studie, napsal Alfred Jensen, autorisovaný překlad Arnošt Kraus, V Praze, J. Otto, 1906)
  • Divoká kachna (činohra o pěti dějstvích, autor Henrik Ibsen, Praha, J. Otto, 1910)

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. V Soupisu obyvatel je uvedeno, že Arnošt Kraus, který byl židovského původu, byl katolického náboženství. Jiří Kraus byl pokřtěn v katolickém kostele sv. Mikuláše. Přesto on i jeho nejbližší zahynuli v období holocaustu.

ReferenceEditovat

  1. a b c Databáze obětí holocaustu: Kraus Arnošt
  2. KÖNIG, Christoph. Germanistik in Mittel- und Osteuropa, 1945-1992. [s.l.]: Walter de Gruyter 334 s. Dostupné online. ISBN 9783110144192. (německy) 
  3. HÁLEK, Jan. Arnošt Vilém Kraus (1859–1943) [online]. Akademický bulletin, 2009-11-12 [cit. 2016-05-28]. 11/2009. Dostupné online. 
  4. a b Jan Hálek: Arnošt Vilém Kraus. Akademický bulletin. 12. 11. 2009, s. 3. Dostupné online. 
  5. Matriční záznam o sňatku Arnošta Krause s Johanou Diamantovou pražská židovská náboženská obec
  6. Matriční záznam o narození a křtu Jiřího Josefa Krause farnosti při kostele sv.Mikuláše n Malé Straně v Praze
  7. Matriční záznam o narození a křtu Milady Krauosové farnosti při kostele sv.Ludmily na Vinohradech v Praze
  8. Milada Krasuová Lesná - Geni
  9. Databáze obětí holocaustu, Jana Krausová (úmrtní oznámení)
  10. Databáze obětí holocaustu, Jiří Kraus
  11. Databáze obětí holocaustu: Marie Kostarová
  12. HÖHNE, Steffen. August Sauer (1855-1926): ein Intellektueller in Prag zwischen Kultur- und Wissenschaftspolitik. [s.l.]: Böhlau Verlag Köln Weimar 412 s. Dostupné online. ISBN 9783412206222. (německy) 

LiteraturaEditovat

  • PETRBOK, Václav (ed.). Arnošt Vilém Kraus (1859–1943) a počátky české germanobohemistiky. Academia, 2016. 548 S.
  • BROUKALOVÁ, Jindra. Dvakrát židem jednou Čechem In: Tvar. Literárání obtýdeník. Praha. Občanské sdružení Klub přátel Tvaru. číslo 5. 2018. str.16. ISSN 0862-657 X

Externí odkazyEditovat