Otevřít hlavní menu

Milada Krausová-Lesná

česká překladatelka

Milada Krausová-Lesná, rozená Krausová (2. prosince 1888[2], Praha[3] - 30. dubna 1961, tamtéž) byla česká překladatelka ze skandinávských jazyků a z angličtiny.[4]

Milada Krausová-Lesná
Rodné jméno Milada Krausová
Narození 2. prosince 1888
Praha, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 30. dubna 1961 (ve věku 72 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání překladatelka
Národnost česká
Alma mater Filozofická fakulta Univerzity Karlovy¨
Manžel(ka) Vincenc Lesný, orientalista
Děti Ivan Lesný (lékař a spisovatel), syn
Rodiče Arnošt Vilém Kraus (germanista) otec
Jana, rozená Diamantová matka[1]
Příbuzní Jiří Kraus (lékař), bratr
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Narodila se v rodině univerzitního profesora germanistiky Arnošta Viléma Krause. Od roku 1898 navštěvovala dívčí gymnázium Minerva a ve třetím ročníku přešla na Akademické gymnázium v Praze, kde roku 1906 maturovala. Poté začala studovat germanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Roku 1910 se provdala za orientalistu Vincence Lesného a roku 1914 se jim narodil syn Ivan, lékař a publicista.[4]

Po dokončení vysokoškolského studia pracovala do roku 1956 jako lektorka dánštiny a norštiny na Českém vysokém učení technickém v Praze. V letech 1919-1920 a 1921-1922 pobývala studijně v Dánsku, roku 1928 se účastnila ibsenovských oslav v Oslu.[5]

Překladatelské činnosti se věnovala již od maturity a první překlad jí vyšel roku 1907. Překládala z dánštiny, norštiny, švédštiny a angličtiny. Kromě klasických literárních děl se věnovala i dobrodružné a detektivní literatuře, pohádkám pro děti, cestopisům, literatuře faktu i odborné literatuře a přeložila více než devadesát titulů. Velká část její překladatelské činnosti spadá do období před rokem 1945. Roku 1948 vydala společně s Bohumilem Trnkou Učebnici dánštiny se slovníkem.[4]

PřekladyEditovat

Překlady z angličtinyEditovat

Překlady z dánštinyEditovat

  • 1911Søren Kierkegaard: Okamžik.
  • 1911 – Carl Ewald: Můj hošík, příběh po děti.
  • 1913Carl Henrik Scharling: Mistr Jan Hus, divadelní hra.
  • 1918Herman Bang: Ludvíkov.
  • 1919Laurids Bruun: První kniha van Zantenova – Šťastná doba.
  • 1919 – Laurids Bruun: Druhá kniha van Zantenova – Bezradostná vdova.
  • 1919 – Laurids Bruun: Třetí kniha van Zantenova – Zaslíbený ostrov.
  • 1919 – Laurids Bruun: Oanda, princezna ze šťastného ostrova.
  • 1919 – Laurids Bruun: Michael.
  • 1920 – Laurids Bruun: Pod stromem života.
  • 1920 – Laurids Bruun: Neznámý Bůh.
  • 1920 – Henrik Pontoppidan: Červená Karkulka a jiné povídky.
  • 1920 – Karl Adolph Gjellerup: Poutník Kámaníta:.
  • 1922 – Jens Anker: Zavraždil…, detektivní román.
  • 1922 – Johannes Vilhelm Jensen: Dlouhá cesta I. - Ztracená země.
  • 1922 – Emil Rasmussen: Co ženy chtějí.
  • 1923 – Povl Drachmann: Mužové práce.
  • 1925 – Jørgen Lykke: Zlatá pomsta, detektivní román.
  • 1925 – Emil Rasmussen: Co ženy sklidí.
  • 1925 – Johannes Anker Larsen: Kámen mudrců.
  • 1927 – Herman Bang: Beznadějná pokolení.
  • 1928 – Karl Adolf Gjellerup: Poutníci světem, tři díly.
  • 1930 – Peter Freuchen: Velký lovec.
  • 1930 – Jens Peter Jacobsen: Paní Marie Grubbová.
  • 1930 – Johannes Vilhelm Jensen: Dlouhá cesta III. - Norne-Gaest.
  • 1930 – Johannes Vilhelm Jensen: Dlouhá cesta IV. - Tažení Cimbrů.
  • 1931 – Johannes Vilhelm Jensen: Dlouhá cesta V. - Loď.
  • 1938Gunnar Gunnarsson: Vikivaki.
  • 1938 – Peter Jerndorff-Jessen: Mexický odvážlivec, dobrodružný román.
  • 1941Halldór Laxness: Salka Valka, přeloženo z dánského překladu islandského originálu.
  • 1945 – Aage Weimar: Vražda v laboratoři, detektivní román.
  • 1947 – Carl Ewald: Tajemství přírody, příběh pro děti.
  • 1947 – Kristian Kristiansen: Psanec.
  • 1954Hans Kirk: Ďáblovy peníze.

Překlady z norštinyEditovat

  • 1907Bjørnstjerne Bjørnson: Povídky, první díl.
  • 1910 – Bjørnstjerne Bjørnson: Povídky, druhý díl.
  • 1910 – Bjørnstjerne Bjørnson: Když réva znovu kvete , divadelní hra.
  • 1912 – Bjørnstjerne Bjørnson: Povídky, třetí díl.
  • 1912 – Bernt Lie: Cesta do ledového moře a jiné povídky.
  • 1913 – Just Johan Bing: Dějiny literatury norské
  • 1926 – Knut Hamsun: Osada Segelfoss.
  • 1926 – Knut Hamsun: Nová země.
  • 1926 – Knut Hamsun: Děti doby.
  • 1927Johan Bojer: Poslední Viking.
  • 1928 – Knut Hamsun: Tuláci.
  • 1928 – Henrik Ibsen: Slavnost na Solhaugu, divadelní hra.
  • 1928 – Henrik Ibsen: Komedie lásky, divadelní hra.
  • 1929 – Henrik Ibsen: Válečníci na Helgelandu, divadelní hra.
  • 1929 – Henrik Ibsen: Rosmersholm, divadelní hra.
  • 1929 – Henrik Ibsen: Nepřítel lidu, divadelní hra.
  • 1929 – Knut Hamsun: Viktorie.
  • 1929 – Knut Hamsun: Poslední kapitola
  • 1929 – Bjørnstjerne Bjørnson: Rybářské děvče; Veselý hoch; Svatební pochod.
  • 1931 – Knut Hamsun: August.
  • 1932 – Knut Hamsun: Hlad.
  • 1935 – Trygve Hjorth Johansen: Jindra na stopě, dobrodružný román.
  • 1936 – Marie Hamsunová: Šťastné dětství, tři díly, příběh pro mládež.
  • 1937 – Bjørnstjerne Bjørnson: Novomanželé, divadelní hra.
  • 1938 – Olav Duun: Bůh se usmívá.
  • 1939 – Knut Hamsun: Královna ze Sáby a jiné povídky.
  • 1940Trygve Gulbranssen: Věčně zpívají lesy.
  • 1947 – Ole Edvar Rølvaag: Požehnaný den.
  • 1947 – Kristmanm Gudmundsson: Lampa v bouři.

Překlady ze švédštinyEditovat

  • 1925 – Sven Hedin: Mont Everest a jiné asijské problémy, cestopis.
  • 1926 – Frank Heller: Listiny pana Jeana Louise Kessela.
  • 1927 – Frank Heller: Pan Collin contra Napoloena.
  • 1927 – Samuel August Duse: Záhada noci, detektivní román.
  • 1928 – Frank Heller: Velkovévodovy finance.
  • 1929 – Frank Heller: Odysseus, neboli, Sedm jídelních lístků.
  • 1929 – August Strindberg: Manželství.
  • 1933 – Frank Heller: Sibiřský rychlík.
  • 1933 – Axel Munthe: Kniha o lidech a zvířatech.
  • 1936 – Gösta Rybrant: Senzace v prosinci.
  • 1937Hjalmar Bergman: Šéf paní Ingeborg.
  • 1937 – Sally Salminenová: Katrina.
  • 1937 – Gösta Gustaf-Janson: Starý pán přichází.
  • 1939 – Gösta Gustaf-Janson: Velká náruč.
  • 1939 – Erik Axel Karlfeldt: Písně pustin a lásky.
  • 1946 – Mika Waltari: Záhada Rygsecků, přeloženo ze švédského překladu finského originálu.
  • 1946 – Mika Waltari: Kdo zavraždil paní Krollovou? , přeloženo ze švédského překladu finského originálu.
  • 1947 – Frank Heller: Miliony Marka Pola, dobrodružný román.
  • 1947 – Ester Lindin: Co kdybych si vzala pastora.
  • 1948 – Astrid Väring: Sem kdož vstoupíte.

Odborné práceEditovat

  • Co číst?: z literatur germánských posledních deseti let (1935), radí René Wellek, Milada Krausová-Lesná a Pavel Eisner.
  • Co číst?: z literatury anglické a americké; z literatur skandinávských (1935), radí René Wellek a Milada Krausová-Lesná.
  • Učebnice dánštiny se slovníkem (1937), společně s Bohumilem Trnkou.
  • Dánská literatura soudobá (1941), společně s Vladislavem Binderem.

OdkazyEditovat