Arnošt Karel Hoyos
Arnošt Karel Jindřich říšský hrabě z Hoyos-Sprinzensteinu (německy Ernst Karl Heinrich Reichsgraf von Hoyos-Sprinzensein, 18. června 1830, Vídeň – 21. srpna 1903, Stixenstein, Dolní Rakousy) byl rakouský šlechtic a rakousko-uherský politik druhé poloviny 19. století. Jako bohatý velkostatkář v Dolním Rakousku a člen Panské sněmovny patřil k významným osobnostem veřejného života ve Vídni, kde také získal čestné občanství. Byl též rytířem Řádu zlatého rouna.
Arnošt Karel hrabě Hoyos | |
---|---|
(litografie od Franze Würbela) | |
Narození | 18. června 1830 Vídeň |
Úmrtí | 21. srpna 1903 (ve věku 73 let) Ternitz |
Titul | hrabě |
Choť | Eleonora Ida z Paaru |
Rodiče | Jindřich Alfons z Hoyos-Sprinzensteinu a Felicitas Zichyová |
Děti | Marie z Clam-Gallasu Arnošt Karel Jindřich z Hoyos-Sprinzensteinu Ida Hoyosová z Sprinzensteinu Sophia z Hoyos-Sprinzensteinu |
Příbuzní | bratr: Ladislaus Hoyos (1834–1901) bratr: Josef Hoyos (1839–1899) zeť: Franz Clam-Gallas (1854–1930) zeť: Karel IV. ze Schwarzenbergu (1859–1913) vnučka: Eleonora Clam-Gallasová (1887–1967) vnuk: Arnošt Schwarzenberg (1892–1979) vnuk: Karl Ernst Waldstein-Wartenberg (1897–1985) vnuk: Johannes Schwarzenberg (1903–1978) tchán: Karel Paar (1806–1881) děd: Jan Arnošt Hoyos (1779–1849) |
Profese | politik |
Commons | Ernst Karl von Hoyos-Sprinzenstein (1830-1903) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatPocházel ze starého šlechtického rodu Hoyosů původem ze Španělska a od 16. století usazeného v Rakousku.[1] Narodil se jako starší syn c. k. komořího a guberniálního rady hraběte Jindřicha Alfonse Hoyose (1804–1854) a jeho manželky Felicie, rozené hraběnky Zichyové (1809–1880). Arnošt Karel po absolvování gymnázia nastoupil ke studiu práv na vídeňské univerzitě, které ale nedokončil. V roce 1848 vstoupil do armády, z níž odešel do výslužby v roce 1854 s hodností rytmistra. Téhož roku převzal po otci správu rodového majetku, v roce 1855 získal titul c. k. komořího a později byl jmenován i tajným radou (1873).[2] Jako držitel fideikomisu byl od roku 1861 dědičným členem rakouské panské sněmovny,[3] v letech 1861-1867 byl zároveň poslancem dolnorakouského zemského sněmu. V Panské sněmovně zastával několikrát funkci druhého místopředsedy, nejdéle v obdobích 1898–1900 a 1901–1903. K jeho soukromým zájmům patřila architektura, což projevil nejen na svých soukromých statcích, ale i ve veřejném působení. V rámci Panské sněmovny byl v letech 1874–1883 členem komise pro výstavbu nové budovy parlamentu a celkově měl zájem o urbanistický vývoj vídeňské Ringstraße. Zastával také funkce v řadě dalších organizací, institucí a spolků, v letech 1890–1903 byl například viceprezidentem rakouské společnosti Červeného kříže. V roce 1889 obdržel Řád zlatého rouna.[4] Získal též čestné občanství ve Vídni.
Majetek
editovatPo otci se v roce 1854 stal dědicem rodového majetku v Dolním Rakousku, kde patřil k nejbohatším velkostatkářům. Největším správním celkem byl velkostatek Hohenberg v podhůří Alp, kde ale rodina nesídlila, protože místní hrad byl již od 17. století zříceninou. Západně od Vídeňského Nového Města se rozkládaly rozsáhlé velkostatky Gutenstein a Stixenstein s celkovou rozlohou přes 15 000 hektarů půdy. Zámky Gutenstein a Stixenstein využívala rodina pro letní pobyty, dále se na těchto panstvích nacházely zříceniny hradů Puchberg a Stolzenwörth. K panství Stixenstein patřil pramen Stixensteinquelle, který Arnošt Karel daroval v roce 1864 státu. Pramen byl zakomponován do nově budovaného vídeňského vodovodu a stal se prvním moderním zdrojem pitné vody pro hlavní město. Dalším majetkem Hoyosů byl velkostatek Horn poblíž hranic s jižní Moravou, zdejší zámek byl také příležitostným rodinným sídlem. K Hornu patřil zámek Rosenburg, jehož pečlivé rekonstrukci do původní podoby se hrabě Hoyos věnoval několik desetiletí a zámek byl koncem 19. století zpřístupněn veřejnosti. Severně od Hornu patřil Hoyosům velkostatek Drosendorf, který zdědili v roce 1822 po rodině Sprinzensteinů a na základě toho začali užívat alianční jméno Hoyos-Sprinzenstein. Celková rozloha hoyosovských velkostatků v Dolním Rakousku byla přes 32 000 hektarů půdy.[5] Kromě toho vlastnili palác ve Vídni.
Rodina
editovatV roce 1856 se ve Vídni oženil s hraběnkou Eleonorou Idou Marií Paarovou (1835–1913), dcerou knížete Karla Paara. Eleonora se později stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z jejich manželství se narodilo osm dětí, dcery se provdaly za významné představitele české šlechty.[6][7]
- 1. Arnošt Karel (28. listopadu 1856 – 10. června 1940), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen rakouské panské sněmovny, ⚭ 1883 Marie Leontina hraběnka Larisch-Mönnich (4. srpna 1862 – 2. března 1886)
- 2. Marie (12. srpna 1858 – 5. ledna 1938), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, čestná dáma Maltézského řádu, ⚭ 1882 František hrabě z Clam-Gallasu (26. července 1854 – 20. ledna 1930), c. k. tajný rada, komoří, doživotní člen rakouské panské sněmovny, majitel velkostatků Liberec, Frýdlant, Grabštejn
- 3. Rudolf (*1860)
- 4. Alfred (6. července 1862 – 15. února 1899), c. k. komoří, nadporučík, státní úředník, ⚭ 1893 Kunigunda hraběnka Westphalenová z Fürstenbergu (28. března 1865 –2. září 1955)
- 5. Jindřich (4. června 1865 – 28. dubna 1955), c. k. komoří, generálmajor, ⚭ 1905 Karolína hraběnka Trauttmansdorff-Weinsberg (10. dubna 1869 – 22. prosince 1959)
- 6. Karel (27. března 1867 – 20. září 1947), c. k. komoří, major
- 7. Ida (31. srpna 1870 – 27. ledna 1946), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, nositelka Alžbětina řádu, ⚭ 1891 Karel IV. kníže ze Schwarzenbergu (1. července 1859 – 4. října 1913), dědičný člen rakouské panské sněmovny, poslanec českého zemského sněmu a říšské rady, c. k. tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatků Orlík, Čimelice, Osov atd.
- 8. Sofie (14. září 1874 – 24. března 1922), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, čestná dáma Maltézského řádu, ⚭ 1895 Adolf Arnošt hrabě z Valdštejna (27. prosince 1868 – 17. června 1932), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen rakouské panské sněmovny, majitel velkostatků Mnichovo Hradiště, Duchcov, Doksy atd.
Z Arnoštových mladších sourozenců vynikl Ladislaus Maria (1834–1901), který se uplatnil v diplomacii a svou kariéru završil jako dlouholetý rakousko-uherský velvyslanec ve Francii (1883–1894). Z dalších bratrů proslul Josef Theodor (1839–1899), který sloužil v armádě a jako blízký přítel a pobočník korunního prince Rudolfa byl významným aktérem následníkovy dodnes nevyjasněné sebevraždy v Mayerlingu.[8] Sestra Marie (1838–1926) se provdala za uherského šlechtice hraběte Dionýse (Dénes) Széchenyiho a byla nejvyšší hofmistryní arcivévodkyně Marie Josefy.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ottův slovník naučný, 11. díl; Praha, 1897 (reprint 1998); s. 717 ISBN 80-7185-156-6
- ↑ Arnošt Karel Hoyos in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für 1882; Wien, 1882; s. 207, 211 dostupné online
- ↑ ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta rakouského císařství; Praha, 2006; s. 21–22, 268 ISBN 80-86781-08-9
- ↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých; Zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie; Praha, 1991; s. 272
- ↑ Přehled majetku rodu Hoyosů in: Schematismus und Statistik des Großgrundbesitzes in den Erzherzogtümern Nieder- und Oberösterreich und im Herzogtume Steiermark; Praha, 1908; s. 101–107 dostupné online
- ↑ Rodina Hoyosů in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser, Gotha, 1868; s. 375–377 dostupné online
- ↑ Rodina Hoyosů in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser, Gotha, 1922; s. 439–444 dostupné online
- ↑ HAMANNOVÁ, Brigitte: Rudolf. Korunní princ a rebel.; Praha, 1993; s. 362–374 ISBN 80-207-0433-7
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Arnošt Karel z Hoyos-Sprinzensteinu na Wikimedia Commons
- Životopis Arnošta Karla Hoyose na webu rakouského parlamentu dostupné online Archivováno 11. 3. 2021 na Wayback Machine.
- Rodokmen Hoyos-Sprinzensteinů dostupné online