Puchberg (zřícenina hradu)
Ještě dnes se v soukromém vlastnictví nachází zřícenina hradu Puchberg nad Sierningem na jihovýchodním okraji malé, na tři strany skloněné náhorní planiny. Byl postavený počátkem 13. století a vytváří charakteristický symbol městyse Puchberg am Schneeberg v okrese Neunkirchen v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy.
| Puchberg | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Puchberg am Schneeberg,  Rakousko |
| Souřadnice | 47°47′9,96″ s. š., 15°53′54,96″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 33259 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ještě na počátku 20. století tvořil hrad společně s farním kostelem svatého Víta v Puchbergu am Schneeberg centrum obce.
Historie editovat
Historické údaje o hradu i panství Puchberg jsou jen velmi skrovné a dají se jen stěží dopátrat jejich majitelé, zvláště je nejvíce spletené spojení s panstvím Puchberg (Buchberg) am Kamp. Kolem roku 1260 jsou zmínky, kdy se objevuje Eberhard von Puchberg. Jemu je v bližším poměru Losenheimer. V dalších letech (1381) vlastnictví zemského knížete přešlo na Johanna z Liechtensteina a pak zase přešlo v roce 1395 na zemského knížete.
Po roce 1500 panství Puchberg je v urbáři zapsáno na Stixenstein. V roce 1547 vyplatil Hans von Hoyos záruku na Stixenstein a převzal 15. října 1549 vlastnictví.[1]
Až do poloviny 19. století byla kolem roku 1874 ještě fungující obilní sýpka hradu v zachovalém stavu. Ještě do roku 1837 byla v hradu umístěna škola. Kolem roku 1850 byla vazba krovu narušená a později během druhé světové války došlo ke značným škodám. Svědci uvedli, že ruský tank odstřeloval granáty jižní hradební zdi a okna hradu, čímž došlo ke značným škodám.[2]
Po válce následovalo různé využívání zříceniny hradu - chov kožešinové zvěře na volných plochách - a jako odkladiště všeho možného. V padesátých letech 20. století uzavřela obec Puchberg am Schneeberg nájemní smlouvu s rodinou Hoyosů a začala zříceninu tehdy běžným sanačním postupem zachraňovat. Svědčí o tom různé doplňky zdiva betonem. Až do sedmdesátých let byla zřícenina využívána pro různé akce a potom se vyskytlo další sesutí zdiva a hrad se stal nepřístupný.
Popis hradu editovat
Zřícenina sestává z okružní zdi nepravidelného čtyřúhelníku, jeho delší strana je asi 38 metrů a 18 metrů vysoká hradní věž, postavena ve dvou etapách. Podle prostých chronologických dat dendrochronologického zkoumání dřevěných konstrukcí, byla v zimním období 1204 až 1205 skutečně postavena strážní věž Dolních Rakous. Ozubená zeď na severní straně hradní věže uzavírala ještě starší okružní zeď. V další stavební etapě byla provedena nástavba hradní věže, jakož i stavba nynější okružní zdi. Po koupi pozemků rodinou Hoyos v 16. století byla hradní věž s mezipatrem přestavěna na několikapodlažní skladovací prostory, které na jižní straně zazdili a vznikl v přízemí vstup na severní straně. Celkem osm podružných okenních otvorů na jižní a východní straně okružní zdi, jakož i další řada otvorů v atriu bylo zazděno v souvislosti s výstavbou obilní sýpky kolem roku 1674.[3]
Sanace editovat
První stavební zabezpečení začalo v padesátých letech, kdy obec Puchberg uzavřela nájemní smlouvu s rodinou Hoyos. Pro nebezpečí přímo v hradu umístěné obecné školy, nechala obec Puchberg v devadesátých letech zabezpečit věž dvěma betonovými manžetami. Pro další sanační práce byl nedostatek peněz.
Od roku 2001 se zahájila cílená údržba hradu pod „Hradním spolkem Puchberg“. Na jaře roku 2002 po rozsáhlém vyměřování a zpracování dokumentace se pokračovalo v zajištění zříceniny hradu.
Za pomoci mnohých neplacených pomocníků dospělo se během pěti let k zabezpečení poškozených míst za odborného vedení a s finanční podporou „Spolkového památkového úřadu“ a hrad byl opět veřejnosti přístupný.
Mimo rekonstrukci dřevěných pater v hradní věži a schůdnost na severní straně, byl roku 2007 na hradním nádvoří postavený palác z hrázděného zdiva se střechou pultovou, jaký kdysi mohl v hradu stát. Na základě archeologických nálezů v hradu byla zřízena obytná místnost a kuchyně. Tato kombinace otevřeného vnitřního ohniště a současně kachlová kamna v kuchyni zajistila bezdýmnou světnici.
Pravidelné výstavy editovat
- Život ve středověku. Od roku 2003 je muzeální formou o prvním víkendu v srpnu uspořádán „Mezinárodní víkend ve 13. století“ za účasti zástupců různých evropských zemí. Prezentují se stará technická řemesla všedního dne a předměty běžné potřeby, zbraně a výzbroj, informace o tehdejších způsobech života. Modernímu člověku se zprostředkovává, jaký tehdy byl život.[4]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Burgruine Puchberg na německé Wikipedii.
- ↑ Markus Jeitler in: Burgruine Puchberg am Schneeberg – Bauhistorische Analyse und Sanierung, Burgverein Puchberg, Puchberg, 2006, ISBN 3-85028-407-7
- ↑ Andreas Bichler in: Burgruine Puchberg am Schneeberg – Bauhistorische Analyse und Sanierung, Burgverein Puchberg, Puchberg, 2006, ISBN 3-85028-407-7
- ↑ Raimund Rhomberg in: Burgruine Puchberg am Schneeberg – Bauhistorische Analyse und Sanierung, Burgverein Puchberg, Puchberg, 2006, ISBN 3-85028-407-7
- ↑ Website des Burgvereines Puchberg: Internationales 13. Jahrhundert Wochenende Puchberg 2003 Archivováno 12. 2. 2009 na Wayback Machine. (abgerufen am 21. Februar 2009)
Literatura editovat
- Raimund Rhomberg, Andreas Bichler: Burgruine Puchberg am Schneeberg Bauhistorische Analyse und Sanierung, Burgverein Puchberg, Puchberg, 2006, ISBN 3-85028-407-7
- DEHIO Niederösterreich (südlich der Donau) Teil 2 M-Z: Die Kunstdenkmäler Österreichs, Verlag Berger Horn/Wien, 2003, ISBN 978-3-85028-365-6 [1]
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Puchberg na Wikimedia Commons - Oficiální stránky Hradní spolek Puchberg am Schneeberg: Historia vivens
- Zřícenina hradu Puchberg auf Burgen-Austria.com
Ostatní editovat
- Od roku 2006 každoročně se uvádí „Rozjímavý advent“ ve zřícenině hradu.
- Zřícenina hradu je několikrát v roce využita.